středa 23. června 2021 Zdeňka

Hodnocení sezony: Motor nezvládl baráž a v hokejovém suterénu ho čeká sedmý ročník

Pokud bychom nepočítali první sezonu na rozkoukání a tu druhou, kdy se sice dostal tým do baráže, ale postup o patro výš byl jen zbožným přáním a tehdejší kádr si ještě nemohl nárokovat tak vysoký cíl, má za sebou budějcký Motor čtvrtý neúspěšný pokus o vydobytí účasti v extralize.

Pro právě uběhlou sezonu dostal důvěru od vedení klubu energický kouč Václav Prospal, ikona budějkého hokeje. Ten měl pro svou práci volné ruce a od základů překopal dosavadní charakter týmu. Vsadil na nové hráče a snažil se prezentovat odlišným stylem hry než jeho předchůdci. Uspět se mu zatím nepodařilo, ale v příští sezoně může pokračovat ve své snaze a doladit detaily, které letos rozhodly v neprospěch klubu. V hokejovém suterénu načne Motor už sedmou sezonu a stejně jako v posledních letech budou všichni v okolí klubu spolu s jeho příznivci doufat, že bude poslední.

Do základní části vstoupil Motor velice sebevědomě a až na utrpěný debakl v Jihlavě dokázal podávat konzistentní výkony a své soupeře přehrával svěžím a dravým stylem, který mu naordinovala nová trenérská dvojice. Posléze bohužel přišla administrativní chyba v jejímž důsledku bylo Motoru odečteno šest bodů a na týmu se to projevilo víc, než by možná kdokoliv předpokládal. Herní útlum sice po pár zápasech odezněl, ale na stejnou vlnu z počátku sezony už se tým nevrátil. Mrzet mohly hlavně nepřesvědčivé výkony proti papírově slabším soupeřům, se kterými přicházely i zbytečné ztráty na bodech. Naopak pozitivní byly výsledky, kterých tým dosahoval s dalšími favority soutěže, což fanoušky naplňovalo pro blížící se play-off mírnou dávkou optimismu. Potěšilo hlavně prolomení prokletí se jménem Jihlava, kterou Motor ve zbylých třech zápasech přehrál.

Ve vyřazovací části čekalo na Motor překvapení z Havířova. Ten ve čtvrtfinále nedal favoritovi nic zadarmo a Motoru pomohla k postupu i velká dávka štěstí. Série byla velice vyrovnaná ve všech ohledech a na hokejistech ze Slezska bylo patrné, že jsou na hru Motoru velice dobře připraveni. Ještě překvapivější byl průběh semifinálové série. Se Vsetínem se dal očekávat tuhý boj, ale Valaši nakonec nebyli pro Motor velkou překážkou. Po velice vyčerpávající sérii s Prostějovem jejich hře chyběla lehkost, kterou se prezentovali v základní části a vytratila se i produktivita hlavně prvního útoku, na kterou klub spoléhal. Motor dal ve všech zápasech první branku, čímž se jeho hra zklidnila a hráčům dodala sebevědomí a až na jeden případ s tím soupeř nedokázal nic udělat.

Úvodní branka v utkání, aspekt, který pomáhal v semifinále, se bohužel nepodařilo promítnout do baráže. Tým musel v deseti utkáních dotahovat náskok soupeře, což se mu ani v jednom případu nepodařilo. Po euforii tak přišlo velké vystřízlivění. Extraligové týmy ukázaly, že jejich hráčská kvalita je na vyšší úrovni a u Kladna byl až příliš znát faktor dvou prémiových osobností. Taková v týmu Motoru chyběla. Hráči se až příliš nadřeli na vstřelenou branku a muselo pro ně být demotivující s jakou lehkostí se proti nim prosazují soupeři. Bohužel přes očividný deficit v kvalitě kádru, nedokázali trenéři naordinovat svým ovečkám účinnější hru, se kterou by se dal slavit úspěch. Proti silnějším soupeřům vypadala hra Motoru někdy až příliš naivně. Hráči se snažili tlačit do protivníka, vysoko napadat, z čehož ale plynuly okénka v obraně a při defenzivní činnosti tak snadno propadali. Motor byl pro extraligové soupeře až příliš předvídatelný a všechny zápasy probíhaly jako přes kopírák, kdy se trenérům nedařilo variovat taktiku podle hry soupeře. Ukázalo se, že nemůže platit na extraligové týmy stejný hokej, jakým se tým prezentoval v základní části proti týmům jako Kadaň nebo Benátky.

Na sezonu se ale nemusí pohlížet jen v negativním světle. Velkým pozitivem byla určitě výborná fyzická připravenost hráčů, kterou si sami během sezony pochvalovali. Těžké je hodnotit zvenku charakter týmu, ale vypadalo to, že hráči jsou ochotni bojovat jeden za druhého a atmosféra v kabině byla dobrá. Povedlo se také zapracovat do týmu pár šikovných mladíků, na kterých by se dalo stavět v budoucnu. Trenér Prospal se navíc nebál kohokoliv posadit, pokud nepodával optimální výkon a zároveň nikoho neodepsal po zpackaném zápase a pokud si o to hráč řekl, vysloužil si svůj čas na ledě zpátky.

Pro příští sezonu tak určitě je na čem stavět. Navíc pro Motor odpadá nepříjemnost v podobě baráže, se kterou měl zatím problém se popasovat. Mohla by to být dobrá zpráva a šance na postup by tak měla být větší. Jak se ukázalo, je nesmírně těžké sestavit takový mix hráčů v týmu, který by zvládl být nejlepší v první lize a zároveň mohl konkurovat extraligovým týmům. Ta druhá starost nyní odpadá a v klubu se tak mohou při skladbě kádru soustředit jen na své prvoligové soupeře. Sestavit takový tým určitě v možnostech klubu je. Nezbývá než čekat až se celý ten kolotoč v září opět roztočí a Motoru se konečně po sedmi letech podaří naplnit vytoužený cíl.

Autoři | Foto Pavel Kacerovský

Štítky Motor, hokej, hodnocení

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.