Vyhledávání

Před pěti lety, dne 26. července 2011, zemřel Jan Mašek, jeden z nejvýznamnějších jihočeských převaděčů a takzvaných agentů-chodců, který po únoru 1948 pomohl k útěku za hranice do Německa sedmadvaceti spoluobčanům. Pojďme si krátce připomenout jeho...

Předem čekám, že mě někdo nařkne z toho, že si tu dobu nepamatuji. Podle mě to ale není legitimní argument. Přesně před osmašedesáti lety se vrátil Klement Gottwald z Pražského hradu, tehdejší premiér československé vlády, s demisemi většiny...

Vila Lischoli - známá romantická vila rodiny Hardtmuthů v ulici U Zimního stadionu. Dříve také nazývaná jako vila Matylda, nebo vila Lamezánka. Tak na tu se ve svém dalším díle seriálu o historii zaměřil Jan Schinko.

I v novém roce pokračuje pravidelný seriál Drbna historička. První lednový čtvrtek se Jan Schinko věnuje především domu č. 5 na západní straně náměstí Přemysla Otakara II. Mohutná stavba toho nejvíce zažila především v době socialistického...

Jihočeši ví, kdo to byl Král Šumavy. A především na Šumavě všichni věděli, že šlo o Josefa Hasila. V roce 1949 pětadvacetiletého mladíka, který pomáhal s přechodem československých hranic. Jaký je skutečný příběh zrození legendy, která se stala...

Zajímavý kout města. Alespoň tak hovoří o Háječku českobudějovický historik Jan Schinko. Právě místní park si vybral pro svůj další díl seriálu Drbna historička. V dobách největší slávy byla v Háječku malá ZOO, loutkové divadlo a konaly se zde i...

O Drbnu historičku nepřijdete ani další čtvrtek. Historik Jan Schinko se nyní věnuje kloboučníkům v Budějcích. Bylo totiž nemyslitelné, aby muž vyšel na ulici bez klobouku. A v Budějcích na ně vždy bylo!

Další díl Drbny historičky od Jana Schinka se věnuje firmě Šulista, která sídlila v ulici U Černé věže. Přestože dvakrát dům, kde firma sídlila, vyhořel, pořád patřili Šulistů k vyhlášenému obchodu.

Na snímku z roku 1941 není zachycena stanice tramvají v Praze na Václaváku nebo Karláku, ale na budějckém Mariánském náměstí. To bylo v době německé okupace, kdy se Mariánské z iniciativy komisaře města Davida přejmenovalo.

Ihned po ukončení II. světové války se dal do pohybu takzvaný divoký odsun německého obyvatelstva převážně z pohraničí. Podle slov Jana Ciglbauera z klubu Historie severního Českobudějovicka neměl žádnou oporu v zákoně a nebyla při něm nouze o různé...