Česká liga je tvrdší, na fotbal chodí více lidí, shodují se Slováci z Dynama

Nedělají si spoluhráči legraci z toho, že teď v kabině zní víc slovenština než čeština?
Martin Králik: (úsměv) Sem tam na to padne nějaký vtípek. Není to ale tak, že bychom nějak ve velkém rozebírali, že je nás tady teď tolik. 

Lukáši, vy jste jedna z nejnovějších slovenských posil. Kolik hráčů jste znal, když jste přicházel? 
Lukáš Čmelík: Musím se chvilku zamyslet. Myslím, že jsem znal všechny fotbalisty tak, že jsme se někdy potkali v reprezentaci nebo v nějakých slovenských klubech. Když nad tím tak přemýšlím, tak jsem asi opravdu znal každého. 

Byla pro vás ta adaptace příjemnější? 
Lukáš Čmelík: Určitě to bylo jednodušší. Na začátku jsem neznal město a celkově to prostředí, takže mi kluci všechno ukázali a mimo jiné mi pomohli s výběrem bytu. To zapadnutí bylo určitě příjemnější, jsem za to rád.

Martine, vy jste v té slovenské legii asi nejdéle, jestli se nepletu?
Martin Králik: Ano, byli jsme tady já, Luky Jánošík a Lukáš Skovajsa. Když jsem přišel, ještě tady byl vlastně Karol Mészáros. Nečekal jsem, že se nás tady sejde tolik, to je pravda. Teď je nás sedm. Když nad tím tak přemýšlím, je to už docela dost. Už jsem ale říkal, že rozdíl mezi Čechem a Slovákem vlastně nevidím. Myslím, že v kabině to funguje. 

Působíte tady třetí sezonu. Jste ten hlavní, kdo krajany na Střeleckém ostrově vítá a pomáhá jim?
Martin Králik: Nevím, jestli jsem ten hlavní, ale když kluci potřebují s něčím pomoct, tak se snažím, hlavně na začátku toho angažmá. On už si pak každý najde bližšího člověka, s kterým tráví více času a ten mu i více pomáhá.

Když to trochu odlehčím, neplníte roli agenta, když se vyjednává o příchodu nové posily? 
Martin Králik: (smích) To zase ne. Například s Braňom Slukou jsme si ale psali ještě před jeho příchodem. Zajímal se o klub a tehdy jsem tu úlohu trochu plnil, ale to bylo spíš tím, že se déle známe. 

Zaznamenali fanoušci na Slovensku, že se v Budějovicích sešlo tolik slovenských fotbalistů?
Martin Králik: Dělal jsem jeden rozhovor na toto téma. Bavili jsme se o tom, že nás je tady hodně. Nějak to registrují, ale nedělají z toho něco velkého. 

Lukáši, vy už máte zkušenosti s českým fotbalem. Můžete porovnat úroveň nebo kvalitu české a slovenské ligy?
Lukáš Čmelík: Česká liga je o dost kvalitnější. Hraje se tady tvrdší styl fotbalu. Rychlostně je to určitě o nějaký level výš než slovenská liga. Větší kvalitu vlastně dokazují i kluby, které působí v evropských pohárech. 

Někteří hráči ten přechod nezvládli. Co je podle vás v tom procesu nejdůležitější? 
Lukáš Čmelík: Myslím, že je nejdůležitější se adaptovat na ten styl, rychlost, práci s míčem a celkově se vyrovnat s tou tvrdostí. Na herní činnosti při utkání není tolik času jako ve slovenské lize. Soupeři jsou tvrdší a rychlejší. Když se s tím hráč nevyrovná co nejrychleji, tak sedí na lavičce nebo na tribuně. 

Jak vy zatím hodnotíte své působení v Dynamu? Proti Baníku jste si připsal gól a asistenci. 
Všichni jsme takový výsledek potřebovali, protože ty poslední tři zápasy celému týmu nevyšly. Tohle vítězství nás určitě nabudí do další práce a chceme to přenést do dalšího zápasu se Zlínem. 

