Čtvrtek 27. 3. 2025 | Svátek má Dita
Před 760 lety položil rytíř Hirzo základy města, které se dnes pyšní bohatou historií. První písemná zmínka o Budějovicích pochází z 10. března 1265, kdy bylo dominikánům přiděleno místo pro stavbu kláštera. Jak tehdy území města vypadalo a co všechno předcházelo jeho vzniku? A proč historici považují právě tento den za okamžik jeho založení?
Před 760 lety, dne 10. března 1265, předal technický zakladatel budoucího města Budějovic, rytíř Hirzo, v zastoupení a jménem svého krále Přemysla Otakara II. bratřím řádu kazatelů stanoviště vhodné pro stavbu kláštera a jeho provozoven v onom místě, kde má být postaveno nové město, blízko Budivojovic, na majetku krále, vedle probíhajícího ramene Vltavy a Malše. Také jim Hirzo předal část louky z druhé strany řeky, kde má být založena zahrada tohoto kláštera.
O tomto právním aktu je zachována v archivu písemná listina. Jiné písemné doklady jako zakládací listina, příkaz krále Hirzovi, smlouvy apod. nejsou, nenašly se a možná ani nebyly sepsány. Z textu nejstarší známé listiny vyplývá, že město v tom čase vybudováno nebylo, ale půdorysně už vyměřeno bylo, a to proto, že mniši dostali přesně vykolíkovanou areu. Jistě již byly vyměřeny bloky domů a náměstí. Nejspíše už i upravené toky řek kolem oválné lokality připravovaného města.
Úpravy toků řek a vysoušení zamokřených ploch pro nové město a následné vyměřování sítě ulic a areálu pro klášter se muselo podle badatelů provádět o dost dříve, od let 1262 či 1263. Odpovídá to i pozdějšímu textu kronikáře Bohuslava Balbína. Jsou to po 760 letech maličkosti, ale město nemůže slavit u základního kamene nebo jiného dokladu z roku třeba 1263, poněvadž nejsou. Historici se ústně a asi i písemně dohodli, že nejlepší bude považovat za založení Budějovic den 10. března 1265.
Jen lze o tom, jak to tady 10. března 1265 vypadalo, diskutovat. Něco, kolíky určitě, zde bylo. Rytíř Hirzo měl pobočníka, písaře, sluhy, kazatelé okolo apod. Možná stáli nebo zasedali někde u dnešní Piaristické. Někde také museli nocovat a stravovat se, přičemž dva, tři roky. Není tedy vyloučen nějaký objekt nebo dům v okolí budoucího náměstí. Mohli jistě jezdit kočárem do Budivojovic. Kazatelé začali poté stavět klášter. Štít klášterního kostela nad slepým ramenem je nejstarší vertikála města. Kameny a zdivo také, i když se kdysi „povídalo“, že nejstarší kameny jsou ve zdivu sklepa na jednom rohu náměstí.
Investor a zakladatel města Přemysl Otakar II. a technický zakladatel rytíř Hirzo „způsobili“ věhlasné město České Budějovice, nad kterým se rozplýval i Jan Neruda. Musel o něm v Praze napsat fejeton.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
Proč by Hirzo a spol jezdili "kočárem" což je pro ten rok asi anachronizmus, když původní Budivojovice byly pár set metrů daleko? Jednak to bylo pěšky pár minut a na koni ještě rychleji. A osada patřila králi, kterého zde Hirzo zastupoval a stál tam dokonce kostelík (stojí dodnes, byť přestavěný). Je celkem logické že Hirzo i jeho huť si pravděpodobně zřídili místo tam, dokud nebyly ve městě opravdové budovy. Rozměření na volném místě asi netrvalo tak dlouho. Ale samozřejmě bylo třeba případným kupcům parcel místa určit, protože třeba jirchář nemohl mít dům u náměstí (zápach) a bylo spíše třeba rozměřit kde budou brány případně věže v hradbách. Pro domy se jen určily parcely a jak s nimi naloží bylo z velké části na kupci. Zdá se že už od začátku se počítalo s podloubím, takže musel na to být nějaký "papír" tedy co a jak se může stavět.
