Volební emoce utichly a nová budějcká čtyřkoalice řídí krajské město už dva měsíce. Kanceláře na magistrátu obsadila spousta nových tváří - a jednou z nich je i primátor Jiří Svoboda.
Program nejvyššího představitele jihočeské metropole a lídra hnutí ANO je tak nabitý, že si Budějcká Drbna na svou půlhodinu v primátorově diáři musela počkat až do nového roku 2015, ve kterém se od Jiřího Svobody a jeho týmu čekají první výsledky.
Oficiálně jste primátorem dva měsíce. Už jste se stihl na radnici zabydlet?
Podle toho, co je chápáno pod pojmem zabydlet...
...jestli už třeba máte naplněné všechny skříňky? Na fotce, kterou jsem viděl krátce po vašem nástupu do funkce, byly poličky takřka prázdné.
Ty se plní velice rychle. (s úsměvem) Skočili jsme doprostřed řeky, běh událostí je poměrně rychlý a rozkoukáváme se takzvaně při boji. Přiznám se, že bych ještě netrefil do všech zákoutí radnice, na to skutečně nemám moc času. Lidé spíš chodí sem a stojí tady frontu. Ale ano... já jsem se tady zabydlel.
Od kolika ráno pracujete?
Chodím poměrně brzy. Občas jsem tady v šest, ale to spíš výjimečně, většinou až kolem sedmé hodiny ranní. Z okna vidím, jak kolegové přijíždějí, někteří už tady ale jsou přede mnou, jiní odpoledne zůstávají v práci déle než já. Panuje dělná atmosféra a všichni se snaží, z tohoto pohledu jsem spokojen.
Jak se změnou profese změnil váš osobní život?
V podstatě jsem ho opustil. (směje se) Můj osobní život se skládá z toho, že pozdě večer přijdu domů, pokud ovšem nejsem někde úplně mimo, a časně ráno zase odejdu. Trochu volného času jsem měl o Vánocích, během pracovních dnů mezi svátky jsem tady ale byl. Svým způsobem je primátorování náročná manažerská pozice. Na rozdíl od jiných oblastí k tomu člověk musí mít vztah. Není to kvůli odměně, to tedy rozhodně ne. Chodit sem jako do práce, aniž bychom chtěli společně s kolegy něco změnit, dokázat a město někam posunout, opravdu nejde. Ona to vlastně ani není práce, volení funkcionáři nemají pracovní dobu, funkci vykonávají ve dne v noci, 24 hodin denně, 365 dní v roce - a je úplně jedno, jestli z jachty ve Středomoří nebo ze severního pólu. Když se však vrátím k otázce a srovnám současnost s předchozím obdobím do loňského června, kdy jsem skončil v Českém rozhlase v Praze, tak tam to bylo rovněž časově náročné. Beru to jako návrat do manažerských kolejí, ale nový začátek s jinou problematikou, která si vyžaduje poněkud více času, než když jste zaběhnutý a už to v těch kolejích jede. Věřím, že se mi časem podaří usurpovat trochu víc chvil pro své soukromí.
Vědom si takového vytížení, proč jste se vlastně pustil do politiky?
Možná jsem to řekl už v předchozí odpovědi. Chci dokázat, že se něco dá dělat trochu jinak, efektivně. Jak postupně zjišťuji chod různých záležitostí, ne vždy je všechno optimální - jaká je tady úroveň smluvních vztahů nebo jak dalece je město chráněno ve smlouvách vůči dodavatelům. To se teď projevuje u investičních akcí, kupříkladu při rekonstrukci Plavské. Město je často postaveno spíše do role povinného, přestože je samo investorem. Tuto oblast bude potřeba lépe podchytit. Jinak je to takový průzkum bojem, každou chvíli otevřeme nová dřívka, novou skříňku a řešíme ty problémy tak, jak přicházejí. Občané se začínají ozývat se stížnostmi, s nimiž neuspěli v minulých obdobích, a domnívají se, že se změnou po volbách přijde i změněný přístup. Ten ale byl doposud zpravidla v rámci platných zákonů, předpisů a vyhlášek, takže na něm nic nezměníme.
Do voleb jste šel jako lídr hnutí ANO. Jak jste tuto pozici přijal? Bylo předem rozhodnuto, že se objevíte na čele kandidátky?
Nebylo. Oslovila mě krajská lídryně hnutí ANO, zda bych nechtěl kandidovat v Českých Budějovicích. Rozhodně tehdy nebyla řeč o pozici lídra. Na kandidátce jsem se nejdřív objevil na čtvrté pozici, což mě pochopitelně velice potěšilo. Pak ale došlo ke změnám, někteří lidé se před volbami rozhodli změnit barvy, došlo k přeskupení a shodou okolností jsem se dostal na první místo. Do určité míry to byla náhoda.
