Ani další čtvrtek nemůže chybět pravidelná rubrika Drbna historička. Jan Schinko se rozhodl přiblížit historii Kanovické ulice, která byla dlouhou dobu slepou. Na začátku dvacátého století se po výstavbě nového nádraží stala důležitou komunikační kapacitou.

Na dnešní den připadá jedno smutné výročí... Ačkoliv není nikterak kulaté, jistě stojí za připomenutí. Před 21 lety zemřela jedna z největších osobností českého filmu - Rudolf Hrušínský. Byl to člověk, který dokázal zahrát s grácií sobě vlastní snad všechno - od praštěných komedií po vážná dramata. Mám rád staré československé filmy, uznávám řadu tehdejších herců, ale v posledních letech zjišťuji, že pan Rudolf Hrušínský, který pocházel z Jindřichohradecka, z mého pohledu neměl konkurenci.

Další čtvrtek znamená další díl Drbny historičky. Jan Schinko se rozhodl popsat historii Mlýnské stoky. Ta dřív byla potokem. V oblibě moc nebyla. Nejprve ji radní chtěli zasypat, poté ji lidé začali znečišťovat. Přestože to bylo trestné, strážníkům se nedařilo hříšníky trestat.

Se čtvrtkem přichází na Budějckou Drbnu další díl oblíbené Drbny historičky. Jan Schinko zamířil na Lineckou silnici, kde byl na začátku 20. století vystavěn Okresní dům. Budova v secesním stylu zažila za více než sto let několik proměn.

Další díl pravidelného čtvrtečního seriálu Drbna historička zavede čtenáře k Vltavě, konkrétně k Dlouhému mostu. Jan Schinko přiblíží historii poblíž Lannovy loděnice, kde se nejčastěji pohybovali šífaři a voraři.

Historik Jan Schinko opustil náměstí a začíná popisovat různá budějcká zákoutí. V dalším díle Drbny historičky popisuje Rybní ulici, která už z mapy jihočeské metropole zmizela. Stačila však napsat spoustu zajímavých příběhů.

V dalším díle Drbny historičky zůstává Jan Schinko hlavně na náměstí. Tentokrát se věnuje městským trhům. Těch zpočátku moc nebylo, ale později jejich počet narůstal takovým způsobem, že nebyly jen ve středu Budějc.

Historie Českých Budějovic, dnes statutárního města Jihočeského kraje, se začala psát před 750 lety, kdy se o jeho založení přičinil Přemysl Otakar II. V současnosti je město známé pivovarem Budvar, továrnou na kancelářské potřeby Koh-i-noor Hardtmuth či potravinářskou Madetou, řadou památek, univerzitou a je i sídlem českobudějovické diecéze. Výročí vzniku zhruba pětadevadesátitisícových Budějc připadá na úterý, oslavy potrvají několik měsíců.

I v dalším díle se budějcký historik Jan Schinko pohybuje po náměstí. Čtenářům nyní nabízí informace o radnici. Píše o její výstavbě, o tom, jak se v průběhu let měnila, ale i o tom, co se v jejím okolí dělo.

Českobudějovický historik Jan Schinko ani v dalším díle Drbny historičky neopouští srdce jihočeské metropole. Tentokrát zaměřil svou pozornost na budovu Záložny českobudějovické, která v původní podobě vydržela na náměstí pouze do poloviny 30. let minulého století.