DRBNA HISTORIČKA: Ve Vídeňské ulici stály lázně s klecovou sprchou i známá kořalna

Autoři

V dnešním díle Drbny historičky se Jan Schinko zaměřil na zmizelý kout u Mlýnské stoky. Zavzpomínal na dobu, kdy tu stály městské lázně s bazény a klecovou sprchou, Packertův dům s kořalkami a nedaleký bufet Svačinka. Připomněl i politické plány, které nakonec proměnily tvář tohoto místa.

Barevné foto představuje Vídeňskou ulici od mostu přes Mlýnskou stoku směrem do města, přesněji Packertův dům a městské lázně před rokem 1908. Rok lze odhadnout, poněvadž nejsou vidět kandelábry a tramvajové vedení. Packertův dům je nezvykle tmavý. Buď přebarvením, nebo chtěl majitel na svůj podnik upozornit více než normálně. Josef Packert měl přihlášenou živnost výrobu a výčep lihovin. To spisovně, hovorově se neříkalo „lihoviny“, nýbrž kořalky. Příliš pravidelný spotřebitel kořalek nebyl likér, ale kořala.

Ve městě sídlilo několik oblíbených výčepů lihovin (Packert, Wortner, Biegler, Beránek atd.). Ve městě piva klidně prosperovaly kořalny. Josef Packert měl také obchod smíšeným zbožím. V domě se vchodem z Hradební měl cukrářství Karel Wallenta, který později převzal výrobu a výčep lihovin.

DRBNA HISTORIČKA: Broukárna svého času překonala podobné domy v Evropě i v Americe

V novém díle Drbny historičky zavzpomínal Jan Schinko na výstavbu obchodního domu Brouk a Babka, který dnes všichni znají pod názvem Broukárka. Přečtěte si, jaký je příběh tohoto domu, jak ho hodnotil dobový tisk a jak je jeho minulost spjatá s...

Vlevo v pozadí na rohu Hradební je vidět část domu s polovalbovou střechou, kde do roku 1980 byl bufet Svačinka. Potom prodej semen podniku Sempra. Packertův dům a lázně podél levého břehu Mlýnské stoky byly v plánu demolic už v roce 1968, což byla iniciativa z roku 1967. Odpovědné útvary radnice nepoužívaly vyloženě termín demolice, ale opatrně slovo asanace.

Politické a územní orgány měly po krocení kontrarevoluce (Vasila Biľak) práci samy se sebou, takže se demolice – asanace nekonaly. Vynořil se však nápad postavit zde nové ONV. Také odloženo a do toho přišel silný zájem politiků postavit MDRH (Památník dělnického revolučního hnutí) a ještě silnější tlak na to, že je nutné postavit krajskou politickou školu KSČ a internát pro posluchače.

V roce 1978 se začal Packertův dům a lázně bourat. Politická škola a internát se podél Mlýnské stoky postavily, pohledově typu panelák. Politické a územní orgány, aby ukázaly, že jim jde o město, nepovolily vyšší objekt, že by to narušilo prioritu Černé věže. (Po roce 1990 vznikl podél trh zvaný Mexiko plac.)

DRBNA HISTORIČKA: Kdy a proč zmizely z Českých Budějovic Tramvaje

V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko podíval na dobu, kdy České Budějovice křižovaly tramvaje na jednokolejných tratích s výhybnami. Proč se město rozhodlo tramvaje zrušit? A co se stalo s památnými místy, kde tramvaje čekaly na...

V městských lázních byly v roce 1927 vybudovány v rozšíření části dva bazény. Větší bazén měl rozměry 8 x 3 m a hloubku 1,3 m. Současně v tom roce byly zařízeny lidové sprchy pro lidi finančně slabé, jak bylo přesně uvedeno v upoutávce. Pověstná byla klecová sprcha, což byla železná klec, do které ze všech stran stříkala voda. Neslo se, že na přání i ledová voda. Vznikl ve městě nový termín – druhá železná panna. Zařídily se i manželské vany. K provozu sloužilo 37 kabin.

Pro pohodlí lázeňských hostů byla zařízena prostorná čekárna, čítárna, holírna, kadeřnictví a bufet. V bazénu o hloubce 1,3 m se dalo postávat a intelektuálně hovořit, ne-li vyřizovat obchodní záležitosti. O teplo v objektu se staral František Chaloupka, který zde s manželkou Josefou bydlel.

Sousedství výčepu lihovin a parních a vanových lázní je shoda okolností. Ve městě bylo celkem 16 výčepů lihovin a mimo to dalších 16 živností jen na výrobu lihovin. Podle pamětníka, později významného docenta, který jako kluk chodil babičce pro kořalku k Beránkům (znali ho), se ve výčepu nepodával oběd a jiné jídlo. Na to byla živnost hostinská.

Likérník Jindřich Biegler v Divadelní uvedl na trh jemný žaludeční bylinný likér „Tajemství Šumavy“ podporující chuť k jídlu a trávení. Nešlo neochutnat. Založil ve městě v roce 1915 společnost likérníků, byl starostou společenstva a stal se též místopředsedou ústřední organizace likérnické v Praze.

Hodnocení článku

Chceš nám něco sdělit?Napiš nám

Napiš do redakce

Pošli nám tip na článek, reakci na daný článek nebo jakoukoliv zpětnou vazbu.

* Soubor není povinné přikládat.
Napište první písmeno abecedy.

Štítky drbna historička, české budějovice, vídeňská ulice, kořalka

Přihlášení uživatele

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.