V novém díle Drbny historičky se historik Jan Schinko zabývá otázkou, co proslavilo Lubasův dům, který stojí v České ulici. Byla to gotická dispozice domu, tři mladé slečny, které dům obývaly, nebo vyhledávaná bylinářka paní Lubasová?
Na snímku z 20. let 20. století je hlavním motivem dům v České č. 36 na rohu Hroznové a jeho masivní arkýř na trojici krakorců. Přesnější datování lze odvodit z plakátů vpravo. Informují o sokolské slavnosti v češtině DEN, v němčině TAG. Takové slavnosti Sokolů počínají od roku 1924. Dům má pozdně gotické jádro z let před rokem 1482. Podle kupních slov dle Jaroslava Kubáka stál dům v roce 1541 75 kop a roku 1555 cena stoupla na 305 kop, což naznačuje určité renesanční zhodnocení, ale zase ne takové jako u renesančních přestaveb domů na náměstí. Okna s osmi tabulkami pochází z časů klasicismu v polovině 19. století.
Vyjma domů na náměstí je Lubasův dům asi nejvíce publikován. Nachází se v každé odborné i turistické publikaci, přitom to není okázalý měšťanský dům. Na poměrně malé parcele omezené původně ze zadu zdí dominikánského hřbitova si postavil dům nezámožný měšťan. Vzadu je mini dvorek, kde za Terezie Lubasové vznikla terasa se vchodem z domu. Vchod do domu, dost nízko položený, má původní pozdně gotický portál s kamenickou značkou. Dolejší síň bývala ještě níže. V patře černá kuchyně, z čehož se usuzuje, že v přízemí se netopilo. Tedy kdysi.
Oblíbenost domu pro památkáře, fotografy a malíře spočívá asi v tom arkýři připomínající vzdáleně hrad nebo tvrz. Zvláštní je také hovorově i úřadně ustálený název Lubasův dům, přičemž Lubasů koupili dům až v roce 1949. Do té doby to byl dům Kalinů a Baumnerů. Ve Wikipedii je uvedeno, že tento název je novodobý a není doložený. Je však doložený stejně jako dům Hajíčků, Smetanů, Wortnerů apod.
Josefa Baumnerová zde měla za 1. republiky dámské krejčovství, předtím Leontina Dvorská živnost vyšívání monogramů a předtiskování. Choť Hynek Dvorský, poštovní podúředník v. v. V nájmu cukrářství Josefa Oberleitnera. Do roku 1948 měla Terezie Lubasová bylinářský obchod naproti nádraží vedle hotelu Imperiál. Také tam bydleli a po válce v Chelčického (dalo se tudy projít k restauraci U Pjetronů). Dům v České Lubasů koupili od Baumnerů poté. Podle pamětníků Baumnerů (mluvili více německy než česky) ještě pár let v domě bydleli. Měli syna Waltera a dceru Gitu, přestěhovali se potom do Plachého Tyto drobné místní sousedské paměti dokreslují obraz a vývoj domu. Neslo se, že to byl dům královských mincmistrů v době, kdy ve městě sídlila královská mincovna, ale není to doloženo. (Mincovna byla v jižní části kláštera.)
Stabilní název „Lubasův dům“ nezvyklý je. U některých domů, a nejen v České ulici se totiž názvy často mění a oficiálně moc nepoužívají. Lubasů měli dle sousedů tři dcery Hedu, Vlastu a Radku. Jejich matka Terezie Lubasová byla vyhledávaná bylinářka u nádraží i v České, dovedla poradit. Léčivé byliny v celém domě voněly. Na diskusi je, co hlavně způsobilo věhlas Lubasova domu. Byla-li to gotická dispozice domu, tři slečny, paní Lubasová, nebo všechno dohromady s tím arkýřem.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.