Středa 9. 7. 2025 | Svátek má Drahoslava
Ministerstvo kultury vyhlásilo šest nových kulturních památek na území Jihočeského kraje. Prohlášení kulturní památkou se dočkaly venkovské, církevní i technické objekty. Je mezi nimi například parní mlýn v Třeboni, kamenný mostek přes Olšinu nebo náhrobek posledního třeboňského opata augustiniánů.
Na seznam jihočeských kulturních památek přibylo za poslední půlrok šest unikátních staveb. Všechny objekty jsou pevně provázané s jihočeskou kulturou a historií. Jedním z nově chráněných objektů je například třeboňský parní mlýn, který založil pro jižní Čechy významný rod Schwarzenbergů. Mlýn vystavili roku 1869, jeho fungování však nemělo dlouhého trvání. Svému účelu sloužil mlýn jen do 80. let 19. století, poté jej využívali jen jako sýpku a skladiště.
„Je to zajímavá budova ve stylu schwarzenberského slohu. Podobný architektonický styl najdeme rozesetý napříč celými jižními Čechami. To svědčí o tom, jak velký vliv tehdy rod Schwarzenbergů měl,“ vysvětluje pro Budějckou Drbnu Daniel Šnejd, ředitel územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích.
Úterý, 8. července 2025, 15:00
Ocelová lávka z roku 1907, která spojuje centrum Českých Budějovic se Suchým Vrbným, má kvůli výstavbě dopravního tunelu zmizet. Část veřejnosti ji ale chce zachránit a usiluje o to, aby se stala kulturní památkou. Pokud se tak stane, mohla by...
Mezi další objekty patří i přes dvě stě let starý roubený dům ve Vrbicích. Jedinečná ukázka šumavské lidové architektury přečkala léta v unikátním stavu. „Dochovala se řada historických prvků – roubení, trámové stropy, šindelová krytina, pavláčka, původní okna, dveře a kachlový sporák,“ vypočítává Jana Štorková z Národního památkového ústavu.
V květnu se mezi kulturní památky dostal i klenutý mostek přes olšinský potok, doklad venkovské stavby 19. století. V Dolních Slověnicích se ochrany dočkal sypaný val přes rybník Dvořiště. K němu patří i lipová alej a trojmostí.
„Dva mosty jsou kamenné, jeden je trochu mladší, betonový, což značí, že dříve mu nepochybně předcházel most dřevěný,“ vysvětluje Šnejd. Klasicistní stavba z poloviny 19. století se tak stala součástí již chráněné Rožmberské rybniční soustavy.
Kaple Panny Marie Bolestné v Novosedlech nabízí mimořádný nález nástěnných maleb uvnitř stavby. Ne příliš běžný nález ukazuje neprofesionální výmalbu, což je pravděpodobně důkaz o práci místního řemeslníka. „Důraz na výzdobu se ve venkovském prostředí moc neřešil, když už, používali umělci různé šablony,“ sděluje Budějcké Drbně Šnejd. „Tady se ale našel někdo, kdo měl umělecké zájmy a dal si práci s figurální výzdobou kaple,“ dodává.
Neméně významnou nově uznanou památkou je i náhrobek Augustina Marka z Bavorova, posledního opata třeboňského augustiniánského kláštera. Opat ve své funkci čelil mnoha pohromám – ohňům, nemocem i náboženským změnám. Na svůj náhrobek si nechal napsat: „Byl jsem opatem až dosud a nyní zde odpočívám, nerovný svým předkům. Ze všech opatů – tudíž z mnoha vynikajících mužů – jsem byl první, který nesplnil dobře své povinnosti.“
Šnejd osvětluje, že prohlášení objektu kulturní památkou je zdlouhavý a náročný proces, především administrativně. „Musíme upřednostňovat ty památky, které jsou v ohrožení, nebo mají vysokou historickou či jinou kvalitu,“ komentuje Šnejd výběr památek. Většinou se projednávají žádosti, které přichází do Národního památkového ústavu nebo na Ministerstvo kultury ČR.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
