Čtvrtek 5. 3. 2026 | Svátek má Kazimír
V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko vrací do roku 1926, kdy českobudějovičtí zastupitelé řešili, kolik hospod je pro město tak akorát. Jednu hostinskou živnost bez milosti zamítli s tím, že město už víc hostinců nepotřebuje. Kolik bylo tehdy ve městě hostinců, jak přísná pravidla museli hostinští dodržovat a jakou roli hrály hospody v politickém i kulturním životě, si přečtěte v historickém ohlédnutí.
V sobotu dne 14. března 1926 zasedalo městské zastupitelstvo. Schůzi vedl starosta města Bedřich Král. Mezi jinými body programu se schvalovalo nebo neschvalovalo udělení živností. Udělena byla jedna tiskařská živnost a jedna knihtiskařská byla rozšířena. Následovalo projednání jedné hostinské živnosti. Zastupitelé se dohodli jednoduše: „Neuznána místní potřeba pro nový hostinec.“ (O jaký nový hostinec se jednalo, nebylo zveřejněno.)
Ze závěru zastupitelů lze odvodit, že podle jejich názoru bylo ve městě hostinců dost. Nebo jinak, že další hostinec by byl už příliš. Podobně na jiné schůzi zamítli šest žádostí o koncesi k provozování biografů. (Ve městě byly v provozu tři biografy, a to Grand, Hvězda a Royal. Kotva a Elekta přibyly v roce 1928.)
Podle živnostenských adresářů bylo v roce 1923 ve městě (bez Čtyř Dvorů, Rožnova, Suchého Vrbného a Mladého) celkem 167 hostinců. Počet mírně kolísal o dočasné hostince bez koncese nebo o prodej piva v lahvích. Asi tento rozmach zastupitelstvo na čas zabrzdilo, protože v roce 1933 bylo ve městě 126 hostinských živností, což je o 41 hostinců méně. Kromě toho prosperovaly ve městě 4 výčepy lihovin, 6 kaváren a 9 vináren.
Čtvrtek, 29. ledna 2026, 16:00
Slavná kavárna Savoy patřila k místům, která dávala Českým Budějovicím atmosféru velkého města. Historik Jan Schinko v dalším díle Drbny historicky připomíná její vznik, rozkvět i zánik a popisuje, jak se prostor u Divadelní ulice a Malše proměňoval...
Úředně se počet obyvatel ve městě v roce 1926 uváděl mezi 40 000 až 46 000, což je dost velký rozptyl. Lze z toho vypočítat, na kolik obyvatel připadal jeden hostinec. Nemá to však význam pro udělování licence. Zastupitelé měli novou hostinskou živnost schválit, nebyly-li by jiné zásadní překážky. Ne že podle jejich názoru je ve městě hospod dost.
V průběhu 20. století se často hostince přejmenovávaly na restaurace. Za socialismu se objevil i termín pohostinství a podnik Restaurace a jídelny (RaJ) začal své provozovny třídit na I. až IV. cenovou skupinu. Pojem hospoda se oficiálně nepoužíval, hovorově však ano. Neujal se název krčma. Zato nespisovných názvů byla celá řada, zejména pro ty podniky, které si večer rozsvítily červenou lucernu (Zur bluen Donau, Port Artur, Na Africe, Tripolis, Grál atd.).
Hostinští, kteří měli zapsanou hostinskou živnost, museli dodržovat hostinský řád, který stanovoval množství povinností, ale současně zajišťoval hostinskému právo poskytovat hostům za peníze dočasné zaopatření včetně jídla a pití. V řádech pro hostinské bylo zakotveno všechno. Jednoznačně byla upravena poloha sociálního zařízení ve znění: „Záchod nebudiž nikdy odlehlý.“
Čtvrtek, 22. ledna 2026, 16:00
V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko vrací k úplným začátkům filmových projekcí v Českých Budějovicích. Připomíná první kamenné biografy, dobu elektrických divadel i slavný biograf Royal, který patřil k nejoblíbenějším ve městě. Přečtěte...
Hostince se podílely v 19. a 20. století na rozvoji města. Poskytovaly klubovní místnosti, sály pro schůze, čítárny, někde azyl pro ochotnické nebo loutkové divadlo. V hospodách vznikaly kulturní a vlastenecké spolky (Národní jednota pošumavská, Matice školská, jednoty Sokol), tvořily se zárodky průmyslových podniků, konaly se valné hromady. U Volbrechtů vznikl Národní výbor 1918, u Bílé růže Národní výbor 1945.
Kulturním centrem byly restaurace Beseda, Rychta, Kotva, Alžír, Metropol, U Novotných aj. Hostince jako Šmídovna, Šlajferna, Vlčí jáma, U Kulaté báby, Na Posledním groši, U Bucků, U Sarajeva apod. sály též měly, ale valné hromady se u nich jaksi nehodily. Když už, tak u Hromádků nebo u Radostů.
Mimo poskytování azylu vlasteneckým, zábavným i politickým aktivitám patřilo k hostincům také zřízené i nezřízené pití piva, kořalek a kouření. Historicky však převládá pozitivní působení hostinců. Kde bychom byli, kdyby hostince nebyly. Po vzniku Československa se Matice školská, Národní jednota pošumavská aj. rozpustily. Splnily své poslání (v hostincích).
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?
Aktualizováno před 3 hodinami
