Volné sanitky někdy mohou chybět, výjezdů ke covid pozitivním skokově přibylo, říká ředitel záchranky

Těžká práce dispečera

„Tu a tam se můžeme dostat do situace, že nám na dispečink z téže oblasti zavolá najednou tolik lidí, že nemáme volnou sanitku. Na to jsme narazili třeba v Táboře, který není tak velký jako Budějce. Všech osm sanitek bylo na výjezdu a nejbližší volná sanitka byla čtyřicet kilometrů. Tu samozřejmě nemělo smysl vysílat,“ popsal jednu z takových situací.

V takovém případě dispečer musí řadit výjezdy tak, aby vyhověl tomu, kdo se mu zdá po telefonu nejakutnější. „Za standardních podmínek máme kapacity dostatečné, ale podobné období, jako teď prožíváme, nepamatuji. Ve výsledku nejde tolik o počet výjezdů, ale o prodlevy. O to, jak dlouho lezeme do sanity, jak dlouho předáváme pacienta v nemocnici a jak dlouho dezinfikujeme vozy. Na to si síly a prostředky nepřipravíte,“ naráží Slabý na to, co záchranáře v posledních měsících zdržuje od práce.

„Takový výjezd ke covid pozitivnímu pacientovi je komplikovanější. Musíte se obléct, vzít si rukavice, brýle, štít a podobně. Když vás na místě nečekají nějaké složité úkony, tak se za patnáct nebo dvacet minut vracíte a jedete do nemocnice. Tam může nastat další zdržení, protože pacienta čím dál obtížněji umísťujeme. Poté se vrátíte na stanoviště a sanitku musíte dezinfikovat, abyste nenakazil pacienta, kterého povezete po tom předchozím. To trvá od půl hodiny výš. A to je další ztráta času. Nedej bože, abyste jel z nemocnice do nemocnice. To vám může posádka zmizet třeba i na dvě a půl hodiny,“ dodává Slabý.

Slabý: Tahle třetí vlna covidu je jiná

Lidí s onemocněním covid-19, kteří si s komplikacemi přivolávají záchrannou službu přibývá. A nejde jen o seniory nebo o osoby s chronickými komplikacemi, jak se často objevuje na sociálních sítích a v médiích. „Tahle třetí vlna covidu je vážně jiná než ty předchozí. A poslední tři neděle jsou vyloženě hodně jiné. Jak se sem dostaly různé mutace, tak se mění i průběhy oproti loňskému roku. Možná i díky proočkování seniorů se nám věk pacientů posunuje směrem dolů. Mladší lidi jsou mnohem odolnější a většinou nemají tolik nemocí nebo jiných komplikací. Proto se třeba šest dní nic neděje, mají například jen teplotu a kašel a najednou se to ze dne na den zhorší. Vozíme teď velké množství lidí, kteří jsou covid pozitivní a jejich stav se zhoršil. To jsme předtím neměli,“ doplňuje ředitel jihočeské záchranky.

Oproti lednu přibylo podle něho zhruba dvacet až třicet procent výjezdů. „Takový nárůst se samozřejmě nejvíce projeví ve velkých městech, protože tam je vysoká koncentrace obyvatel. V půlce února jsme měli 170 výjezdů ke covid pozitivním pacientům za týden. Minulý týden to bylo už 386. To je raketový nárůst. Zhruba o půlce víme, že jsou covid pozitivní a o druhé půlce se to dozvíme až zpětně za několik hodin,“ popisuje nepříliš pozitivní bilanci a dodává, že často nejde o banální výjezdy. Jen minulý týden zaznamenali jihočeští záchranáři čtyřiadvacet výjezdů, kdy byl covid pozitivní pacient v život ohrožujícím stavu.

Podle Marka Slabého je viditelný rozdíl také v chování lidí volajících na linku 155. „Příkladem je loňské jaro, kdy jsme přestali vozit takové ty, řekněme zbytné výjezdy, které ne vždy jsou úplně akutní. Takových výjezdů na jaře ubylo, protože se lidé začali bát jít do nemocnice a také se začali bát nás, když pracujeme s tím covidem. To způsobilo sešup v počtu výjezdů o dvacet až třicet procent. Když to shrnu, tehdy nebyla záchranná služba vytížena covid pozitivními pacienty. Po zhruba dvou měsících se to zvedlo, ale nebyl to zdaleka takové drama, jako teď,“ uzavírá.