Historik Jan Schinko se v dalším dílu Drbny historičky podíval na rok 1924, který byl plný oslav, a ve kterém České Budějovice navštívil tehdejší prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Jak jeho návštěva vypadala? A co všechno se ve městě slavilo?
Ve dnech 7. a 8. června 1924 se president republiky Tomáš Garrigue Masaryk (dále známou používanou zkratkou TGM) zúčastnil ve městě oslav 10. výročí založení 1. pěšího pluku Mistra Jana Husa. Obvykle jezdil vlakem (měl zvláštní salonní vůz), ale tentokrát jel autem přes Pištín pozdravit starostu Jana Marka, který byl jeho osobní stráží v exilu. V těchto dnech od 1. června 1924 probíhaly ve městě sokolské slavnosti, TGM přihlížel cvičení složek. Na snímku sestupuje z tribuny schodištěm u jižní věže.
Na náměstí před radnicí byl přivítán starostou, politiky, zástupci spolků a též školní mládeží s kyticemi a básničkou, jak se patří. TGM na přivítání odpověděl: „Děkuji pane starosto, víte, že jsem byl poslancem za Rakouska za český jih, znám kraj od Šumavy až sem a vězte, že nikdy toho nezapomenu.“ TGM byl vítán na několika místech včetně slavnostního setkání a představení v divadle: „Děkuji za vaše uvítání a buďte přesvědčeni, že nezapomenu na potřeby českého jihu.“
Ve městě v roce 1924 pokračovaly oslavy při otevírání Husova Sboru na Palackého náměstí dne 28. září 1924 a velké oslavy svátku republiky dne 28. října 1924 a měsíc předtím se slavil v ulicích Skuherského a Kostelní sv. Václav, patron české země. K tomu mezinárodní plavecké závody mezi mosty na Malši a založení Okrašlovacího spolku a hned akce „Sázíme stromky pro potomky.“ Prostě byl to rok 1924, kdy šla nahoru ekonomika a věřilo se v dobré časy, což umocnila návštěva a sliby TGM.
Jihočeské listy ze dne 30. října 1924 hodnotily oslavy 28. října 1924 a mimo jiné ostře připomenuly, že na všech domech nebyly vyvěšeny prapory: „Město dýchalo slavnostní náladou a bylo vyzdobeno prapory barev státních. Trapně působilo nevyvěšení praporů na domech mnohých Němců.“ Připomněly také Národní obrození v 19. století. Citovaly historika Palackého, který napřed razil, že kdyby Rakousko nebylo, museli bychom si ho vytvořit. Jenže státoprávní vyrovnání Vídeň odmítala, proto Palacký prohlásil: „Byli jsme před Rakouskem, budeme i po něm.“
Vzpomnělo se, že císaře Franz Josef ve funkci tvrdil: „Stát jsem já.“ Na to ale ve městě hlasitě a plošně se neslo z každého koutu: „Stát jsme my!“ Odpor v roce 1924 proti Rakousku nebyl ani tak kvůli režimu c. k. (Bachův byl už příliš vzdálený), ale proti světové válce, kterou podepsal Franz Josef, když meškal v císařské rezidenci v lázních Ischl. V roce 1924 a poté se skoro v každé obci stavěly památníky padlým s výčtem jmen, stovky. List Republikán kritizoval přednostu jednoho důchodkového úřadu, že neslavil 28. říjen, nýbrž šel do práce a přinutil k tomu i podřízené.
TGM byl ubytován ze 7. na 8. června 1924 v budově obchodní a průmyslové komory, kde měl k dispozici pět pokojů. Zde také ubytováni jeho osobní tajemník dr. Kučera, lékař, osobní lokaj a sluha. Při vstupu do kasáren Jana Žižky z Trocnova, kde v tu dobu sídlil 1. pěší pluk Mistra Jana Husa, zahrál dudák presidentovi jeho oblíbenou píseň „Teče voda, teče…“
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
