neděle 19. září 2021 Zita

První posilou Jihostroje se stal talentovaný blokař Sedláček

U volejbalistů Jihostroje dojde k největším změnám na blokařském postu. Odcházející dvojici Todua–Ondrovič nahradí jeden z největších českých talentů na postu blokaře – Oliver Sedláček. „Chtěl jsem se posunout v kariéře a Jihostroj byl nejlepší volba,“ říká nová posila českobudějovického klubu.

Mladík, který teprve nedávno oslavil třiadvacáté narozeniny, hrál poslední tři sezony v Ostravě. Navzdory nízkému věku je už více než dvě sezony také oporou seniorské reprezentace. „Oliver je jedním nejtalentovanějších blokařů, který za poslední roky český volejbal vyprodukoval. Svou kvalitu už ukázal v několika sezonách v extralize i reprezentaci a já jsem přesvědčen, že jeho potenciál je ještě mnohem výše. Jsem rád, že pro další posun v jeho kariéře zvolil právě Jihostroj,“ uvedl generální manažer Robert Mifka na adresu 201 cm vysokého blokaře.

Trio blokařů Jihostroje tak bude hrát příští sezonu ve složení Radek Mach (36 let) – Oliver Sedláček (23 let) – Josef Polák (22 let). Věkový průměr na blokařském postu klesne, ale kvalita by podle vedení klubu měla vzrůst. „Oliver je útočný typ blokaře, který skvěle zapadá do strategie klubu. Společně s Pepou Polákem jsou velkým příslibem pro budoucnost našeho klubu. S jejich růstem bude pomáhat Radek Mach, od kterého se toho oba mohou spoustu naučit,“ říká generální manažer Jihostroje.

„Osobně si myslím, že Oliver je jedním z nejnadějnějších středových hráčů, který český volejbal má. Máme s ním dlouhodobou smlouvu a očekáváme, že do budoucna by měl být z českých blokařů nejlepší. V útočné činnosti by měl nahradit odcházejícího Valdu Toduu. Má potřebné parametry a dosáhne daleko. Důležité pro nás jsou také lidské kvality a velkou roli hrálo, že je Oliver stoprocentní profesionál, který dává volejbalu maximum,“ říká hlavní trenér Jihostroje René Dvořák.


Oliver Sedláček: Na hřišti jsem plný emocí

Proč jste si pro své další angažmá vybral právě Jihostroj?
Chtěl jsem se v kariéře zase posunout. Měl jsem více nabídek i ze zahraničí, ale šanci hrát za Jihostroj jsem vyhodnotil jako nejlepší. Oslovilo mě místní zázemí – slyšel jsem, že je tady o hráče skvěle postaráno. Tým má vlastního kondičního trenéra, fyzioterapeutku, maséra denně k dispozici. To není úplně běžné. Vím, že klub má tradici a velkou podporu fanoušků. Důležitým faktorem pro mě taky bylo, že Budějovice jsou moc pěkné město. Navíc mi hraje do karet i to, že moje přítelkyně sem nastupuje na vysokou školu. Tyto okolnosti rozhodly o tom, že jsem se rozhodl pro Jihostroj.

Radil jste se také se svým otcem Petrem Sedláčkem, který je bývalým extraligovým volejbalistou?
Ano, s otcem jsme se o tom bavili a shodli jsme se na tom, že Jihostroj je pro mě nejlepší volba.

Mluvilo s vámi vedení klubu o tom, jakou roli byste měl mít?
Je to jednoduché. Budeme tři blokaři a hrát budou dva, kteří budou mít v dané chvíli nejlepší formu. Takže já se budu prát o to, abych byl v základní šestce co nejvíce času. Udělám pro to maximum a uvidíme, jak se to vyvrbí.

Lákalo vás na Jihostroji i to, že bude vaším spoluhráčem a mentorem zkušený Radek Mach?
Na spolupráci s Radkem Machem se moc těším! Kluci mi říkali, že je něco jako pan učitel. Těším se, že ho budu moct sledovat a učit se od něj. Vždycky se snažím od zkušenějších kluků vstřebávat zkušenosti. V národním týmu je teď pro mě takovým mentorem Adam Zajíček, v Jihostroji to bude Radek. Určitě to bude super zkušenost, která mě posune.

Jak byste se sám charakterizoval? Jaký jste typ blokaře?
Myslím, že jsem spíše útočný typ blokaře. Na bloku mám ještě nějaké rezervy, které musím dopilovat. Co se týče povahových vlastností při hře – neumím v sobě moc držet emoce. Na hřišti musím řvát, povzbuzovat. Zároveň mi to pomáhá neusnout, protože když jsem nabuzený a plný emocí, tak se mi hraje mnohem lépe.

