Sestup A-týmu může otevřít dveře mladým, říká trenér Stanislav Rožboud

Jak výrazně ovlivňuje akademii situace kolem A-týmu?
Jsou to spojené nádoby. Ačkoliv je dospělý fotbal jiný oproti tomu mládežnickému, tak otázky vznikají a lidé se ptají, co bude a jak to bude dál. Nás se to jako akademie svým způsobem netýká, pořád pracujeme stejným způsobem, ale veřejné mínění nám samozřejmě nepomáhá a ovlivňuje to dobré jméno klubu.

Dá se alespoň za pozitivní efekt považovat to, že by po sestupu do druhé ligy mohlo najít více mladých odchovanců angažmá v A-týmu?
Všechno špatné může mít i pozitivní stránku. Pakliže v klubu nejsou nebo nebudou peníze na kupování hráčů z jiných klubů, tak to může být příležitost pro hráče z vlastní akademie. Pro mládež to může mít pozitivní efekt. Nakonec se může ukázat, že někteří z těch hráčů jsou schopni obstát v druhé lize. Nemyslím si, že by hráči z akademie mohli nyní hrát hned v první lize, to je velký skok. Ale jelikož máme B-tým ve třetí lize a A-tým teď v lize druhé, tak si myslím, že postupnými kroky tam dojít mohou.

Když se podíváme na výsledky akademie v posledních letech, jak jste s jejím fungováním spokojen?
V posledních letech se postupně podařilo poměrně dost hráčů z akademie prosadit mezi členy A-týmu nebo B-týmu. Propojenost mezi dorosteneckou soutěží U19 a dospělým B-týmem je veliká. Spolupráce s Dušanem Žmolíkem (pozn. red.: trenér do 06/24) nebo nyní Martinem Sladkým je skvělá, vycházíme si vstříc a hráči díky tomu prostupují kategoriemi. Bylo by perfektní mít podobné propojení i s A-týmem.

Končí nám sezona kategorie U19. Jak ji hodnotíte?
Myslím si, že konečná 9. příčka odpovídá vývoji celého ročníku. Po podzimní části se tým nacházel na 13. místě, když se nám nepovedla výsledkově některá utkání. V jarní části se kluci prezentovali kvalitními výkony a zaslouženě se posouvali tabulkou. Vzhledem k tomu, že kostra týmu byla složena z věkově o rok mladších hráčů, kteří mohou nastupovat i příští rok, dá se očekávat, a my v to pevně věříme, že v další sezoně zúročí nabité zkušenosti a budou bojovat o příčky nejvyšší.

Jak se v mládežnických kategoriích skautují hráči a jak je to se skautingem cizinců?
U nás jde vzhledem k situaci na Ukrajině především o hráče této národnosti. Někteří přišli sami, že tady žijí a chtěli by to zkusit. Pro většinu z nich je to dobrá příležitost, jak se dostat do komunity a etablovat na život v ČR. Jsme s nimi spokojeni a vytváří nám zdravou konkurenci. Jedním z hráčů, kterého nám doporučil manažer, je Dmytro Artymovych, který je podle mého názoru jak fotbalově, tak mentálně připraven zapojit se a uspět v A-týmu. Vykazuje velice dobrou výkonnost. Pokud dostane příležitost, ukáže, že je velice kvalitním fotbalistou. Co se týče skautování, nemáme žádné speciální oddělení. Snažíme se vše v regionu pokrýt i s pomocí Tábora a Písku. Zajímavé hráče chceme dovést do našeho týmu. Ne vždy to ale jde. Snažíme se „rozhazovat sítě“ i v dalších krajích, ale to je složitější. Pokud najdeme někoho, kdo by k nám chtěl, musí se to často skloubit s tím, aby tu měl školu a možnost ubytování.

Kdo je podle vás největším překvapením vašeho manšaftu a mohl by se třeba v blízké době objevit i v A-týmu?
Myslím si, že by to mohl být už zmíněný Dmytro Artymovych. Druhý byl Honza Zíka, který se po podzimním zranění dostal na jaře do velice dobré formy. Nicméně neprodloužil smlouvu s Dynamem, takže odchází do Mladé Boleslavi. Oba dva ukázali svůj veliký potenciál. Zbytek hráčů jsou, jak jsem říkal, mladí hráči a u nich si myslím, že na to mají ještě čas. U řady z nich se ale domnívám, že by i jako dorostenci obstáli v třetí lize, což se vlastně ukázalo i při utkání v Písku.

Jak složitý přechod je mezi dorosteneckou a dospělou kategorií?
Rozdíl je třeba ten, že v dorostenecké kategorii potkáváte hráče plus minus jeden rok. Kdežto když přijdete do mužů, tak třicetiletý hráč hraje s osmnáctiletým. Rozdíl je tedy obrovský ve zkušenostech. Ta intenzita v dorostenecké kategorii je poměrně velká, ale dospělý fotbal je více soubojový a taktický. Je jen na mladých hráčích, kteří přichází z dorostu, jak rychle se adaptují a ukáží svou dravost a kvalitu. V dorostenecké kategorii klademe stále větší důraz na rozvoj hráčů a výkon celého týmu, než na výsledek utkání. To však neznamená, že nechceme vyhrát, ale důležité je pro nás, jakým způsobem k vítězství dojdeme. Kdežto v dospělém fotbale je prostě výsledek to nejdůležitější.

Veškeré posouvání mezi kategoriemi musí být velmi citlivé a promyšlené. Musíte to dělat s přesvědčením, že hráč situaci zvládne, abychom za 14 dní neříkali, že na to nemá a poslali ho zpět. Musí být přesvědčení, že v hráčích je taková dovednost a kvalita, že se dokáží adaptovat ve vyšší kategorii. Myslím, že se nám to daří. Snažíme se, aby nešlo o nějaké hurá akce, čímž bychom mohli zastavit vývoj hráče. Všechno musí být cílené. Dobrá komunikace je zásadní.

Jak často se stává, že je hráč z dorostenecké kategorie herně připraven na dospělý fotbal, ale v hlavě stále není na něco podobného nastaven?
Problém vidím v přechodu do dospělé kategorie v jedné věci. Nejlepší hráči v mládeži jsou zvyklí hrát celá utkání a rozhodovat je, ale mezi muži se dostávají do opačné situace. Ačkoli trénují kvalitně a s chutí, ve velkém množství případů začínají na lavici náhradníků a musí si své místo v týmu vydobýt. Konkurence je samozřejmě větší než v dorostenecké kategorii, jak jsem zmínil v předešlé otázce. Jen ti nejlepší se dokáží hned adaptovat a nastupovat v základní sestavě. Velice důležitá je také role trenéra a jeho přístupu k nim.

Jste zároveň asistentem trenéra reprezentace U17. Jak se to prolíná s prací pro Dynamo?
Díky přístupu Petra Benáta, který je ředitelem akademie, mám možnost dělat obojí a velice si toho vážím. Konfrontace s nejlepšími národními týmy v Evropě je velice podnětná. Následně mohu získané poznatky přenést na klubovou scénu. Absolvoval jsem mistrovství Evropy v Albánii, kde nám byly za soupeře celky Itálie, Belgie a Anglie. Je to o level, možná dva, vyšší úroveň, než se v této věkové kategorii setkáváme u nás. Většina hráčů ze zmíněných zemí hraje i přes svůj věk v dospělé kategorii.  Celkově je to pro mě ohromná zkušenost, kterou mohu přenést nejen do své práce, ale i obohatit své kolegy v klubu.