Jak hodnotíte předvolební kampaň? Byla podle vás férová, či naopak útočná?
Byla relativně korektní. Sem tam se něco objevilo, ale celkem mě překvapilo, že byla slušná a věcná. Neargumentovalo se nijak osobně, spíš věcně. Šlo zejména o názory na řešení některých problémů, nikoliv o napadání určitých jedinců. Za to jsem rád. Takové jednání považuji za laciné a populistické. Raději ať se vedle sebe postaví ideje, problémy a myšlenky, než vytahovat špinavé prádlo. Vyřčené slovo se zpátky už nevezme, jednou nahozená špína zůstane. Nakonec to ze své profese znáte sám, když někdo něco špatného řekne, tak i kdyby se to stokrát dementovalo, už to jednou bylo vyřčeno.
Přízeň voličů, které se nakonec těšilo vaše hnutí, byla pro mnohé velkým překvapením. Překvapila i vás, nebo jste s ní ve skrytu duše počítali?
Zcela upřímně jsem tipoval, že získáme šestnáct mandátů. Z tohoto ohledu jsem tedy byl malinko zklamán, na počet procent ale byl volební výsledek poměrně výrazným úspěchem a jsem za něj rád.
A co říkáte na volební účast?
Je vidět, že občané politiku, i tu komunální, odsunují, že je nezajímá a jsou jí zřejmě znechuceni. Nemůžeme se vymlouvat na počasí nebo období dovolených. Výsledky voleb korespondují s tím, co jsem už několikrát říkal: klasická politika se přežila. Klasické politické strany, s výjimkou sociální demokracie, ve volbách příliš neuspěly, a tak máme v koalici dvě hnutí a dvě relativně malé strany. To ilustruje politickou scénu i náladu voličů. Takže z účasti jsem trošku zklamán, ale na druhou stranu občany chápu. Politici si za to můžou sami. Tím, že po volebním období s potencionálními voliči nekomunikují, jejich problémy neřeší dostatečně… je tam celá řada příčin. Od mezinárodní politiky, přes státní, krajskou, až po tu komunální zavládla skepse nad tím, že se dá něco změnit. Já si ale myslím, že se něco změnit dá. To je jeden z důvodů, proč jsem do politiky šel.
Snad nejmedializovanějším obdobím byla povolební vyjednávání mezi vaším hnutím ANO a ČSSD, během kterých zaznívaly z obou táborů různé informace. Vy jste v průběhu změnili požadavky vůči ČSSD na sestavení koalice...
...to tvrdila druhá strana. Když si vzpomenu na jednání se sociální demokracií, se kterou jsme logicky začali jednat jako s první, tak při úvodní schůzce jsme řekli, že chceme mít pět radních a primátora. Druhá strana s tím souhlasila. V tu chvíli, kdybychom měli připravenou koaliční dohodu, jsme ji prakticky mohli podepsat. K tomu by ale zcela jistě nedošlo, proto ČSSD každý krok konzultovala v rámci své stranické struktury. Na další jednání však přišla se změněným požadavkem, že buď šest radních pro ČSSD, tedy absolutní většina v radě, a my primátora, anebo sociální demokracie primátora a hnutí ANO pět radních. To pro nás nebylo přijatelné, tudíž jsme začali jednat uvnitř naší místní organizace. Před posledním jednáním byl dokonce svolán sněm, který nám rozvázal ruce - v případě, že by nedopadla jednání se sociálními demokraty, jsme mohli jednat s ostatními stranami, ale měli jsme vždy vyžadovat většinu, tedy pět radních plus primátor. To byl vlastně náš prvotní požadavek. Poté, co jsme ho ČSSD sdělili, se vyjednavači zvedli a odešli s vědomím, že tím je toto kolo jednání ukončeno. Přestože se třetí koaliční partner, KDU-ČSL, snažil sociální demokraty zadržet, své rozhodnutí nezměnili. Neprodleně jsme tedy začali s kolem dalším.
Výsledek koaličních jednání byl z vaší strany kompromisem?
Samozřejmě. Nemáme totiž nadpoloviční většinu v radě.
Při listopadovém ustavujícím jednání zastupitelstva se strhla velká debata kvůli změně jednacího řádu. Opozice vás vyzývala, abyste tento neočekávaný krok vysvětlili. Vy jste ale mlčeli. Proč?
