Přihlásili své dítě do volejbalového klubu, ale při odchodu je překvapilo, že musí za přestup do jiného týmu zaplatit pět tisíc korun. Taková je zkušenost některých rodičů s českobudějovickou Školou volejbalu. Podle jejího předsedy však klub pouze dodržuje pravidla.
Budějcké Drbně poskytlo vyjádření několik rodičů, jejichž děti navštěvovaly Školu volejbalu. To je českobudějovický spolek, který se podle svých webových stránek zaměřuje na výchovu mládeže a pořádání akcí a soutěží. Jeho předsedou je bývalý profesionální volejbalista a reprezentant Jiří Popelka.
„Před koronavirem inzerovali nábor dětí, a tak jsme se rozhodli, že to vyzkoušíme. Předseda je zkušený volejbalista, takže jsme věřili, že to bude kvalitní klub. Zaplatili jsme příspěvky, dcera chodila na tréninky, ale pak začala pandemie. Pak jsme se dozvěděli, že má Škola volejbalu v plánu přihlásit nějaké soutěže, které měla hrát i naše dcera. Vlastně jsme ale nevěděli, jaké soutěže to mají být,“ popisuje otec, který si nepřál uvést své jméno.
Rodiče dcery, která byla v době působení ve Škole volejbalu ve 4. třídě, nakonec řešili odchod do jiného klubu. „Dcera se sama rozhodla. Asi věděla, že by na to neměla, protože by hrála proti starším holkám. Navíc měla trénovat třikrát týdně. Klubu jsme oznámili, že pokračovat nebude. Akceptovali to rozmrzele, ale přijali to a my to považovali za ukončené. Tím to pro nás skončilo,“ vzpomíná rodič.
Mladá volejbalistka se přesunula do jiného týmu, ale později se ukázalo, že nemůže hrát žádné turnaje. „Byla totiž přihlášena na svazu v bývalém klubu. Přiznám se, že neznám soutěžní řád doslovně, proto jsme ani nevěděli, že tam jsou nějaké výkupní částky,“ uznává otec.
Ukázalo se, že podle stanov má klub nárok na částku až ve výši pět tisíc korun. Rodiče považovali platit za přestup tak malého dítěte nemorální, ale nakonec se ukázalo, že jiná cesta nepovede, pokud chce dítě hrát. Peníze se proto Škole volejbalu zaplatily.
Obdobnou zkušenost popsala Budějcké Drbna matka podobně staré dcery. Ta působila ve Škole volejbalu zhruba rok, ale poté chtěla odejít. Matka se ale pak od nového týmu dozvěděla, že musí přesun dcery odsouhlasit v systému volejbalového svazu.
„K tomu jsme ale neměla přestupové údaje. Řešila jsem to se Školou volejbalu i svazem poměrně dlouho. Škola volejbalu přestala komunikovat, ale pak se konečně ozvali. Pan Popelka požadoval pět tisíc korun za přestup, což mi připadalo nejzvláštnější. Nikdo mi neřekl, že máme za přesun jedenáctiletého dítěte platit takové peníze. Obchodovat s dětmi v tomto věku mi připadá zvláštní, navíc jsme u nich byli v podstatě půl roku. Na svazu mi řekli, že na to mají právo, ale podivovali se tomu,“ uvádí matka. I v tomto případě bylo tedy nakonec nutné peníze uhradit.
Právě pravidly argumentuje také Jiří Popelka. Ten v roce 2020 získal práva na 1. ligu žen od SK Hlincovka, proti čemuž tehdy protestovaly nejen některé volejbalistky právě Hlincovky. K převodu práv na soutěž nicméně nakonec došlo.
„Náš spolek postupuje maximálně transparentně a dodržuje veškeré předpisy volejbalového svazu. Pokud někdo spekuluje o opaku, doporučuji se nejdříve seznámit právě s předpisy volejbalového svazu, pak nelze než dojít ke zjištění, že v případě našeho klubu Školy volejbalu nejde o žádné téma,“ uvedl Popelka.
