Předvánoční díl Drbny historičky věnoval Jan Schinko jak jinak než vánočnímu strom. Víte, kdy byl postaven před radnicí první strom Svobody? A kdo ho městu daroval?
První vánoční strom Svobody byl postaven před radnicí dne 19. prosince 1925. Podle neověřených zpráv místních listů to byl druhý vánoční strom Svobody v republice (první byl 1924 v Brně). U nás z iniciativy spolku „Pražské děti 28. pěšího pluku“ a místních i okolních odborů Národní jednoty pošumavské v součinnosti veřejných i menšinových škol národních, obce baráčníků Vitoraz, Československé obce legionářské a Československého červeného kříže, pod protektorátem městské rady, byl založen komitét pro postavení vánočního stromu Svobody.
Na schůzi komitétu dne 7. prosince 1925 v restauraci U Chalupy (proti nádražní poště) představil komitét program. Byla už v tom čase dohodnuta jedle, dar to lesní správy schwarzenbergské na Hluboké. Dne 19. prosince 1925 v 16.30 byly vztyčeny dánské a československé vlajky za doprovodu vojenské hudby 1. pěšího pluku Mistra Jana Husa pod vedením kpt. Bartoše. Připraveny obě hymny. Předseda komitétu František Hubáček po projevech předá strom do ochrany městské rady.
Jedle byla do města dopravena dne 18. prosince 1925. Při slavnostním aktu o půl páté 19. prosince 1925 po hymnách promluvil starosta města Bedřich Král a slečna Věra Korábová přednesla báseň, kterou složil její otec vrchní rada zemského soudu Alois J. Koráb. Následoval živý obraz a poté pěvecký sbor s 250 pěvci zpíval staročeské vánoční koledy v uměleckém zpracování Františka Vránka pod vedením prof. Šebestíka. Doprovázel dechový orchestr vojenské hudby. Druhý živý obraz se uskutečnil dne 25. prosince 1925 pod heslem „Dítě, uč se moudrým býti“. Městská rada se před slavností dne 17. prosince 1925 usnesla věnovat 1000 Kč na režii s postavením stromu spojenou a 1000 Kč na postavení samém.
Vedl se detailní seznam příspěvků věnovaných při příležitosti vánočního stromu Svobody uveřejněný ve zdejších listech: 2000 Kč městská rada, 300 Kč Záložna, 200 Kč společenstvo řezníků a uzenářů, 200 Kč Jan Mikeš, 100 Kč dr. Karel Kramář (Praha), 100 Kč Spořitelna, 100 Kč továrna Solo, 50 Kč Alois Jirásek (Praha), 50 Kč F. K. Schinko (obchodník, lahůdky), 50 Kč JUDr. Tůma, 50 Kč Svaz gážistů, 50 Kč Obchodní a průmyslové družstvo, 50 Kč polský konsulát (Praha), 50 Kč kroužek „střádalů“ v hostinci u Vlášků na Rudolfovské, 30 Kč Fr. Beránek (továrna na likéry), 30 Kč E. Bernhajer (obchodník), 30 Kč Kordina a spol. (nábytek), 30 Kč Agrární banka, 25 Kč Meinl - káva, 22 Kč Poštovní úřad 3, 20 Kč J. Hryniak (hostinský), 20 Kč A. Sylaba (kožešník), A Kubíček (stavitel), A. Ambler (lakýrník) atd.
Na Štěpána chodily děti na koledu. Původně byl koledou čas mezi Štědrým dnem a Silvestrem. Ještě kolem roku 1900 chodili koledovat také kněží a učitelé. Prof. Chilsholm napsal učitelce své dcery, která dětem vysvětlovala, že Ježíšek není: „Drahá paní, myslím že jste mylně informována, Ježíšek je už několik tisícletí. Nebudu Vás obtěžovat objasněním jeho původu. Patřím mezi naivy, kteří si myslí, že kdyby Ježíšek nebyl, museli bychom si ho vymyslet. S veškerou úctou prof. Chilsholm.“
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
