Dnešní díl Drbny historičky se věnuje Malši. Víte, jaká je normální hloubka řeky, a jaká byla při povodni v roce 2002? A proč musela tramvaj po Zlatém mostě jezdit prázdná? To se dočtete v dalším povídání historika Jana Schinka.

Vandal poškodil pomník a pamětní desku Bohumila Hasila, jenž převáděl lidi přes Šumavu z komunistického Československa na Západ. Pamětní deska je umístěna na zdi hřbitova v Českých Žlebech na Prachaticku. Pomník je zhruba o kilometr dál, kde Hasila v září 1950 při jednom z přechodu hranic pohraničníci postřelili, Hasil zranění podlehl.

V pátek zemřel v USA ve věku 95 let protikomunistický odbojář Josef Hasil, známý jako Král Šumavy. Uvedl to dnes server Blesk.cz, kterému informaci potvrdil Hasilův syn Josef Vávra. Někdejší pohraničník Hasil pomohl na přelomu 40. a 50. let 20. století desítkám lidí, dostat se přes hranice na Západ. V odboji pokračoval navzdory perzekucím jeho blízkých komunistickým režimem i přes ohrožení vlastního života. Nezastavilo ho ani vězení, kam ho po udání režim poslal. V roce 2001 dostal od prezidenta Václava Havla medili Za hrdinství. Bývalý ministr kultury Daniel Herman, který se s Hasilem znal, řekl, že bojovat proti režimu se zbraní v ruce bylo pro Hasila jako věřícího velmi těžké rozhodnutí.

Po prvním dílu knihy Jana Schinka Putování městem České Budějovice, které se objevilo na knižním trhu vloni v předvánočním období, vydalo nakladatelství Kopp pokračování tohoto úspěšného titulu. Autor, znalec budějovických zákoutí, uliček, skrytých architektonických skvostů a zajímavostí, několik let odhaloval čtenářům Deníku vzdálenou i nedávnou historii českobudějovických domů.

Jan Schinko se v dnešním dílu Drbny historičky podíval na pomník Adalberta Lanny z roku 1879. Přečkal podle něj několik politických režimů. Padl až kolem 25. května 1945 za pomocí řetězů a traktoru. Někteří ale tvrdí, že to nebyl traktor, ale ruský pásák.

V dalším vydání Drbny historičky se Jan Schinko zaměřil na výrobu Čezety. Než se ale výroba přesunula do Budějc, chvilku to trvalo. První skútr, který byl v naší šoubárně vyroben se městem projel 19. září 1957. Motor Jikov po roce 1990 zkusil vyrábět tříkolku (je ve skladě), ale nevyšlo to hlavně kvůli ceně.

Archeologové zjistili, že největší část koncentračního romského tábora v Letech u Písku se nacházela v areálu bývalého vepřína. Trosky tábora byly viditelné ještě v 70. letech, kdy se za komunistického režimu vepřín stavěl. Novinářům to dnes řekl vedoucí týmu archeologů Pavel Vařeka ze Západočeské univerzity. Muzeum romské kultury, chce v místě, na němž stojí bývalý vepřín, vybudovat památník romského holokaustu a otevřít ho do roku 2023.

Dnešní díl Drbny historičky se podívá na budějckou Solní branku. Dříve se jí říkalo Na Vraždě, protože v ní měli někoho zabít. Celý tento kout kolem České ulice byl podle historika Jana Schinka spjat se solí. Brankou se měla v bečkách dopravovat sůl, ale prý to nejspíš nebude pravda. Proč se přestala dovážet sůl ze Solnohradska a kdo předběhl radnici s vybudováním lázní? I to se dočtete v dalším článku.

V Táboře začaly slavnosti Táborská setkání. Nabídnou rytířský turnaj na koních, středověké ležení i tržiště, dětskou ponožkovou bitvu, ohňovou show, fotbal mnichů i hudební vystoupení, kde se představí Tata Bojs, Queenie nebo Adam Mišík s kapelou. Festivalu se zúčastní více než deset historických souborů a skupin, na programu se podílí přes 1000 účinkujících. Nově se vstupné platí jen na Žižkově náměstí, ostatní program je zdarma. Pořadatelé čekají zhruba 20 tisíc návštěvníků.

Archeologové našli v Letech na Písecku, kde byl za války romský koncentrační tábor, hroby jednotlivců. Odkryli jeden hrob s pozůstatky vězeňkyně mladší 40 let, hrob novorozence, jehož kosterní pozůstatky se téměř nezachovaly, protože jáma byla mělká. Nalezli i sedm hrobových jam. Podle písemných pramenů by v místě mělo být pohřbeno 120 vězňů, z toho přes 70 dětí, hřbitov by měl mít rozlohu 400 metrů čtverečních. Novinářům to včera řekli archeologové a zástupci brněnského Muzea romské kultury, které chce v místě, na němž stojí bývalý vepřín, vybudovat památník romského holokaustu a otevřít ho do roku 2023.