Sobota 12. 7. 2025 | Svátek má Bořek
Čtvrtek, 10. července 2025, 16:00
V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko vrací k jednomu z největších požárů v dějinách Českých Budějovic. V srpnu 1868 zachvátil plameny hotel U Zlatého slunce i desítky dalších domů v centru města. Jak oheň vznikl? Proč selhala budějovická stříkačka? A jak proměnil požár podobu Velkého náměstí?
Dne 15. srpna 1868 po 11. hodině dopolední chytla v jednom domě na Linecké silnici (na pozdějším Wilsonově náměstí) fermež a téhož dne vyhořel původní pozdně gotický a renesanční hotel U Zlatého slunce Karla Čertíka. Oheň zachvátil několik domů vedle sebe na jižní straně náměstí od staré pošty na rohu Biskupské směrem ke Slunci a další dva domy. Byl to jeden z největších požárů ve městě. Bylo delší dobu sucho a střešní šindele byly vysušené.
Podle listu Budivoj ze dne 18. srpna 1868 se oheň vzňal ve dvoře truhláře p. Kabáta na Linecké silnici. Oheň vznikl tím, že se v objektu převařoval firnis (fermež, lak). Dle listu Budivoj: „V okamžiku byla celá stodola v plamenech a než se přiloudal zdejší hasičský sbor, lehly popelem dům p. Kabátův a sousední domy.“ Přijely se stříkačkami hasičské sbory ze širšího okolí, až knížecí a městský z Krumlova. List Budivoj tvrdě označil stříkačku zdejších hasičů: „Jako obvykle se osvědčila co by staré harampádí.“ Naopak chválil knížecí stříkačku.
Čtvrtek, 26. června 2025, 16:00
V dnešním díle Drbny historičky se Jan Schinko zaměřil na zmizelý kout u Mlýnské stoky. Zavzpomínal na dobu, kdy tu stály městské lázně s bazény a klecovou sprchou, Packertův dům s kořalkami a nedaleký bufet Svačinka. Připomněl i politické plány,...
Na neštěstí vál jihovýchodní vítr, který zanesl oharky přes Malši, Alej vzdechů a Velký pivovar (ten se ubránil) do Široké ulice, do severní části Biskupské a na jižní stranu náměstí od Staré pošty k Rozumově domu. Vyhořelo celkem 34 domů.
Majitel hotelu U Zlatého slunce a domu vedle (stará čp. 370 a 371 na Velkém náměstí), Karel Čertík, dříve sládek v Nových Hradech, oba domy nechal přestavět a zvýšit o dvě patra. U Slunce se zachovalo renesanční jádro s trámovým stropem, později restaurace zvaná Paluba. V tom čase byl v nájmu hostinský Vojtěch Karbus. Karel Čertík zemřel po dlouhé trapné nemoci v červenci 1896 v 75 letech. Bude uložen v rodinné hrobce na Hosíně.
Byl členem městského zastupitelstva, majitel realit, zakládajícím členem Sokola, Besedy i české Záložny českobudějovické. Okázalosti však nikdy nevyhledával. Hotel U Zlatého slunce převzal jeho syn stejného jména – Karel Čertík.
V domě U Zlatého slunce, 14 let před požárem v roce 1868, se dne 25. května 1854 narodil básník, spisovatel a překladatel z francouzštiny, a také poslanec zemského sněmu Otakar Mokrý. U nás také vystudoval české gymnázium a v Praze práva. Potom se usadil ve Vodňanech jako notář. Z Vodňan pocházeli jeho rodiče.
Čtvrtek, 17. října 2024, 16:00
V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko podíval na historii českobudějovického paláce pro německý peněžní ústav Spar und Worschussverein Biene, kterému zdejší obyvatelé neřekli jinak než Včela. Přečtěte si, jak palác tuto do dnešních dní...
Ve Vodňanech patřil ke známému vodňanskému kulturnímu trojlístku Julius Zeyer – Otakar Mokrý – František Herites. Patří však k rodákům budějovickým, byť spíše náhodou, poněvadž ve Slunci meškali v té době jeho rodiče, otec jako notář.
V roce 1875 byl postaven nový hotel U Zlatého slunce, v němž v nájmu převzal provoz p. Uhl, bývalý hostinský U Černého orla v Jindřichově Hradci. Hostinec hotelu U Zlatého slunce dal pan Čertík přestavět a vně i uvnitř co nejluxusněji zaříditi. K přenocování a ubytování je zařízeno 44 pokojů. Zvláště v 1. a 2. patře do náměstí jsou tak elegantně a pohodlně zařízeny, jak je nacházíme v prvotřídních hotelích hlavních měst. Na nádvoří jsou rozsáhlé a zdravé stáje. Pana Uhla předchází z Jindřichova Hradce velmi pochvalná pověst.
Velký požár 1868 způsobil vedle velkých škod také to, že obnovené domy se zvýšily o dvě patra v duchu 70. let 19. století. V Praze se stavěly domy pětipatrové. Budějovice tak mají pohledově různé strany náměstí – barokní (radnice), renesanční (severní), secesní (U tří kohoutů), klasicistní a i kubistickou (Slunce). Jan Neruda to přehlédl a přirovnal město k italské Florencii.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
