Českobudějovická Samsonova kašna prochází jarním úklidem

Kašnu nechává Čevak jako provozovatel vyčistit jednou ročně potápěči a dvakrát ročně ji vypouští. "Kašna by měla být v plném provozu do konce tohoto týdne,“ doplňuje Kramářová.

Základem fontány je kamenná nádrž s charakteristickým barokním půdorysem o průměru 17 metrů. V jejím středu vystupuje z vodní hladiny hranolový sokl se čtyřmi chrliči na bočních stranách, na němž stojí čtyři postavy atlantů podpírajících rozměrnou kruhovou mísu, ze které v jejím středu, na samém vrcholu celé kašny, vyrůstá podstavec s plastikou představující biblického Samsona na lvu.

Návrh technického řešení nové kašny zpracoval jezuita František Baugut z Jindřichova Hradce. Kamenickými pracemi byl pověřen budějovický mistr Zachariáš Horn, sochařskou výzdobou pak Josef Dietrich, který je autorem i dalších sochařských děl ve městě. Vlastní práce na kašně probíhaly v letech 1721-1727.

Horní mušli k zachycování vody vytesal mistr Horn přímo v kamenolomu poblíž Besednice u Trhových Svinů, odkud byla roku 1722 i přes komplikace, způsobené jejími velkými rozměry, dopravena do města. Hornovou prací jsou i čtyři ozdobné vázy a kamenné sloupky okolo kašny. Josef Dietrich vytesal plastiku Samsona krotícího lva, čtyři atlanty podpírající mušli a čtyři chrliče vody.

Voda byla do kašny čerpána z Vltavy, na jejímž pravém břehu vyrostla kvůli tomu vodárenská věž, dokončená roku 1724. Potrubí odtud přivádělo vodu do města pod hladinou Vltavy, což byl v tehdejší době značný technický úspěch.

V roce 1990 prošla kašna rekonstrukcí, během níž původní sochy nahradily kopie. Originální sochařská díla z kašny jsou nyní vystavena v přízemí českobudějovické radnice.


autor: Dobrin Stojcev