Čtvrtek 18. 12. 2025 | Svátek má Miloslav
Dnes, 16:00
V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko vrací do prosince roku 1925, kdy na náměstí Svobody poprvé vyrostl Vánoční strom. Připomíná vznik myšlenky, zapojení spolků, škol i městské rady a slavnost, která spojila hudbu, poezii i pomoc jihočeským menšinám. Přečtěte si, jak probíhaly první oslavy, jež se zapsaly do historie Českých Budějovic.
Ve druhé polovině 20. let 20. století se souběžně uskutečnila řada významných akcí, které se podílely na vzhledu města. Otevřel se hudební pavilon v Háječku a začal se Háječek kultivovat, postavil se meteorologický sloup u pošty. Pracovalo se na Sokolském ostrově, sázely se stromky pro potomky, otevřela se nově přestavěná Beseda, vznikl a začal aktivně „pracovat“ Okrašlovací spolek.
Dne 17. září 1925 se konala schůze místních a okolních odborů Národní jednoty pošumavské se spolkem „Pražských dětí 58. pěšího pluku“ za účelem pořádati „Vánoční strom Svobody“ ve prospěch jihočeských menšin. Městská rada bude požádána o protektorát. Projekt tento byl přítomnými delegáty uznán za velmi vhodný a dán návrh, by po informaci v jednotlivých odborech byla svolána řádná schůze, která se bude konat v sobotu 10. října 1925 o 18. hodině v restauraci p. Vacka U tří sedláků, k níž se interesenti zvou.
Čtvrtek, 20. června 2024, 16:00
V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko podíval na dobu, kdy České Budějovice křižovaly tramvaje na jednokolejných tratích s výhybnami. Proč se město rozhodlo tramvaje zrušit? A co se stalo s památnými místy, kde tramvaje čekaly na...
Podrobný program této schůze sestavili iniciátoři a svolavatelé Zdeněk Jirásek a František Hubáček. Národní jednota pošumavská podporovala Jihočechy v obcích a městech na Šumavě, ve kterých měli převahu Němci (stavěla české školy apod.), i když v novém Československu byla úřední řečí čeština. Na vzniku akce Vánoční strom Svobody se přímo nepodílely politické strany, tehdy dost rozhádané.
První Vánoční strom Svobody darovala schwarzenberská lesní správa na Hluboké nad Vltavou ze Staré obory u Hluboké. K vlastnímu zajištění a postavení vánočního stromku byla sestavena organizační komise, která se poprvé sešla v pondělí 7. prosince 1925 v restauraci p. Chalupy naproti nádražní poště.
Čtvrtek, 17. října 2024, 16:00
V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko podíval na historii českobudějovického paláce pro německý peněžní ústav Spar und Worschussverein Biene, kterému zdejší obyvatelé neřekli jinak než Včela. Přečtěte si, jak palác tuto do dnešních dní...
Sestavil se program oslav a mimo se nacvičovalo. Budou se zpívat staročeské koledy v uměleckém provedení Františka Vránka. Profesor Šebestík na to připravuje a cvičí sbor, který čítá 240 zpěváků, hudební doprovod převezme celý dechový orchestr hudby vojenské. K organizaci se také připojily a přispěly budějovické obce baráčníků, Československá obec legionářů a Československý červený kříž. Městská rada potvrdila protektorát nad vánočním stromem Svobody postaveným na náměstí Svobody a přispěla finančně na režii postavení stromu.
Strom, vysoká jedle, byl dopraven 18. prosince 1925 slavnostním způsobem ze Staré obory u Hluboké. Tedy vztyčen byl jen den před vlastní oslavou. Před radnicí se shromáždily o půl páté děti ze škol a zahrála vojenská kapela. Strom byl postaven před radnicí, kdežto řečnická tribuna byla umístěna před hotelem U Zlatého slunce. Oficiální oslavy prvního Vánočního stromu Svobody byly zahájeny dne 19. prosince 1925 v 16.30 hodin vztyčením dánské a československé vlajky za zvuků hymen. Doprovázela vojenská hudba 1. pěšího pluku Mistra Jana Husa pod vedením kapitána Bartoše. Předseda komitétu a jeden z hlavních, ne-li hlavní, organizátorů postavení stromu František Hubáček předal vánoční strom do ochrany městské rady.
Slečna Věra Korábová přednesla báseň, kterou složil její otec p. vrchní rada zemského soudu Al. Koráb. Následoval živý obraz. Koledy Františka Vránka zpívalo na 280 pěvců. Z proslovu starosty města Bedřicha Králkeho:
„Podivuhodné jsou cesty historie. Před dávnými stoletími byla to dobrota srdce dcery českého krále, která podmanila si dánský lid, že po dnes s vděčnou úctou každý Dán sklání se před náhrobkem, na němž se čtou slova Dagmar Regina a na který nedávno položila věnec i deputace českých starostů.“
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
