S fanoušky v neděli oslavil výhru Dynama i své 60. narozeniny. Jiří Anderle stále hraje fotbal, a zároveň stíhá navštěvovat zápasy na Střeleckém ostrově. Pro Budějckou Drbnu zavzpomínal mimo jiné na rok 1985, kdy se Jihočeši dostali po téměř 40 letech do nejvyšší soutěže.
K fotbalu měl Jiří Anderle blízko od dětství. V roce 1969 totiž jeho otec založil družstvo v Nové Vsi. Odtud se Jihočech přesunul do českobudějovického Dynama, kde v roce 1980 poprvé naskočil do Národní ligy. Tehdy černobílé trénoval František Cerman. Konkurence v podobě zkušených fotbalistů se nezalekl, pak ale musel nastoupit na vojnu.
Dva roky proto působil ve VTJ Žatec, kde se potkalo hned několik jihočeských fotbalistů. Mimo jiné tam působili Karel Syrovátka, Jan Pils či brankář Emil Pitter. Díky kvalitním výkonům se Žatec pohyboval na špičce druhé ligy, takže si talentovaných hráčů všimli lepší kluby z nejvyšší soutěže.
Jiří Anderle měl nabídky z Olomouce či Vítkovic a rozhodl se pro druhý zmíněný klub. Díky profesionálním podmínkám a silnému kádru slavil tým v nadcházející sezoně ligový titul. V silném kádru ale fotbalista poté příliš příležitostí nedostal.
„V létě 1984 jsem se vrátil do Dynama. Chtěl jsem domů, Dynamo o mě stálo a pro mě bylo hlavní hrát fotbal,“ vzpomíná Jiří Anderle pro Budějckou Drbnu.
Návrat to byl povedený. Hned v nadcházející sezoně totiž Jihočeši oslavili postup do nejvyšší soutěže. „Byla to neskutečná euforie. O postup jsme se měli přetahovat s Brnem, ale pak se stal ten průšvih. My jsme pak jaro odehráli v klid, poslední domácí zápas byl proti Teplicím,“ vybavuje si Anderle.
Anderle naráží na událost z října roku 1984. Tehdy České Budějovice hostily Brno, ale po zápase následovalo vyšetřování pokousu o uplácení. Soupeř se měl částkou 35 tisíc korun pokusit podplatit jednoho z fotbalistů. Zbrojovka kvůli tomu musela vyhrát celou soutěž, aby se udržela ve druhé lize. To se jí podařilo a druhé místo znamenalo pro Jihočechy i postup. Trest dostali předseda brněnského klubu a jeden z hráčů.
Odvetu v Brně tehdy sledovalo 25 tisíc lidí. „Přišli se podívat na naši potupu a vrátit nám to za událost na podzim u nás. V 90. minutě Petr Skála vykopl míč, stoper Václavíček, vyhlášený hlavičkář, podběhl míč a Jirka Orlíček vyrovnal. Na stadionu bylo ticho jako v kostele. Ještě hodinu po zápase na nás čekalo pět tisíc rozzuřených fanoušků a házeli nám kameny do oken. Policisté nás vyvedli zadní branou a doprovod jsme měli až do Humpolce,“ popisuje Anderle pro klubový web.
Zkušený fotbalista odehrál za Dynamo 49 ligových utkání. Posbíral díky tomu řadu vzpomínek. Jedna z nich souvisí s leteckým výjezdem na východ Slovenska. „V Košicích, kde jsme s Lokomotivou uhráli na konci sezony potřebnou remízu, se hrálo druhý poločas 51 minut. Pepík Jodl, se kterým jsem hrál na stoperu, si tam přetrhl achilovku. Mně se poprvé a naposledy povedlo být v sestavě kola. A to nás na hodinu a půl zamkli v kabině, my se museli rozcvičovat v prostoru dvakrát dva metry a na hřiště nás pustili čtvrt hodiny před zápasem,“ vypráví.
Anderle také vzpomíná na doby, kdy na domácí zápasy Dynama chodily tisíce fanoušků. Souboj se Spartou po postupu do nejvyšší soutěže tehdy vidělo přes 10 tisíc lidí, které potěšila remíza 0:0.
Se začátkem 90. let se Anderle přesunul do Rakouska a 14 let působil v SV Haslach. Tam také dostal novou chuť do fotbalu a v klubu skončil až ve 44 letech. Poté se vrátil na jih Čech a v Nové Vsi navazoval na fotbalovou tradici, kterou započal jeho otec. Postupu do B třídy bez ztráty jediného bodu se však jeho tatínek bohužel nedožil. Následoval další postup a několikaleté působení v I. A třídě.
Sportu se věnuje i nadále. Mistrovské zápasy hraje v okresním přeboru za FK Nová Ves-Brloh. Kromě toho běhá, lyžuje a jezdí na kole. „Domácí zápasy Dynama navštěvuji vždy, pokud mi do toho nevstoupí utkání okresního přeboru. Máme tu krásný stadion, i po rekonstrukci je divák blízko hřišti,“ pochvaluje si oslavenec.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.