Pomohla vám ta reprezentační pauza? 
Lukáš Čmelík: Asi ano. Výsledky před reprezentační pauzuou byly špatné. Možná jsme měli všichni prostor si něco uvědomit a trochu si odpočinout od fotbalu a nabrat nové síly. Zároveň jsme se na Baník dobře připravili takticky a zvládli jsme to. 

Na zápas v Ostravě přišlo šest tisíc diváků. Když se vrátím k tomu srovnávní, jak vypadá návštěvnost v české a slovenské lize? 
Martin Králik: Za mě chodí určitě více lidí v Česku. Když na tohle utkání přišlo šest tisíc lidí, na Slovensku by jich bylo tisíc. Na Žilinu chodí tisíc lidí. Na nedávné utkání Slovan Bratislava - Podbrezová, což byl zápas prvního s druhým, byl prázdný stadion. Lidé o fotbal nemají takový zájem. Nechci tu ligu z pohledu kvality podceňovat, každá soutěž má své specifikum. Na Slovensku se dává velký prostor mladým hráčům, protože je kluby chtějí vychovat a potom prodat. Slovenský i český fanoušek je náročný na úspěchy, ale slovenské kluby velkých úspěchů nedosahují, a tak lidé ztrácí zájem. V Žilině jsme zažil spoustu krásných momentů, ale je pravda, že tam jsou fanoušci nároční. Když jsme nehráli první místo nebo o evropské poháry, byla návštěvnost maximálně dva tisíce lidí. 

Když mluvíte o Žilině, máte čas se tam vracet? Z Budějovic to je kus cesty. 
Martin Králik: To je pravda, ale občas sem přijede rodina, České Budějovice se jim moc líbí. My domů jezdíme, není to lehká cesta, ale jednou za čas se to dá. 

Jak se vám v Budějovicích žije?
Lukáš Čmelík: Moc si to pochvaluji. Město je moc hezké. Jsme tu s přítelkyní a synem a těm se tady taky moc líbí. Našli jsme si pěkný byt v centru, takže jsme zatím opravdu moc spokojeni. 

Můžete oba shrnout, jak hodnotíte dosavadní průběh sezony? Z některých utkání se dalo vytěžit víc, zároveň je třeba přiznat, že například s Libercem to mohlo dopadnout hůř.
Martin Králik: Z pohledu bodů je to celkem v pohodě. Zároveň víme, že nám pomohli venkovní zápasy, kde jsme posbírali 10 bodů a doma jen jeden. Domácí utkání jsou pro nás problém a přiznám, že neumím odpovědět na to, proč to tak je. Víme, že na tom musíme zapracovat. Věřím, že v neděli proti Zlínu předvedeme kvalitní hru s kvalitním výsledkem. 
Lukáš Čmelík: Taky si myslím, že s ohledem na soupeře, které jsme potkali, jako jsou Sparta, Plzeň či Ostravu, tak máme celkem dost bodů. Teď nás čekají soupeři z dolní části tabulky a je pro nás důležité, abychom body potvrdili. Uvidíme, jak to bude v listopadu vypadat. 

Vy jste v Dynamu na hostování do konce sezony. O motivaci máte asi postaráno.
Lukáš Čmelík: Ano. Myslím, že kromě těch tří utkání před reprezentační pauzou podávám dobré výkony. Hraji od začátku, věřím, že zdraví mi vydrží a zabojuji o to, abych tu byl na trvalý přestup. 

Martine, rychle jste našel místo v základní sestavě a později jste se stal kapitánem. Hádám, že to působení zatím hodnotíte pozitivně?
Martin Králik: Určitě jsem moc spokojený. Na začátku jsem nepočítal s tím, že do toho tak rychle skočím. Jsem rád, že mi drží zdraví a mohu pomoci týmu. Funkce kapitána je pro mě takový bonus. Vidím, že si mě lidé váží a moc to pro mě znamená. Samozřejmě si přeji, abychom hráli o vyšší příčky.