17 000 aut denně obytnými zónami a lokalitou u Malého jezu? Budějčáci řikají své NE!

Odpovědi na své otázky očekávali občané na veřejném jednání, které se konalo dne 13.6.2011 v zasedací síni zastupitelstva ćeskobudějovického magistrátu. O průběhu jednání už jsme vás informovali, v aktuálním článku přinášíme další informace.

V bouřlivé diskusi zaznělo mnoho argumentů proti projektu. Za velmi alarmující byl označen fakt, že trasa by měla vést kolem nemocnice, kde je klidová zóna a v projektu nejsou plánovány protihlukové stěny u léčebny dlouhodobě nemocných, ani v Thomayerově ulici. Trasa by navíc už tak složitou situaci u nemocnice, zejména komplikovanou dopravu na nepřehledné křižovatce ulic B.Němcové a L.B. Schneidera, ještě zhoršila. Velmi relevantní pak byla připomínka jednoho z obyvatel ulice L.B.Schneidera, který uvedl, že dle zákonných norem musí mít silnice II. třídy – tedy ta, která by dle projektu ulicí L.B.Schneidera vedla – nejméně 9 metrů šířky. A ulice L.B. Schneidera má pouze 8,9 metru.

Mnoho diskusních připomínek se týkalo faktu, že plánovaný záměr vede přes rekreační zóny u Malého a Velkého jezu a jak stavba komunikací včetně mostu, tak následný provoz by výrazně negativně ovlivnily charakter těchto příměstských rekreačních zón.

Jedním z podstatných a přítomnými souhlasně podporovaných návrhů byl návrh naplánování skutečného obchvatu města, který by vedl tzv. leteckým koridorem, kvůli kterému byla v jižní části vydána tzv. stavební uzávěra. Jde tedy o nezastavěné území, ve  kterém by tranzitní doprava nevadila.

Velmi zajímavý byl diskusní podnět, který měl formu dotazu – proč je část trasy v oblasti Mladého vedena tak, jak je v projektu zakresleno , tzn. lokalitou, ve které si občané před několika roky postavili rodinné domky, kolem kterých by měla frekventovaná trasa vést. Diskutující vyslovil domněnku, že takto vedená trasa může být prospěšná a výhodná pouze pro firmu Edikt, kolem jejíhož areálu by trasa vedla, tedy by usnadnila příjezd k areálu a komerční objekt by tak získal navýšení své hodnoty.

Několikrát opakovanou a ne zcela jasné zodpovězenou otázkou bylo, kdo za iniciaci návrhu nese odpovědnost, kdo ho schválil. Jednání přítomní pracovníci Stavebního odboru magistrátu uvedli, že návrh byl přijat usnesením zastupitelstva už v roce 2000 a následně znovu schválen zastupitelstvem v roce 2009. V této souvislosti lze podotknout, že „překvapivě“ žádná strana ani hnutí ve svých předvolebních kampaních a programech tento návrh neměla a neuvedla, naopak všechny slibovaly vyřešení negativních vlivů dopravy na život města a realizaci takových projektů, které by vedly dopravu MIMO město.

Po opakovaném dotazu do kompetence koho záměr vybudování Jižní spojky spadá, uvedl primátor Juraj Thoma, že projekt patří do gesce náměstkyně primátora pro strategický rozvoj a územní plánování Ivany Popelové. Diskutující vyjádřili údiv nad nepřítomností paní náměstkyně na pro občany tak důležitém jednání, bylo vysvětleno, že paní náměstkyně je na služební cestě v Praze.

Dalším, velmi důrazným sdělením jednoho z diskutujících bylo připomenutí okolností otevření Modrého mostu u Polikliniky Jih, kvůli kterému byla Havlíčkova kolonie neúměrně zatížena negativními vlivy dopravy – a to i přesto, že proti zprůjezdnění této lokality také občané protestovali a uplatnili i možnosti protestů a námitek legislativních.

Kauza Jižní spojka má i další zajímavé souvislosti, ke kterým se vrátíme v dalším článku .

Budějcká Drbna prošla část trasy, kterou by měla Jižní spojka vést. Fotodokumentaci z „procházky“ vám v krátkém souhrnu přinášíme přímo zde u článku, v obsáhlejším souboru pak ZDE

Autor: Askew , Budějcká Drbna

Čtěte také: Jižní spojka? Nesmysl, který odmítáme, řekli Budějčáci