V dalším čtvrtečním díle Drbny historičky se Jan Schinko podíval k místu, které je oblíbené hlavně v létě. Na nábřeži na právém břehu Malše stoji věž zvaná Železná panna, jež má za sebou bohatou historii. Svůj název ale získala po mučidle, o kterém se stoprocentně neví, jestli existovalo.

Zajímavý kout města. Alespoň tak hovoří o Háječku českobudějovický historik Jan Schinko. Právě místní park si vybral pro svůj další díl seriálu Drbna historička. V dobách největší slávy byla v Háječku malá ZOO, loutkové divadlo a konaly se zde i různé koncerty.

Na snímku z období režimu c. k. vjíždí na náměstí tramvaj z Vídeňské ulice (dnes ulice Karla IV.) a do Divadelní (dnes Stejskalova) druhá tramvaj zajíždí. Může se říci, že tramvaje městu slušely a zvláště v ulici Vídeňské, o které prohlásil okresní konzervátor Karel Kakuška, že je to jediná velkoměstská ulice ve městě, Lannovka, že ten účel nesplnila (lze s tím ale polemizovat). V Liberci a v Plzni tramvaje stále jezdí a nikoho tam nenapadne, že by se měly nahradit autobusy. U nás to ovšem radnici napadlo a podařilo se jí to naneštěstí realizovat.

V dalším díle Drbny historičky se Jan Schinko vrátil k novogotické synagoze z roku 1888. Dominantní stavba, která připomínala katedrálu, byla postavena podle projektu architekta z Vídně. Po válce ale z Budějc zmizela a v roce 1948 byla její krypta definitivně zasypána.

Lesy České republiky a šumavský národní park chystají obnovu dalších dvou úseků Schwarzenberského plavebního kanálu, který v minulosti sloužil k dopravě palivového dřeva. V roce 2012 byly opraveny úseky v bývalé osadě Růžový Vrch - U Korandy a hraničního potoku Ježová - Iglbach.

„Když jedu do ciziny, dělám, že jsem němý,“ říkal mi nedávno jeden známý. Když jsem na něj nechápavě pohleděl, jen pokrčil rameny. „No co, anglicky neumím, tak nechci vypadat jako buran. Vlastně se vždycky děsím, že po mně někdo něco bude chtít a já se totálně znemožním.“

O Drbnu historičku nepřijdete ani další čtvrtek. Historik Jan Schinko se nyní věnuje kloboučníkům v Budějcích. Bylo totiž nemyslitelné, aby muž vyšel na ulici bez klobouku. A v Budějcích na ně vždy bylo!

Světoznámá operní verze Beaumarchaisovy „zakázané“ divadelní hry se zrodila ve Vídni roku 1786. Figarova svatba je osudově spojena s Prahou, přestože se světová premiéra konala ve Vídni. Teprve v Praze zažila svůj triumf, díky kterému impresário Bondini objednal u Mozarta operu určenou výhradně pro Prahu - Dona Giovanniho. Tak bohatý a zamotaný děj, který by trefně vystihoval název literární předlohy, totiž Bláznivý den, má jen málo oper. Téma žárlivosti a lásky je Mozartem mistrovsky přetaveno do celé galerie postav v čele s vtipálkem Figarem, který se svou nastávající komornou Zuzankou čelí nenapravitelnému sukničkářství hraběte Almavivy… Představení začíná ve středu 23. září v 19 hodin.

Ode dneška jsou v multikině CineStar další dvě novinky. A milovníci Mimoňů už zamířili do kin, protože právě tyhle žluté postavičky již můžete vidět na plátně. Další novinkou je pak příběh o dámě, jež se rozhodla vzít spravedlnost do svých rukou a chce zpátky získat majetek zabavený nacisty.

Asi každý z nás už alespoň jednou přišel do kontaktu s nějakým výrobkem společnosti Koh-i-noor Hardtmuth. Ať už se jednalo o obyčejnou tužku, pastelku nebo něco jiného ze školských a kancelářských potřeb. Firma založená v roce 1790 Josefem Hardtmuthem ve Vídni nyní oslavila krásné jubileum - 225 let od svého vzniku.