Komiks o Jágrovi jsem psal pro své dvanáctileté já, vypráví Csicsely

Viděl Jaromír Jágr výsledek?
Pravděpodobně ho viděl, ale nejspíš se k tomu nedostal podrobně. Teď hraje a řeší věci spojené s hokejem na Kladně, takže toho má hodně. Myslím, že po sezoně by se k tomu mohl dostat. (smích)

Cítili jste při tvorbě komiksu tlak s ohledem na to, jak významnou je Jaromír Jágr postavou?
To, že jde o žijící a skutečnou postavu, samozřejmě nějaký tlak vytváří. Dílo si ale neklade za cíl být přesnou biografií jeho života. Je to hravá věc, která souvisí s tou komiksovou formou. Právě komiksy má hodně lidí spojené se superhrdiny, což je i tento případ. Jágr tam vystupuje jako takový superhrdina.

Co všechno komiks zachycuje?
Jsou tam všechny podstatné momenty z různých okamžiků jeho kariéry do roku 2001, kdy opouští Pittsburgh. Jsou tam mistrovství světa v Itálii, slavné Nagano, moment, kdy se stal prvním českým kapitánem v historii NHL nebo třeba vítězství dvou Stanley Cupů. Je to putování hrdiny. Dalo by se říct, že to je rytířský komiks s tím rozdílem, že je tam místo svatého grálu Stanley Cup a místo meče hokejka.

Bylo pro vás těžké vybrat ty nejdůležitější momenty jeho kariéry?
Přicházelo to samo. Nese to název „Jágr, legenda“, ale to dílo je legendou i z pohledu žánru. V rytířské legendě většinou hlavní postava potká nějakého zasvětitele, který dotyčného doprovází. V tomto případě je to Mario Lemieux, jedna z největších tehdejších hvězd NHL. Příběh je hodně postavený na vztahu těchto dvou sportovců.

Zajímavá je i forma vyprávění příběhu.
Ano, ještě jsme neřekli, že tam vystupují dva vypravěči – hokejoví komentátoři. Ti děj popisují jako jeden životní zápas a komentují a dovysvětlují jednotlivé momenty. Každý z nich má specifickou povahu. Stejně jako při hokejovém zápase je ale čtenář může přeskočit.

Řešili jste dílo s nějakým hokejovým expertem?
Kontroloval nám to sportovní novinář Marek Burkert, který dělal korekturu faktických informací, abychom se nedopustili nějaké chyby.

Proč jste se do toho pustili právě teď?
Původně vznikal krátký komiks pro českou mutaci Newsweeku, který byl o Jaromíru Jágrovi. Vycházelo to vždy na jedné stránce. Nakladatelé si pak přáli, aby vznikla kniha. Původní autoři na to neměli čas, a tak oslovili nás. Když jsme doladili podrobnosti, tak jsme se pustili do práce. Trvalo to zhruba rok a půl.

Tvorba Lukáše Csicselyho je hodně spojená s knihami či příběhy pro děti. Platí to i v tomto případě?
Psal jsem to tak, aby se to líbilo mému 12letému já. Zároveň myslím, že je to pro čtenáře, kteří zažili dobu, kdy Jaromír Jágr slavil úspěchy v NHL. Věřím, že se výsledek bude líbit i fanouškům komiksů jako takových.

Vychází z děje i nějaká myšlenka, která převyšuje hokejový příběh jako takový?
Nemusí to číst jen fanoušci hokeje, protože z příběhu vychází i téma úspěchu a jeho ceny. Myslím, že to je i věc, na kterou se ptal sám sebe i Jaromír Jágr – co je cesta k tomu úspěchu. V komiksu je tematizovaná také otázka těla a duše. Hodně tam hlavní hrdina řeší, jak psychika ovlivňuje výkon ve sportu.

Křest komiksu Jágr, legenda. Z levé strany: spisovatel Lukáš Csicsely, hokejový komentátor Michal Dusík a Tomáš Brandejs z Nakladatelství 65. pole. Foto: archiv Lukáše Csicselyho

Psal se scénář snadněji, když je člověk hokejový fanoušek a tu dobu zažil?
Určitě, to byla vlastně i ta motivace. Kdybych k hokeji a tehdejší době neměl vztah, tak bych to asi nedělal. Hokejový fanoušek jsem i teď, před spaním si občas pustím první třetinu nějakého zápasu NHL a ráno dokoukám sestřih. Hokej mě provází od dětství, chtěl jsem ho hrát, ale nebyl jsem k tomu předurčen, takže jsem rád, že jsem se k němu mohl touto cestou vrátit.

Postava Jaromíra Jágra dalece přesahuje hranice České republiky. Máte ambici komiks přeložit a vydat v jiných zemích?
To je otázka na nakladatele. Mám pocit, že by to fungovat mohlo, ale nedokážu na to odpovědět. Určitě by nám to udělalo radost. O Jaromíru Jágrovi vychází ale spousta výstupů, takže těžko říct.

Těšíte se na to, až zpětnou vazbu od Jaromíra Jágra dostanete?
Jsem na to moc zvědavý. Nepsali jsme to ale jako životopis. Jako děti jsme vnímali Jágra jako superhdinu. Proto je třeba ke komiksu přistupovat jako k dílu od fanoušků.