Ptáček vlétl na extraligový led už tisíckrát

Zápas proti Zlínu byl vaším tisícím. Nebyl jste nervózní?

„Popravdě jsem rád, že už je za mnou. Minimálně týden dopředu se to připomínalo, navíc to pro mě byla už druhá tisícovka, protože tu první jsem si vyzkoušel v pátek ve Varech. Pak se ale zápasy ještě jednou přepočítaly a bylo to jinak. Pozornost na tento duel to odtahovalo nejen moji, ale i celého mužstva. Když jsem při prvním střídání přišel na střídačku, řekl jsem si: ´Dobrý, je to za mnou, hraju hokej.´ Spadlo to ze mě a pak už jsem byl v klidu.“

Pokud na utkání připadá nějaká oslava, mnohdy to nedopadá dobře. Dneska to tak naštěstí nebylo.

„Z toho jsem měl trošku strach, protože je to takové svazující. Mám proto radost, že se nám povedlo vybojovat tři body.“

Cítil jste v neděli podporu fanoušků?

„Samozřejmě. Byla znát nejen podpora příznivců, ale cítil jsem ji také od spoluhráčů i mé rodiny, která přijela na zápas téměř kompletní. Byla to paráda!“

Přestože zápas vypadal jako jednoznačná záležitost, nakonec jste museli o tři body bojovat. Co rozhodlo o vašem vítězství?

„Je to hokej, takže se může stát cokoliv. Hosté naštěstí dali jenom dva góly. Rozhodl začátek, kdy jsme udrželi nervy na uzdě a po dlouhé době využili přesilovku.“

Nemrzí vás, že se nepodařilo udržet nulu pro Kubu Kováře?

„V duchu jsem si myslel, že to vyjde a Kubu o něco stáhneme do kasy. (směje se) Je to škoda. Dostali jsme dva góly v přesilovce. Mohlo to být příjemnější nejen pro něj, ale i celý tým.“

Do kasy teď ale budete muset přispět sám, ne?

„Podle toho, jaké si kluci na oslavu mého jubilea vyberou zařízení, tak tolik mě to bude stát. Budu tlačit, aby se to konalo v nějaké čtyřce…“ (směje se)

Tisíc zápasů, to už je příležitost k bilancování. Na co budete z vrcholové kariéry nejraději vzpomínat?

„Teprve dneska jsem si tu tisícovku uvědomil. Může se o tom mluvit nebo psát, ale když jsem jí viděl na speciálním dresu, ve kterém jsem hrál, tak je to hrozné číslo. Je toho opravdu dost. Vzpomínek mám spousty, v rychlosti se mi míhají. Někdy určitě bude čas posedět a o kariéře popřemýšlet. Já doufám, že ale do té doby ještě něco odehraju.“

Na konci zápasu jste se rozhodl darovat dres do aukce. Nebylo vám líto, že o něj přijdete?

„Přiznám se, že dresy jsem měl tři – na každou třetinu jeden. Samozřejmě si hodlám jeden z nich nechat pro sebe. Do dražby jsem ho chtěl dát proto, aby udělal radost také někomu jinému.“

Během zápasu jste dostal několik dárků. Jaký vám udělal největší radost?

„Ptali se mě, co by pro mě bylo příjemné, abych nedostal nějakou ptákovinu. Velkou radost mi udělala pamětní plaketka s mojí podobiznou, na které jsou vypsané všechny údaje, dnešní zápas a tak podobně. Takové dárky mám rád, protože když se na ně za nějakou dobu podívám, tak mi to všechno připomenou. Pak jsem dostal ještě krásné hodinky, na kterých je to rovněž napsané. Když budu ty hodinky nosit, tenhle zápas budu opravdu mít před očima pořád.“

Je nějaká činnost, při které se nejlépe od hokeje odreagujete?

„Za ta léta jsem se naučil nechat hokej tady za dveřmi, takže když jdu domů, snažím se mít čistou hlavu. Když člověk vidí ty děti a žije jejich starostmi a problémy, tak nemá na hokej ani pomyšlení.“

Zdraví vám však pořád slouží, takže končit, doufám, nehodláte…

„Byl bych strašně rád, aby můj kluk viděl, že jsem hrál hokej. Je mu půl roku, tak musím počkat, až z toho bude mít rozum. Chci ještě nějaký ten pátek hrát. Sezonu nebo dvě je to určitě reálné.“

Co řekli o Františku Ptáčkovi jeho spoluhráči?

„Je to zážitek a pro mě ohromné potěšení s ním hrát v jedné formaci. František je velký profesionál!“ odpověděl bez váhání slovinský zadák a Ptáčkův parťák z obranné dvojice první lajny Motoru Aleš Kranjc. „Hrozně pracovitý člověk. Neuvěřitelné, kolik má energie! Víc k tomu říct nedokážu,“ doplnil další budějcký bek René Vydarený. „Tisíc zápasů v extralize je hrozně moc. Je to skvělý hráč, kterému přeji hodně zdraví, aby sehrál další utkání,“ smekl po nedělním zápase před svým rivalem mladý zlínský útočník Petr Holík.

Zajímalo nás také, zda se hráči už bavili o tom, kde se bude konat již zmiňovaná oslava. „Vůbec jsme se o tom nebavili a soustředili se jenom na zápas se Zlínem. O takových věcech nemá smysl mluvit dopředu. Možná by Franta při cestě na ten zápas naboural a neodehrál ho. Slavit se má až potom,“ usmíval se René Vydarený.

V případě, že budete mít zájem získat unikátní dres Františka Ptáčka z jeho tisícího extraligového startu, můžete se o to pokusit ve dražbě až do příštího čtvrtka 8. prosince. Aukce končí v 16 hodin.