Již více než 26 let obohacuje Galerie současného umění a architektury v českobudějovickém Domě umění kulturní život města a zásadně přispívá k jeho celorepublikové i mezinárodní propagaci. Přesto sídlí instituce v chátrajícím domě, jehož rekonstrukci vedení radnice dlouhodobě odkládá a zvažuje její úplné zamítnutí. V sázce však není jen samotný osud galerie, ale také edukativního centra pro děti, které je na její činnost úzce napojené.
„Město dlouhodobě nemá vyřešeno několik kulturních institucí, mezi nimi Slávii, Dům umění, Jihočeskou galerii i divadlo. Nyní se nám otevřela možnost jednat o koupi KD Metropol, kde bychom mohli některé z těchto věcí realizovat. V této chvíli je proto ke zvážení, zda vzít 120 milionů a investovat je do domu na náměstí, jehož unikátnost tvoří pouze činnost kurátora Michala Škody,“ sdělil jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS), který je také budějovickým radním a patří mezi dlouhodobé kritiky projektu.
S tímto tvrzením však samotný Michal Škoda nesouhlasí a tvrdí, že město zcela přehlíží další důležité aspekty Domu umění, které by při zrušení rekonstrukce nejspíše zanikly spolu s ním. „Program Domu umění nestojí pouze na mně. Jeho nedílnou součástí je také vzdělávání dětí, které je na galerii navázané a má v budově vlastní prostory a ateliér. Ten dům je tak velice komplexní a funguje i jako jakási mezinárodní značka,“ vysvětlil Škoda s tím, že fungování v Metropolu si nyní nedokáže vůbec představit.
Edukaci v Domě umění má na starost lektorka Šárka Kosová. Vzdělávací kurzy pro děti vede v galerii od roku 2008. Podle jejích záznamů využívá vzdělávací program okolo 60 škol a jiných institucí a ročně ho navštíví přibližně 4000 dětí.
„Mým cílem je, aby děti vždy zažily něco nového, přemýšlely o nových myšlenkách a pracovaly s technikami a nápady, které vycházejí z probíhající výstavy. Zároveň tam dostanou prostor pro vyjádření svých dojmů a naučí se přemýšlet o umění a tématech, která s ním souvisejí,“ popsala svou práci Kosová s tím, že ani ona si nedokáže představit, jak by tato forma vzdělávání mohla pokračovat v prostorách KD Metropol.
Co se současné debaty o nejistém osudu Domu umění týče, vnímá Kosová stejně jako Škoda silné upozadění tématu dětského vzdělání. „Město o této naší činnosti téměř nemluví a zamítlo nám i finance na její zviditelnění. V současné debatě o Domu umění tak nejvíce postrádám otázku, zda je vzdělání a výchova dětí důležitá pro naši společnost,“ uvedla Kosová.
Vzdělávací program využívá okolo 60 škol a ročně ho navštíví přibližně 4000 dětí.S osudem galerie je silně provázané také získání titulu Evropské hlavní město kultury (EHMK), kterým se budou České Budějovice pyšnit v roce 2028. Rekonstrukce Domu umění, která má již hotový projekt i získané stavební povolení, byla zahrnuta ve vítězné přihlášce EHMK a je na ní navázaný i nový kulturně vzdělávací program. Škoda se proto obává, že radnice zamítnutím rekonstrukce budějovické EHMK silně poškodí.
„Galerie současného umění je pro nás díky svému postavení na české výtvarné scéně, dlouholetým vazbám na zahraničí a mezinárodnímu renomé zkušeným a velice cenným partnerem. Zároveň v rámci doprovodné činnosti Galerie probíhají v Domě umění velmi kvalitní edukační programy. Právě ty by mohly vedle Galerie současného umění být základem pro budoucí náplň objektu. Díky tomu by po roce 2028 zůstalo v Českých Budějovicích centrum kreativního vzdělávání. Jeho součástí by měla být také dětská galerie pro děti ve věku 0–6 let, která by výrazně zkvalitnila kulturní nabídku pro rodiče s nejmenšími dětmi,“ sdělila kreativní ředitelka budějovického EHMK Anna Hořejší s tím, že město o tomto záměru ví, ale zatím se k němu nijak nevyjádřilo.
Podle hejtmana je však program EHMK dostatečně flexibilní a není nutné ho spojovat s žádnou konkrétní budovou. „Divadelní festival, který byl v letošním roce podstatnou součástí EHMK, probíhal v bývalé budově pošty, kterou jsme vůbec v přihlášce neměli, protože jsme s ní tehdy ještě nemohli počítat,“ uvedl jako příklad Kuba.
Hořejší ale zároveň zdůrazňuje, že aby mohl být program flexibilní v množství projektů nebo počtu výstupů, je podmínkou vytvoření stabilního kulturního prostředí, které přetrvá dlouho po roce 2028. A podmínkou stability jsou také strategické investice do infrastruktury.
„Rekonstrukci Domu umění jsme do přihlášky zařadili také proto, že se jednalo o projekt v pokročilé fázi, který měl nejblíže k dokončení. Pokud má být projekt EHMK realizovatelný a zároveň si zachovat uměleckou kvalitu, první investice do infrastruktury by měly jít vedle KD Slavie právě do Domu umění, ve kterém zvládneme ještě plánovat program s předstihem. Budova Alšovy jihočeské galerie bude s optimistickým odhadem zkolaudovaná v roce 2028. To by bylo samozřejmě skvělé, ale při přípravě programu je to velká nejistota. Stejně tak považuji za skvělý záměr rekonstrukce KD Metropol pro potřeby Jihočeského divadla, ale tato rekonstrukce bude určitě jedním z těch projektů, které vznikly díky EHMK, ale reálně si to budeme moci užít až několik let po zisku titulu. A to je v pořádku. Takhle titul EHMK pomohl nastartovat dlouhodobý rozvoj kulturní infrastruktury například v nedalekém Linci,“ vysvětlila Hořejší.
Foto Se svolením Galerie současného umění a architektury České Budějovice
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
