Vážení přátelé budějovické historie, to zase jednou Milan Binder objevil poklad - ale popořádku. Před třemi roky jsme zde na Drbně uveřejnili článek, který měl název „Tužky s čtyřlístkem“. Protože již ale od té doby proběhlo spoustu týdnů, myslím, že mohu nyní zacitovat jeden odstavec z roku 2021 aniž bych Vás tím otravoval.

Vážení přátelé českobudějovické historie, tak jsme přišli o další objekt, který dotvářel kolorit města v okolí Palačáku. Podle fotek určitě poznáváte dům, který stával na rohu ulic Baarova a Lipenská. Na první pohled byl jiný než ostatní existující stavby, a přesto to byl dům pro tuto oblast typický.

Milí přátelé, sváteční adventní čas se rozběhl a rychle se blížíme ke dni, kdy se v prostorách kostela sv. Rodiny rozezní charakteristické zvuky jediného českobudějovického mechanického betléma. Ty zvuky, které poprvé slyšeli před více než sty lety naše prababičky a pradědové, a které určitě uslyší i další a další generace „Budějovičáků“.

Milí přátelé českobudějovické historie, čas velmi rychle utíká a v tomto roce je to již třicet let, co byl v parku Na Sadech opětovně vztyčen památník Adalberta Lanny, člověka, který bezesporu patří mezi nejvýznamnější naše rodáky.

Vážení přátelé budějovické historie, nevím, jak vy, ale já, když jdu ulicí a vidím někde na domě věžičku, vždycky si říkám – tam by se bydlelo. Určitě jsem ovlivněn Svěrákovým filmem Kolja a také pracovnou režiséra Zdeňka Podskalského, který sídlil na Malostranském náměstí v Praze. V obou případech byly oba prostory krásné a inspirativní.

Milí přátelé budějovické historie, nadpis, který jste si přečetli v záhlaví článku může vyznívat hanlivě až negativně. Já to ale tak nemyslím. Naopak jsem rád, že pořád existují v našem městě obchody takové, jaká je drogerie na náměstí Jiřího z Poděbrad. Když jsem se narodil a první roky svého života jsem bydlel v ulici Heydukově, drogerie tam byla a fungovala. Po téměř šedesáti letech je tam pořád ten samý obchod, z venku téměř stejný, jen modrý neon DROGERIE ve vývěsním štítu chybí. Dírky na neonové trubice ale zůstaly…

Po dlouhých vzájemných diskusích, přemýšlení, předělávání a hledání sponzorů konečně vychází naše kniha s názvem „České Budějovice“ a podtitulem „objektivem Milana Bindera a perem Martina Maršíka“.

Vážení přátelé budějovické historie, asi žádný článek mi netrval napsat tak dlouho jako tento o kinu Jas. Co já obtelefonoval kamarádů a známých a ptal se na jejich vzpomínky na uvedený biograf! Je zajímavé, že vlastně nikdo z nich si pořádně o něm nic nepamatoval, prostě je tento kulturní stánek ničím nezaujal, ač ho ve své době všichni poměrně často navštěvovali. Ono už příznačné je i to, že zřejmě neexistuje fotka interiéru kina.

Vážení přátelé budějovické historie, určitě jste zaznamenali, že byl proveden druhý a tentokráte již úspěšný pokus nalezení ostatků blahoslaveného Jindřicha Libraria, prvního převora dominikánského kláštera a zpovědníka českého krále Přemysla Otakara II.

Milanovi se zase jednou povedl ve starožitnictví kup… O tom ale za chvíli.