„Přestupní řád Českého volejbalového svazu stanovuje částky za přestupy a odstupné v konkrétních případech. Jde o oficiální dokument, který má být aplikován a dodržován všemi členy Svazu. Pokud někoho tato skutečnost zaráží, jde pouze o zřejmou neinformovanost. Pokud Vás zajímá odůvodnění výše částek či vůbec jejich existence, kontaktujte pro vyjádření Český volejbalový svaz, já nejsem kompetentní toto hodnotit,“ odpověděl Popelka k otázkám Drbny na přestupové částky za mladé hráčky.
Budějcká Drbna se obrátila také na šéftrenéra mládeže VK Jihostroj České Budějovice Vojtěcha Zacha. Ten byl v minulosti u přestupů některých dětí právě ze Školy volejbalu. „Byli jsme požádání o pomoc, protože rodiče nevěděli o poplatku. Z mého pohledu by bylo potřeba, aby se tahle debata o věkové hranici rozběhla. Je to širší problém. Velmi předčasně se soutěží o děti, které jsou ve věku, kdy se věci jako přestupové částky nemají vůbec řešit. Bohužel se to ale děje,“ zhodnotil.
Přestupové částky za jedenáctileté děti považuje za nemorální. Podle Zacha je mimochodem běžné, že se takové částky nepožadují. „Je to unikátní. Já do doby, kdy jsme to začali řešit v tomto případě, o žádném případu neslyšel. Dává mi to smysl při přechodu do dorostu ve věku od 14 do 16 let. Pak jde už o odměnu za to, že klub dítě našel a něco naučil,“ reagoval Zach, podle něhož by rodiče o případné přestupové částce měli vědět.
„Mělo by se o tom mluvit. Za náš klub bych rád deklaroval, že u nás budou dveře vždy otevřené a jsme připraveni o čemkoliv jednat,“ dodal Zach.
Škola volejbalu kromě výchovy dětí působí také v 1. lize žen, kam se tým dostal právě díky tomu, že získal licenci od SK Hlincovka. Dosavadní ročník se ale pro klub nevyvíjí příliš příznivě. V tabulce má dokonce záporný počet bodů. „Stržení bodů a kontumace zápasů jsou výsledkem rozhodnutí Sportovně technické komise ČVS, jejíž rozhodnutí plně akceptujeme,“ odpověděl Popelka.
Klub, který vyhrál v 17 zápasech pouze dva sety, má podle databáze volejbalového svazu největší počet hráček na hostování. Zatímco na soupiskách ostatních týmů jsou to maximálně tři hostování, Škola volejbalu jich má 11. Právě nízký počet kmenových hráček je důvodem, proč svaz může klubu strhnout body. Nejnižší počet je totiž šest. To už Škola volejbalu splňuje, i přestože jsou mezi kmenovými hráčkami ročníky 2009 či 2010.
Foto pixabay.com
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Možná je to trochu nemorální obchodovat s dětmi, ale když už je to v těch nešťastných svazových pravidlech, které všichni mylně chápou jako odměnu za postoupení vyloženého talentu na pomezí kadetského věku a výše, tak se holt nedá nic dělat. ( ...Kdyby záleželo jenom na mě, tak já bych si o peníze neřekl, ale to víš, nezáleží jenom na mně.... tolik parafráze z Pelšků ). A já Jirku chápu, kde jinde chcete sehnat prachy na udržení první ligy na kterou nemáte kádr, když už sami chápete, že není v lidských silách z náborového materiálu během půl roku vydrilovat odpovídající kvalitu? Buď koupíte do konce ledna dvě,tři hotové hráčky nebo najdete nějakou spřízněnou amorální duši v Červeném Kostelci, tak jako se to povedlo na Hlincovce ( to je odjaktěživ ten nohejbalový klub, to přece všichni víte ). Ani jedna z variant ale není moc pravděpodobná. Nejmenovaného kolegu napadla už jen jedna varianta, která by dávala smysl počínání páně Popelky. Možná chtěl Jirka od začátku hrát s holkama jen druhou ligu, ale nevěřil si, že by tam postoupil, tak vymyslel fintu, že do ní spadne z první. Možné to je.
