středa 20. listopadu 2019 Nikola

Plavební komora v Hněvkovicích je otevřena. Malé lodě mají otevřenou cestu z Budějc do celé Evropy

V sobotu 20. května byl slavnostně spuštěn provoz na plavební komoře na Hněvkovickém jezu. Plavidlům se tak otevřela téměř sto kilometrů dlouhá cesta z Českých Budějovic až na Orlickou přehradu. Menší lodě doplují ještě dál.

Lodě užší než tři metry a s výtlakem do 3,5 tuny mohou orlickou přehradu překonat výtahem, na slapské pak funguje převoz traktorem. Tyto lodě tak doplují až do Prahy, případně až po soutok s Labem a po Labi dále do říčních cest Evropy. Na Slapech i Orlíku chce Ředitelství vodních cest v budoucnu vybudovat velké výtahy také pro výletní parníky.

- Pro malá plavidla a vory byla Vltava splavná od nepaměti, podle některých pramenů již od sedmého století. Nejčastěji dopravovaným zbožím byla v té době sůl, dřevo a kámen.  Král Karel IV. přikázal 3. srpna 1366 stavět v jezech propusti pro usnadnění plavby vorů (stanovil minimální šířku propustí jezů na 20 loktů,tedy necelých 12 metrů).

 První splavňovací práce na střední Vltavě od Českých Budějovic k pražské Výtoni byly provedeny za vlády císaře Ferdinanda I. do roku 1550, kdy 28. října 1550 připlula první loď s nákladem soli do Prahy. Čilý plavební ruch po Vltavě probíhal s několika přestávkami až do 70. let 19. století, kdy většina zboží přešla na železnici. Zhruba po roce 1870 byl ale dál dopravován po vodě kámen a písek ze středního Povltaví do Prahy.

Vltava také stále méně vyhovovala nárokům rozvíjejícího se průmyslu a obchodu na plavbu. Za účelem plného splavnění Vltavy a Labe byla v roce 1896 ustanovena Komise pro kanalisování Vltavy a Labe v Čechách. Díky její práci bylo v krátké době vybudováno 11 zdymadel mezi Prahou a Německem, zaručujících po většinu roku plavební hloubku 2,1 metru a umožňujících plavbu lodí o nosnosti 1000 tun. Jezy byly vesměs pohyblivé, převážně slupicového typu.

V roce 1949 začala výstavba Slapské přehrady, jejíž staveniště přeťalo vltavskou plavební dráhu. Přehrada byla otevřena v roce 1954 a zcela dokončena v roce 1957. Tím skončila čtyřsetletá historie průběžné plavby po Vltavě z Českých Budějovic do Prahy a dále.

Voroplavbě na Vltavě definitivně zamezila výstavba Vltavské kaskády, soustavy devíti vodních děl od Lipna po nádrž ve Vraném poblíž Prahy, která se začala budovat v 30. letech 20. století. Poslední vor proplul rozestavěnou Orlickou přehradou 12. září 1960.

Splavňovací práce mezi Českými Budějovicemi a Orlíkem byly zahájeny v říjnu 2008 rekonstrukcí zdymadla České Vrbné nedaleko Českých Budějovic, v roce 2012 byla dokončena plavební komora Hluboká nad Vltavou a nyní byla otevřena plavební komora vodního díla Hněvkovice.

V rámci slavnostního otevření se konaly různé akce pro celou rodinu na důležitých místech vodní cesty, tedy v Budějcích, na Hluboké, v Hněvkovicích a také v Týně nad Vltavou, kde proběhl i festival Vltava Open s hudebními hvězdami v čele s alternativní kapelou Mucha, písničkářem Jiřím Schmitzerem či budějckou folkovou kapelou Epydemye.

Otevření plavební komory Hněvkovice

neděle, 21. května 2017, 10:53

Vltava Open - Epydemye
Vltava Open - Epydemye

Autoři | Foto Jan Luxík

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.