V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko věnuje průmyslové škole v Resslově ulici. Ta patří mezi významné secesní stavby a objevuje se i v několika publikacích o české architektuře. Projektoval ji Josef Pfeffermann a její průčelí navrhl Antonín Hübschmann.
Na snímku pořízeném v roce 1910 se představuje právě nově postavená česká státní průmyslová škola v Resslově ulici, tehdy Beerově, známá později jako stavební průmyslovka či hovorově stavárna. Stavbu školy financovala zdejší Obchodní a průmyslová komora. O takové škole se uvažovalo již před rokem 1890, kdy komora navrhla zřídit truhlářskou školu, ale ne ve městě, nýbrž v Lišově. Do města přijel vládní komisař Jan Kubeš a prosadil ji umístit zde ve městě s odůvodněním, že je tu více truhlářů než v Lišově. (Lišov se ale stejně prosadil jako město nábytku.)
Slavnostní otevření školy, mezitím se statut školy povýšené na průmyslovou školu, se konalo dne 2. října 1910. Secesní budovu projektoval Josef Pfeffermann, průčelí navrhl Antonín Hübschmann. To byl čas, předpokládaje, že projekt se zpracovával před rokem 1910, kdy ornamentální secese byla na vrcholu. (Kubistické prvky ve městě se objevily o rok, dva později.) Škola se uvádí v publikacích o české secesi.
Smutným příběhem je krátké profesní působení Antonína Hübschmanna, který navrhoval ve města další domy, například. průčelí Schwarcenberského paláce. Zemřel kvůli nesmyslné válce c. k. Rakouska – Uherska a zájmům císaře Franze Josefa I. Padl na bojišti na začátku 1. světové války dne 27. října 1914 ve věku 30 let.
Po válce se škola jmenovala Česká státní průmyslová škola, v roce 1927 to byla I. státní průmyslová škola. Z hlavního ústavu se roku 1923 oddělila elektrotechnická část, z níž se v Dukelské stala strojní průmyslovka, tedy „strojárna“. Při sportovních hrách i jinak to bývalo derby strojárna versus stavárna, vesměs přátelské. Neslo se, že školy jsou na sobě závislé. Stavaři postaví dům nebo podnik a strojaři jej vybaví stroji a udržují v chodu. (A absolventi obchodní akademie to zaúčtují a budou obchodovat.)
V letech 1957 až 1961 byla ke škole v Resslově ulici přistavěna tělocvična a dílny a v Holečkově ulici Domov mládeže. V těch místech býval takzvaný Kozí plácek. Kozy snad kdysi také, ale nebyl to palouk, spíše udupané hřiště pro místní děti. Škola získala v roce 1927 do správy někdejší staroměstskou školu, kde zařídila dvouletou školu stavební pro zedníky, truhláře a tesaře plus internát. V letech 1959 až 1963 sídlilo v Resslovce oddělení vysokoškolského dálkového studia.
Beerova ulice vedla od roku 1875 od Husovy k Holečkově, dále k Budivojově to byla Weinwurmova. Beerova byla na Resslovu přejmenována v roce 1921 a současně Weinwurmova na Zengerovu. Za německé okupace se Zengerova nazývala Švédská. Po roce 1945 zase Zengerova. Až v roce 1955 se obě části spojily a tak zalomená Resslova vede od Husovy k Budivojově ulici. Obyvatelů ulic se radnice asi neptala, prostě Andreas Beer a Johann Weinwurm byli radní. Trochu jiný byl Václav Karel Bedřich Zenger, český fyzik, ale také v roce 1955 neprošel. Pro úplnost: Josef Ressl, vynálezce lodního šroubu, působil pár let na vojenské škole v Krajinské ulici.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
