pátek 28. ledna 2022 Otýlie

DRBNA HISTORIČKA: Staroměstská měla původně zmizet

Dnešní díl Drbny historičky věnoval Jan Schinko Staroměstské ulici a domu, který zde stál. Nad vchodem měl domovní znamení zelený strom a byl známý jako Čermákův statek. Díky tomu, že ve staré Staroměstské ulici bydlelo hodně dětí, chodily si do statku hrát. V roce 1929 zde byl otevřen obchod s uhlím.

Vpravo na snímku z 50. let 20. století stojí rozložitý hospodářský objekt, který měl v oválu nad vchodem domovní znamení zelený strom. Objekt zasahující do staré Pekárenské byl znám také jako Čermákův statek. Název U Zeleného stromu se přenesl na hostinec U Zeleného stromu (též U Chramostů) šikmo naproti. Na hostinci nebyl „zelený strom“ vyveden ve štuku jako u Čermáků, ale barevně na plechu.

Statek historického vzhledu stojí po pravé straně původní Staroměstské ulice ve směru k nároží staré Pekárenské a dále ke staroměstskému hřbitovu. Všechny domy ve staré Staroměstské od Pražské ke hřbitovu byly zbořeny přibližně v letech 1958 až 1970. Poslední stála osamocená staroměstské škola. Tichý klidný snímek zimní ulice naznačuje, že Staroměstská nebyla nezajímavá ulice, nehledě na to, že to byla ulice starší než České Budějovice. Vpravo jsou domy trochu podmáčené, ale léta se neudržovaly, protože radnice avizovala, že bude bourat (včetně staré Pekárenské).

Radnice otálela s vydlážděním Staroměstské už za 1. republiky. Jihočeské listy uveřejnily v lednu 1939 stanovisko architekta O. Weinzettela: „Upozorňuji, aby co nejdříve byla vydlážděna Staroměstská ulice od školy k severu. Jezdí tudy dělostřelectvo, o trhu je tudy příhon dobytka, domy postříkány blátem z velkých louží až do půl oken a v době sucha také nelze otevřít okno pro mraky prachu, které provoz způsobuje. Patrně žádný pan radní nebydlí v této ulici.“ To si rýpnul do radnice v tom smyslu, že kdyby tam některý radní bydlel, už by vydlážděna byla.

V březnu 1939 začala německá okupace. Může se stručně říci, že od té doby se do Staroměstské nic neinvestovalo. Majitelem hospodářství byla po roce 1900 Terezie Čermáková, později Gustav Čermák. Statek v městské zástavě asi nevynášel, takže si zde v srpnu 1929 otevřel obchod uhlím: „Do Českých Budějovic a okolí. P. T. obecenstvu zdvořile oznamuji, že jsem zřídil nový obchod uhlím, na skladě mám všechny druhy uhlí, Gustav Čermák.“ V domě s traktem do staré Pekárenská bydleli podle soupisu obyvatel kolem roku 1930 Čermáků, Bezkočků, Bezděků, Mahrů, rodiny Moců a služebná Marie Vrkočová, celkem 17 dospělých. 

Původně hospodář, potom obchodník uhlím Gustav Čermák se též věnoval obchodu s realitami. Prodával případně pronajímal baráky po vojenské zásobárně na Pražské silnici u dělostřeleckých kasáren. Podle pamětníků se U Zeleného stromu bydlelo až skoro do dne uvedeném v rozhodnutí radnice o vystěhování.

Pod sněhem vypadá vozovka ve Staroměstské slušně. Vydlážděná však nebyla (jen kousek na náměstíčku s pumpičkou na rohu Budivojovy). Po válce a okupaci byl nedostatek všeho, pak by se snad mohlo, ale radnice vyhlásila v roce 1948, že České Budějovice budou městem asfaltu. Každý rok se mělo ve městě vyasfaltovat 3,5 km ulic. Vůbec se to klidně neplnilo. Navíc se po roce 1950 objevil nový územní plán, ve kterém se Pražská jmenovala tř. Míru, Staroměstská měla zmizet a jako nové moderní bydlení se začal v roce 1958 stavět, už předem adorovaný, kolektivní dům (hovorově koldům). Ve staré Staroměstské bylo spoustu dětí. Dnes připomínají, že k Čermákům si chodily hrát do stodoly.

Hodnocení článku je 96 %. Ohodnoť článek i Ty!

Autoři | Foto Archiv Jan Schinko

Štítky Drbna historička, Jan Schinko, zelený strom, Staroměstská ulice

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.