Ona to nebyla až tak debata, jako spíš dlouhý monolog opozice. Z naší strany to pochopitelně byla taktika, jelikož bychom jednání pouze prodlužovali. Když to vezmu z pohledu hnutí ANO, tak v našich základních zásadách stojí, že chceme postupovat maximálně transparentně, průhledně a kontrolovatelně, aby volič měl přehled, co a jak se dělá. Co chceme na radnici dělat, není nic pod pokličkou nebo v koutku, aby o tom nikdo nevěděl. Nestydíme se za to, co děláme, jelikož to děláme podle všech platných zákonů a s pocitem odpovědnosti vůči občanům tohoto města. A tak jsme prostě chtěli, ať každý vidí, jak hlasujeme. Dohodla se tak celá koalice, nikdo neměl nic proti tomu, že se bude hlasovat aklamací. My jsme udělali jednu chybu, to přiznávám. Mysleli jsme si, že jednání tímto krokem zrychlíme, protože tajné hlasování si vyžaduje určitý čas na počítání hlasů a tak podobně. Naivně a možná nezkušeně jsme očekávali, že když se dohodneme na hlasování veřejném, tak se to snadno spočítá a rychle půjdeme v programu dopředu. To se nám ale vymstilo a v sedm hodin večer jsme byli pořád na začátku. Je to pro nás poučení pro příště. Přitom se nedá říct, zda je tajné nebo veřejné hlasování více či méně demokratické, to je hloupost. Dá se říct, že je více nebo méně osobně svobodné, to možná.
Samostatným tématem je Eliška Richtrová, která se na poslední chvíli rozhodla usilovat o post primátora. Jaký byl váš názor na její počínání? Budete pokračovat ve spolupráci s ní?
Pro většinu zastupitelů z ANO a v podstatě i pro místní organizaci to bylo určité zklamání. Když je někdo na prvním místě kandidátky, ještě automaticky neznamená, že v případě volebního vítězství bude aspirovat na primátora. O tom rozhodoval sněm místní organizace. Kdyby se paní Eliška Richtrová přihlásila se zájmem vykovávat funkci primátora, proběhla by diskuze a následně i hlasování. Na přímý dotaz, zda nechce kandidovat, ale řekla, že si na to netroufá. Pak uplynulo několik dnů, ona do médií dala nějakou informaci a na svou vlastní pěst začala jednat v rozporu s tím, co řekla místní organizaci. Podepřela to tvrzením, že vítězem voleb je ona. Následně prohlásila, že vystupuje z klubu zastupitelů ANO, což je vcelku problém. V současné době je stranou, nastala patová situace. Uvidíme, jakým způsobem bude paní Richtrová postupovat. Zatím se chová, jako by členkou klubu zastupitelů ANO byla, v hlasování na zastupitelstvu to vidět je.
První větší kritiku jste po volbách slízli za počet náměstků primátora. Můžete vysvětlit, proč jste se rozhodli jejich počet zvýšit ze čtyř na sedm?
Já bych na to mohl odpovědět, proč ne, ale to by bylo hodně laciné. České Budějovice jsou městem, které má určité náklady na správu. Ty jsou jedny z nejmenších, ne-li nejmenší u statutárních měst v České republice. Je to způsobené tím, že se dál nečlení na obvody, například jako Praha, Plzeň nebo Ústí nad Labem. V čele těchto měst je další struktura samosprávy s uvolněnými funkcionáři, a proto není fér porovnávat budějovickou radnici s tou plzeňskou. Kromě hlavní radnice, kde sedí primátor a několik náměstků, je celá řada radnic městských částí s uvolněným starostou, místostarostou a dalšími funkcionáři. V tomto souhrnu z toho České Budějovice ve srovnání vycházejí prakticky nejlépe. To je jedno zdůvodnění. A to druhé - předtím tady bylo uvolněných funkcionářů sedm, teď jich je osm. Od samého počátku, už v předvolební kampani, jsme deklarovali, že hnutí ANO chce zvýšit počet uvolněných o jednoho člověka. Nebyla specifikována jeho funkce, ale logicky zřejmě náměstka, který by se zabýval pouze dopravou, protože to vnímáme jako největší problém Českých Budějovic. Dohodli jsme se s koaličními partnery, že dvě předchozí uvolněné funkce budou neuvolněné, tedy územní komise a předsedkyně finančního výboru, a že tato dvě místa přetransformujeme do pozic náměstků. Ano, je tam jistý měsíční rozdíl ve finanční odměně, ten ale není nijak dramaticky vysoký. Pokud se na magistrátu uspoří jedno úřednické místo, tak se tímto pokryje.
Snad všechny občany zajímá, jak se vám bude dařit plnit předvolební sliby. Tisíc parkovacích míst hned, zařídíme hokejovou extraligu... Nevím, zda zrovna tohle heslo bylo reálné.
