V sobotu 4. července se v Domě Štěpánka Netolického na Masarykově náměstí v Třeboni uskuteční vernisáž výstavy sedUM. Výstava představí průřez tvorbou sedmi českých umělců, jejichž osudem se stal kreslený film. K vidění bude od 5. července do 26. září 2020.
Díla výtvarníků, kteří navazují na práci legendárních tvůrců animovaného filmu Jiřího Trnky, Zdeňka Milera či Zdeňka Smetany, si návštěvníci budou moci v Třeboni prohlédnout celé léto. Své obrazy na výstavě bude prezentovat Maria Axamitová, která spolupracovala například na pohádce Štaflík a Špagetka, Zuzana Marešová Vorlíčková, ilustrátorka knih pro děti a pedagožka na Katedře animované tvorby na FAMU a Ivana Fašianoková Rakoušová, která je rovněž ilustrátorkou a působí v animačním studiu ČT. Trio autorek doplní díla Luďka Bárty, výtvarníka a režiséra seriálu Vynálezce Alva, který vznikl v České televizi, a režisérů a animátorů Víta Pancíře, Jiřího Plasse a Jiřího Tyllera.
Výstava nabídne doprovodný program pro děti i dospělé, návštěvníci se mimo jiné mohou těšit na promítání kreslených snímků.
Maria Axamitová do Studia Bratři v triku nastoupila jako fázařka v roce 1981. Krátce se věnovala animaci a později se stala výtvarnicí pozadí. Spolupracovala s řadou malířů, grafiků a ilustrátorů, např. s Petrem Sísem na jeho filmu Rumpelstiltskin. V poslední době vytvářela pozadí nových pokračování TV seriálu Štaflík a Špagetka. Účastní se výtvarného ztvárnění filmových klapek pro Mezinárodní festival filmů pro děti a mládež ve Zlíně. Vystavuje samostatně i kolektivně (např. v pražském Goethe-Institutu nebo v Malostranské besedě).
Ivana Fašianoková Rakoušová absolvovala SOŠV v Praze (tzv. Hollarku) a v roce 1978 nastoupila do Studia Bratři v triku jako fázařka. Od roku 1994 vytvářela ve Studiu Jiřího Trnky realizace a pozadí ploškových a loutkových filmů. Později pracovala jako animátorka a výtvarnice pozadí pro filmová studia Duran, Animax, GUD a Studio Frame. Nyní spolupracuje s animačním studiem ČT. Vystavuje samostatně i kolektivně (např. v pražském Goethe-Institutu, v Malostranské besedě, v Parlamentu i Senátu ČR nebo ve Vysočanské galerii).
Zuzana Marešová Vorlíčková na SUPŠ studovala výstavnictví a pak na VŠUP Ateliér filmové a televizní grafiky. Mezitím jeden rok pracovala ve Studiu animované tvorby ČT. VŠUP absolvovala v roce 1983 filmem Laterna musica. Ve Studiu Jiřího Trnky ho režíroval Pavel Koutský. Ve Studiu Bratři v triku natočila s režisérkou Jaroslavou Havettovou film Úděl, oceněný na festivalech v Berlíně, Bombaji a Bruselu. Později se orientovala na autorskou tvorbu knih pro děti. Vyučuje na Katedře animované tvorby na FAMU. Věnuje se autorské tvorbě – kresbě, malbě, kaligrafii, asambláži a vytváří prostorové objekty z papíru.
Luděk Bárta v letech 1980–1984 pracoval jako elév ve Studiu Bratři v triku, pak absolvoval VŠUP v Ateliéru filmové a televizní grafiky u prof. Miloslava Jágra. S výjimkou let 1992–1998, kdy byl výtvarníkem MF Dnes, je stále na volné noze. Zabývá se grafickým designem, krajinářskou fotografií, knižní i časopiseckou ilustrací a animovaným filmem. Pro Českou televizi vytvořil návrhy loutek pro pořad Lvíčata a výtvarně vypravil seriály Čaroděj z nafukovacího stromu a Vynálezce Alva, který také režíroval.
Vít Pancíř po gymnáziu působil šest let ve Studiu Bratři v triku. Studoval v Ateliéru filmové a televizní grafiky na VŠUP u doc. Jiřího Barty. Natočil přibližně 20 krátkých kombinovaných filmů, které byly promítány na festivalech (například v Oberhausenu a Rotterdamu). Je režisérem celovečerního filmu Sestra podle knižní předlohy Jáchyma Topola. Vystavoval samostatně i kolektivně (např. v pražském Goethe-Institutu a Malostranské besedě nebo v třeboňském Divadle J. K. Tyla).
Jiří Plass od roku 1981 prošel několika studii a skoro všemi profesemi animovaného filmu. Sedmnáct let byl zaměstnán ve Studiu Bratři v triku, z toho čtrnáct jako animátor. Pracoval na desítkách filmů. Animátorem je i nadále jako freelancer. 3D animaci si vyzkoušel v autorském filmu Františku k večeři. Učil animaci na Burg Giebchenstein Kunsthochschule Halle a na VOŠ grafické v Jihlavě. Pracoval na kreslených reklamách i hudebních klipech. Účastnil se kolektivních výstav (např. v pražském Goethe-Institutu, v Malostranské besedě nebo na zámku v Třeboni).
Jiří Tyller po absolvování SUPŠ pracoval v letech 1967–1980 ve Studiu Bratři v triku, od roku 1981 pokračoval ve Studiu Jiřího Trnky jako animátor, režisér a výtvarník televizních seriálů. Za seriál Poslední drak obdržel Cenu festivalu ve Zlíně. Další filmy vytvořil např. pro UNESCO. Za film Nechtěl jsem zabíjet ptáky získal na festivalu v Cartageně 1987 Mořskou mušli za nejlepší animovaný film. Od roku 1991 je režisérem a scenáristou na volné noze a věnuje se i pedagogické činnosti na VŠUP. Vystavuje samostatně i kolektivně.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
