Rostoucí populace vlka na Šumavě by mohla mít vliv na obnovu lesa, a to díky dopadu výskytu těchto šelem na pohyb a počet jelenů, srnců a prasat. Zda to tak je, nyní zkoumají vědci. Vědci sledují pohyb zvířat pomocí GPS obojků, jejich počet prostřednictvím fotopastí a také třeba analyzují trus vlků. Na výzkumu se podílí také správy českého Národního parku Šumava a německého Národního parku Bavorský les.
Projekt má trvat tři roky. Ukázat by měl, jak se chovají jeleni, srnci a divoká prasata v oblasti, kde se pohybují vlci. Na Šumavě teď podle správy parku žijí vlci trvale v šesti teritoriích. "Populace tohoto vrcholového predátora na Šumavě postupně stále roste," sdělil Jan Mokrý ze zoologického oddělení správy šumavského parku. Návrat vlka do přírody je podle vědců dobře zdokumentovaný. "Postrádáme ale vědecká data o ekologickém vlivu vlků na přírodu, která je dnes pod silným tlakem vysokých stavů populací srnce obecného a jelena evropského," uvedl hlavní řešitel projektu Aleš Vorel z Fakulty životního prostředí ČZU.
Odborníci budou v projektu jednak sledovat pohyb vlků i jejich možné kořisti. Už v minulosti dostali na Šumavě čtyři vlci speciální obojky pro sledování jejich polohy pomocí systému GPS. Během nového projektu dostali v parku obojek další tři vlci a vědci budou v obojkování pokračovat. Obojky chtějí dát i jelenům. "O jelenech v této oblasti máme k dispozici GPS data z posledních 20 let. Můžeme tedy i pomocí této metody vyvodit závěry o případných změnách v chování jelenů v důsledku návratu vrcholového predátora," doplnil odborný garant projektu ze správy Národního parku Šumava Tomáš Peterka.
Ke sledování rozmístění a počtu zvířat - hlavně u jelenů, srnců a prasat - pomáhají také fotopasti, které automaticky pořídí snímek při zaznamenání pohybu. "Výsledky porovnáváme s údaji z předchozích let, a můžeme tak zjistit, zda návrat vlků přispívá ke snižování populace jelení zvěře," sdělil Peterka. Výzkum má mimo jiné ukázat, zda se prostě jeleni vyskytují hlavně v oblastech s kvalitní potravou, nebo zda jsou kvůli návratu vlků opatrnější. Zároveň vědci mohou z trusu vlků zjistit vztahy mezi jednotlivými smečkami vlků a složení jejich potravy.
Kromě sledování zvířat prověří odborníci vývoj obnovy lesa. Výsledky výzkumu pak podle univerzity poslouží jako základ pro společnou managementovou strategii obou parků, na české i bavorské straně.
Na základě rozborů vlčího trusu je také možné zjistit, jak vypadá jídelníček šumavských vlků. „Ukazuje se z nich, že jeleni, srnky nebo divoká prasata tvoří 96 procent potravy vlků. Zbylá procenta tvoří jiná drobná potrava jako jsou zajíci, drobní savci a hospodářská zvířata zaujímají 2,5 procenta z jejich potravy,“ hodnotí výsledky části analýz zoolog Správy NP Šumava Oldřich Vojtěch. Podle dat parku se výrazně zmenšil i počet útoků na hospodářská zvířata. Příčinou poklesu počtu řešených škod je pravděpodobně efektivní snaha chovatelů předcházet útokům a svá stáda zabezpečují.
V některých částech Česka si ale chovatelé hospodářských zvířat stěžují na útoky vlků. Stát v roce 2022 vyplatil na kompenzacích za škody způsobené vlky zhruba 9,7 milionu korun, uvedl loni na konferenci mysliveckých organizací Miloš Ježek z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU. Počet útoků na hospodářská zvířata vzrostl z asi 300 v roce 2018 na téměř 700 v roce 2022, nejčastěji šlo o ovce. Debatuje se o umožnění odstřelu vlků. Královéhradecký krajský úřad loni jako první v Česku vydal výjimku na lov problémových jedinců vlka obecného.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