V Jihostroji je zvykem útočit na titul. Jste připraven na tlak, který s tím může být spojen?
Ano, bavili jsme se o tom i s vedením klubu. Jsem připraven na to, že v Jihostroji na mě bude vyvíjen větší tlak. Vím, že je tady tlak na výsledky a tuto výzvu přijímám a těším se na ni.

Znáte se s někým ze současného týmu Jihostroje?
Díky mému působení v reprezentaci se znám s Pepou Polákem, Petrem Michálkem a Márou Zmrhalem, který teď odchází. Od všech jsem se samozřejmě snažil dozvědět maximum informací o Jihostroji, abych byl na nové angažmá dobře připravený. Slyšel jsem jen slova chvály.

Sledoval jste v uplynulé sezoně Jihostroj? Co jste říkal na finálovou sérii?
Samozřejmě, sledoval jsem výkony Jihostroje. Finálová série byla parádní a je škoda, že se nepodařilo vybojovat titul, protože chyběl opravdu kousek. Zamrzí to i vzhledem k tomu, že bychom v příští sezoně hráli Ligu mistrů. V další sezoně se budeme snažit to napravit.

V minulé sezoně jste s Ostravou hodně potrápili ve čtvrtfinále play-off Liberec, který nakonec vybojoval postup do semifinále až v pátém zápase? Jak uplynulou sezonu hodnotíte?
V Ostravě jsme měli nastavené postupné cíle. Prvním bylo dostat se do play-off a v něm se potom porvat o co nejlepší umístění. Mě čtvrtfinále s Libercem ohromně bavilo, protože jsem ho do té doby neporazil snad ani jednou. A teď v play-off hned dvakrát. Rozhodující pátý zápas nám bohužel nevyšel. Ošklivě se nám v něm zranil kapitán David Janků, a to nás všechny trochu ovlivnilo. Osobně jsem z toho byl taky hodně vykolejený a dodnes se snažím na to radši nemyslet. I když jsme poslední zápas prohráli 0:3, myslím, že jsme v play-off ostudu neudělali. Semifinále bylo kousek, ale bohužel to nevyšlo.

Vy jste původem ze Zlína, kde jste začal hrát volejbal až v pokročilejším věku. Jak k tomu došlo?
Mě odmala bavily všechny sporty. Začínal jsem tenisem, který mě ale pak přestal bavit, tak jsem se rozhodl pro fotbal, protože jsem chtěl dělat kolektivní sport. V období puberty jsem nedělal žádný sport. Jednoho dne mi ale přeplo. Zamyslel jsem se nad sebou a řekl jsem si, že chci zase sportovat. V tu doby mi ve škole můj tehdejší spolužák Martin Hudák nabídl, ať si přijdu zkusit s nimi ve Zlíně zatrénovat. Tak jsem přišel a od té doby dělám pro volejbal maximum. Volejbal jsem tedy začal hrát kolem patnácti šestnácti let.

Jaký byl pak důvod vašeho přechodu ze Zlína do Ostravy?
Stejný jako teď, když jdu z Ostravy do Jihostroje – chtěl jsem se posunout v kariéře. Snažil jsem se jít zase někam dál, nastavit si novou laťku, nové cíle. Navíc bylo fajn, že jsem se odmala znal s ostravským manažerem Tomášem Zedníkem. Znal jsem i kluky v Ostravě a byla tam úplně parádní parta.

Ve svém věku už jste oporou reprezentace, se kterou se aktuálně připravujete v Českých Budějovicích. Na jakou reprezentační akci nejraději vzpomínáte?
Reprezentace je vždy skvělá zkušenost. Utkvělo mi hlavně Mistrovství Evropy v Nizozemsku v roce 2019, což byla moje první velká akce. Jel jsem tam jako zobák, myslel jsem, že budu střídat, ale trenér mi dal hodně prostoru. Hráli jsme proti Polsku nebo Srbsku. Pro mě to byly obrovské zkušenosti. Úžasná atmosféra a volejbal na té nejvyšší úrovni.

Máte celkem zajímavou přezdívku „Kraken“. Jak vznikla?
Je to přezdívka mého táty, kterou jsem zdědil. Táta ji dostal někdy během vojny. Vyprávěl mi o tom, jak ji dostal, ale přiznám se, že už si to přesně nepamatuju.

V minulosti jste špatně viděl na dálku, limituje vás zrak i nadále?
Byl to můj hendikep, ale už není. Měl jsem dvě a půl a dvě a tři čtvrtě dioptrie. Loni v létě jsem ale podstoupil laserovou operaci očí, takže už vidím úplně v pohodě a užívám si to. Teď už konečně vím, na koho podávám. (smích)

Ohodnoť článek

Autoři | Foto VK Jihostroj

Štítky České Budějovice, Jihostroj, volejbal, Oliver Sedláček

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.