Počasí dnes19 °C, zítra20 °C
Pátek 29. března 2024  |  Svátek má Taťána
Bez reklam

DRBNA HISTORIČKA: Bašta Otakarka dostala jméno po zakladateli Českých Budějovic

Jan Schinko se v dnešním dílu Drbny historičky rozepsal o baště v Biskupské zahradě. Dlouhá léta neměla jméno, nakonec ji ale pojmenovali po zakladateli Českých Budějovic Přemyslu Otakaru II.. S velkou pravděpodobností prý vypadá dnes jako na konci 13. století. Je vidět i ze Široké ulice.

V Biskupské zahradě, která byla založena na někdejším parkánu, to je prostor mezi vnější nízkou parkánovou hradbou a vnitřní vysokou hlavní hradbou, se zachovala gotická hradební bašta zvaná dnes Otakarka. Zahrada byla v čase c. k. zřejmě volně přístupná. Svědčí o tom malíř J. Píka, který Otakarku zručně nakreslil, což by nebylo nic zvláštního, ale napsal ke kresbě asi před rokem 1911 verše:

„V biskupské zahradě hláska je stará, nesčetných pocelů – polibků lásky vykvetlo v zákoutí u staré hlásky. Kdybys ach hlásko má mluviti znala, sotva bys dnes v zahradě stála.“ Použil název hláska, poněvadž ve středověku se z bašt hlásil pohyb nepřátel před hradbami, a též proto, že bašta neměla na přelomu 19. a 20. století vlastní jméno. Někdo trochu znalý historie někde nadneseně, chtěje upozornit na její hodnotu, řekl, že tato bašta pamatuje krále Přemysla Otakara II. To asi ne, ale přeneseně se ujalo, že je to věž Otakarova. Snadno to pak byla a je Otakarka.

Leopold M. Zeithammer uvádí v publikaci České Budějovice a okolí z roku 1904: „Nejlépe se zachovala bašta Otakarská v biskupské zahradě 7,5 m v průměru široká a po zdivu až ke strmé prejzové střeše 8 m vysoká. V této věži bývalo prý pověstné mučidlo – železná panna.“ Víc to neupřesnil. Silnější pověst je, že mučidlo železná panna se nacházelo v hradební věži Železná panna.

Technicky na takové soudní úkony byla Otakarka malá, navíc nebyla celá válcová, ale do města byla plochá. U nešťastníka ve svírajících pažích železné panny, které sluha utahoval podle pokynů soudce, byl písař zapisující k čemu všemu se odsouzenec přiznal, několik pacholků, právníci, někdo z radnice atd., k čemuž se hodila hradební věž. Pověsti jsou pověsti, třeba železná pana napřed „pracovala“ v Otakarce.

Od konce 18. století byla Otakarka obydlená. V roce 1922 se Otakarka opravovala. Oprava se z dařilo, poněvadž to chválil i časopis Za starou Prahu, že se zachovaly proporce a bašta má vzhled jako na přelomu 13. a 14. století. V Otakarce se bydlelo až do 2. světové války a možná v ní Straků měli pokoj i za války. Léta bydlel v Otakarce a přilehlém domku fiakrista Jan Schmidt. Vozil ve slavnostním kočáru biskupa. Koně měl ustájené v zadním prostoru hotelu Slunce. Podle Františka Valeše, rodáka ze Široké ulice, někdy jezdil s biskupem kočí pan Kypta.

Po Schmidtů bydleli u Otakarky František a Marie Strakovi. Útvar hlavního architekta města měl plány z let kolem roku 1967, co s Otakarkou a biskupskou zahradou. Negativná ovšem bylo, že ÚHA chtěl zde asanovat, což znamenalo bourat. Uskutečnilo se tam jen několik výstav výtvarníků. V den památek bývá zahrada otevřená, ale v zákoutí Otakarky už to asi nebude jako za malíře Píky.

Hodnocení článku je 88 %. Ohodnoť článek i Ty!

Autoři | Foto Archiv Jan Schinko

Štítky Drbna historička, historie, Jan Schinko, České Budějovice

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

DRBNA HISTORIČKA: Bašta Otakarka dostala jméno po zakladateli Českých Budějovic  |  Českobudějovicko  |  Z kraje  |  Budějcká Drbna - zprávy z Českých Budějovic a jižních Čech

Můj profil Bez reklam

Přihlášení uživatele

Uložené články mohou používat pouze přihlášení uživatelé.

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.