V novém díle Drbny historičky se Jan Schinko podíval na městské sady. Jejich založením byl před 150 lety pověřen schwarzenbergský zahradník a inspektor zahrad Rudolf Vácha. Kde původní městské sady najdeme? Co všechno v nich bylo, a kdo se o ně postupně staral? I to se dozvíte v dalším textu známého budějovického historika.
Před 150 lety dne 18. ledna 1875 byl obcí českobudějovickou pověřen Rudolf Vácha, knížecí schwarzenbergský zahradník a inspektor zahrad, aby zřídil sady, které dnes místo bývalého barokního opevnění obepínají vnitřní město. V tom čase totiž vně hradeb a od pravé břehu Mlýnského potoka už něco jako sady mezi ravelíny vypadalo. Roku 1817 nechala radnice tuto plochu osázet ovocnými stromy, ovoce pak prodávala a ještě prodávala soukromníkům tam rostoucí trávu na stojato a na seno. O bourání hradeb (parkánové vnější a vysoké vnitřní) rada rozhodla kolem 1825, přičemž zase myslela na městskou pokladnu, protože materiál získaný z hradeb prodávala. A ještě ušetřila, poněvadž měla předtím povinnost hradby, bašty a věže udržovat.
Rudolf Vácha připravil detailní plán nových městských sadů. Existoval ještě jeden plán od vídeňského architekta, který byl příliš vídeňsky velkolepý na tak úzký a dlouhý prostor, proto ho rada zamítla. Rudolf Vácha zde zasadil celkem 3 326 ks dřevin 95 druhů a 48 druhů květin. Konzultoval botanické záležitosti s profesory české reálky. Hradby od ulice Židovské směrem k bývalé Pražské bráně se začaly bourat až v dubnu 1874. Současně na podzim se za Mlýnským potokem (u Lannovky) vyzdívaly základy pro pomník Adalberta Lanny. Zasypal se hradební příkop, napájený původně Dobrovodským a Vráteckým potokem a nová kanalizace se zaklenula. Zahradník Vácha měl pak k dispozici volný prostor, který jen na okrajích podél Dlouhé jízdy byl v půdorysu poněkud klikatý podle někdejšího barokního opevnění.
Dodnes třída Na Sadech respektuje obrys opevnění (Dlouhá jízda, Sadová, Besední Tyršova). Jen u polikliniky Sever prosadili dopraváci zaoblení rohu. Společnost Technicko hospodářská jednota neuspěla s návrhem vést ulici rovně z Mariánského k hlavní poště. V letech 1881 až 1887 byly sady oploceny ozdobným litinovým plotem s tím, že zůstaly parkem průjezdné ulice Kanovnická, Kněžská, Sterneckova, Krajinská a Česká. Jednotlivé díly sadů měli potom hovorové názvy jako Lannapark a Besední park, který je nejširší, a kde se postavily restaurace, kavárna, kiosky apod. Trhy však ne, to si radnice hlídala. V Besedním parku stála na podstavci busta Josefa II. z roku 1883 do 28. října 1918, kdy ji někdo hodil do Mlýnské stoky a jiný zase tajně ji v noci odnesl do muzea. V nové době přibyl Přemysl Otakar II. Kašna s fontánou byla postavena roku 1882 baronem Karlem Schwarzem.
Na noc se sady zamykaly. Stylový dobový plot se odstraňoval za 1. republiky a kompletně za německé okupace pro válečné účely. Hlídačem městských sadů byl do roku 1932 Václav Kubát z Pekárenské, potom Jan Konopa z Baarovy ulice. Občas se zaměřují na sady botanici a ornitologové. Některé stromy snad pamatují zakladatele Rudolfa Váchu. Vyskytl se slavík. Někdo z botaniků za pomoci chemiků vypočítal, že jeden strom na sadech vyrobí za den kyslík pro 5 lidí.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.