Ach jo, to byla doba! V roce 1972 byl na Senovážné náměstí, které se ale tehdy jmenovalo Náměstí 1. máje, instalován V. I. Lenin. Ano, byl to ten monument, u kterého většina Budějovičáků skládala pionýrský slib. V té době byla na náměstí i socha Panny Marie Budějovické. V osmnáctém století konšelé totiž rozhodli, že u každé hradební brány bude stát ochránkyně města.

Vážení a milí přátelé budějovické historie, poslední článek, který jsme s Milanem společně vytvořili vznikl před více než osmi měsíci. Tehdy, v květnu minulého roku, jsme se rozhodli, že si dáme pauzu, protože se nám nahromadily jiné úkoly a povinnosti. Během těchto osmi měsíců zdánlivé nečinnosti, jsme ale nezaháleli a již na konci tohoto měsíce spatří světlo světa naše kniha, do které jsme umístili sto našich nejzajímavějších příběhů a pět příběhů bonusových. Dost ale o minulosti a pojďme na současnost, na nový příběh, i když bude z doby minulé.

Milí přátelé budějovických zajímavostí, minulý týden jsme dostali s Milanem pozvání k sestřičkám z Kongregace sester Nejsvětější Svátosti z Lipenské ulici. Když se řekne řádové sestry, a ještě k tomu z Lipenská ulice, každému se asi vybaví církevní mateřská školka. To je samozřejmě pravda, ale tentokrát naše kroky nevedly do zvýšeného přízemí, kde mají prostory děti, ale vyjeli jsme výtahem do druhého patra, kde je slyšet něco úplně jiného, než je hlahol předškoláků.

Vážení přátelé českobudějovické historie, dnes bych vám chtěl představit jeden z posledních nákupů Milana Bindera. Zakoupil do své sbírky budějovických artefaktů školní hodiny, a to pravé Hardtmuthovské! O tomto ale později.

Milí přátelé budějovické historie, pokud půjdete Novou ulicí a dostanete se až k ulici Jeremiášově, tak na rohovém domě spatříte notně omšelou a trochu amatérsky pokreslenou ceduli s nápisem: OBEC BARÁČNÍKŮ – ŘEHTÁČKOVICE – V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH – ZALOŽENA 1896. Když jsem se o tomto evidentně historickém artefaktu zmínil Milanovi, okamžitě věděl, o jakém místě hovořím. Chvíli hledal ve svém archivu a poté přinesl dva odznaky budějovických Baráčníků. Oba jsme se shodli na tom, že o Baráčnících toho moc nevíme.

Milí přátelé historie, jistě jste zaznamenali články, které informují o otevření kaolinových dolů, které jsou mezi Borkem, Hosínem a Hrdějovicemi. Osobně z toho mám radost, protože je to dílo našich předků, které si zaslouží pozornost turistů. Zpřístupněním sice Orty ztratí trochu svého klidného tajemna, ale zase budou vyčištěny a věřím, že zmizí i některé nevhodné lidové výtvory na stěnách.

Vážení a milí přátelé, tento článek píši 23. prosince večer, pomalu končí adventní čas a bude začínat doba vánoční. Když jsme s Milanem přemýšleli o tomto textu, dostala se naše řeč i k tradici stavění vánočních stromů na hlavním náměstí. Zjistili jsme, že vlastně nevíme, kdy byl vztyčen strom první. Při naší vzájemné diskusi, si Milan uvědomil, že má ve svém archívu sérii fotografií z roku 1925, kdy byl na centrálním náměstí slavnostně vztyčen Vánoční strom svobody. Soubor černobílých fotografií je unikátní tím, že krásně mapuje celou historii postavení stromu.

Milí přátelé historie, Milan Binder má nepsanou domluvu s místními starožitníky, že pokud se v jejich obchodě objeví jakákoliv zajímavost z budějovické historie, hned zvednou telefon. Následně Milan bleskově nasedne na své kolo a ve většině případů takovouto věc zakoupí.

Milí přátelé, minulý díl našeho seriálu vzbudil mezi vámi poměrně velkou pozornost. Udělalo nám to radost a rozhodli jsme se napsat pokračování, ve kterém se zaměříme na osobnost kováře Caletky. Pan Caletka prožil ve své kovárně celý život a zemřel v téměř sto letech. Jsme si jistí, že někteří z Vás, kteří se pohybovali v okolí Palačáku, si ho určitě budou ještě pamatovat. V dnešním díle bychom chtěli vzpomenout dvě drobné příhody, které pana Caletku charakterizují.

Na zpracování tohoto dílu jsem se velmi těšil. Vždy mne fascinovaly prostory dvorů a zahrad v okolí Palačáku. Když mi Milan před půl rokem řekl o staré kovárně, hned jsem věděl, že bych ji rád navštívil. Malou překážkou bylo, že jsme věděli, kde kovárna je, ale neměli jsme kontakt na jejího majitele.