(směje se) Reklama je reklama, předvolební sliby jsou předvolební sliby. To bych ale nechtěl nijak dehonestovat. Samozřejmě děláme maximum a všechno je v jednání. Sešli jsme se s ministrem dopravy, novým ředitelem ŘSD a hejtmanem, abychom pro České Budějovice a jejich dopravní obslužnost prostřednictvím dálnice D3 dojednali maximální možné profity, ale také, abychom nového ministra zainteresovali do místní problematiky. Kvůli náplavce budeme jednat s Povodním Vltavy, tam se nabízí ten hlavní počet parkovacích míst hned. Ještě letos se navíc bude dělat parkoviště v Jeronýmovce. Na náplavce musíme dosáhnout změny některých požadavků Povodí, které jsou historicky poměrně staré, mezitím ale došlo k některým změnám. Platí, že do dvou hodin musí auta tento prostor opustit, což je při výstavě Země živitelka možné, nikdy ale voda nestoupne tak rychle, a to ani v případě, kdyby prasklo Lipno. Od doby vzniku tohoto požadavku došlo k úpravě koryta Vltavy z Českých Budějovic na Hlubokou, tudíž by voda odtékala rychleji. Na nás tedy je, abychom zmírnili režimová opatření a mohli na náplavce zavést určitý systém parkování, například pro lidi, kteří si přijedou do města něco zařídit a poté zase odjedou. Současně s tím plánujeme zřídit parkoviště P+R, s tím je spojený nákup menších elektrobusů pro Dopravní podnik, podpořený z evropských grantů, které by jezdily přes centrum města z jednoho záchytného parkoviště na druhé. Reálnější obrysy to vše dostane v řádu měsíců. Něco konkrétního bude vidět v druhé polovině letošního roku.
Platí tedy stále, že je pro vás doprava hlavní prioritou?
ANO i celá koalice měly hlavní prioritu dopravu, na tom jsme se bez problémů shodli. Byl to rychlý základ koaliční dohody. Možná jsme na to každý koukali z trochu jiných úhlů, výsledek a cíl jsme ale vnímali stejně - ať je tady co nejrychleji dálnice, ať je kde parkovat, ať mají kudy jezdit cyklisté, ať je tu bezpečno a tak dále.
Říká hnutí ANO veřejnému letišti v Plané ano?
Řekl bych podmíněné ano. V materiálech před volbami jsme uváděli, že nám jde o smysluplný rozvoj letiště, nikoliv o rozvoj za každou cenu. S Jihočeským krajem jsme na základě smlouvy dohodnuti, že vynakládáme společně určitou částku. Majiteli akciové společnosti jsme napůl, kraji patří pozemky a navíc investuje nemalé prostředky do infrastruktury, jako například navigačního systému nebo odbavovací haly, aby letiště splnilo parametry, mohlo být licencováno a standardně provozováno. Předpoklad pana ředitele, kdy k tomuto okamžiku dojde, jsou dva roky. Letos byl příspěvek zastupitelstvem odsouhlasen, příští rok bychom měli dohlédnout na konec, zda investované prostředky skutečně povedou k tomu, že po roce bude provoz na letišti skutečně fungovat.
V příštích letech bude na investice méně prostředků. Jak se s tímhle vypořádáte, aby se město dál rozvíjelo?
Obecně si myslím, že zdroje financí tady jsou. Město v minulosti mělo problémy s čerpáním vyčleněných dotací, které byly dosažitelné, jenže nezpracované projekty neměly šanci projít. Za poslední období město nedočerpalo 400 milionů korun, ale kvůli nepřipravenosti přišly vniveč. Kdyby dneska byly tyto peníze k dispozici, dalo by se v tomto objemu realizovat cokoliv, ať už dostavba Slavie, rekonstrukce Žižkových kasáren nebo výstavba Centra halových sportů. To chceme napravit a v budoucnu hodláme být lépe připraveni, aby se podobné projekty daly uskutečnit. Samozřejmě tam ale musí být kofinancování ze strany města, bez toho se neobjedeme, když chceme dělat větší investiční akce. Zejména na vybudování dopravní infrastruktury bude nezbytné si zase vzít nějaké úvěry. Ty ale budeme splácet, takže zadluženost města nestoupne. V současné době dlužíme kolem 800 milionů a z hlediska průměru ostatních měst jsme na tom velice dobře, o třetinu lépe než ostatní. Abych to shrnul - chceme postupovat s péčí řádného hospodáře, koneckonců hnutí ANO chce řídit město jako firmu, i když víme, že město není firma a jsou tady určitá specifika, která je nutno ctít.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.