Českobudějovické zastupitelstvo zbavilo čestného občanství prvního komunistického prezidenta Klementa Gottwalda a sovětského diktátora Josifa Vissarionoviče Stalina. Stalin získal českobudějovické čestné občanství po osvobození města rudoarmějci, Gottwald v roce 1946. Před hlasováním se o jejich čestném občanství živě a dlouho diskutovalo. Pro odebrání se nakonec vyslovilo 23 z 39 přítomných zastupitelů. Komunisté při hlasování opustili jednací sál.
„K tomu to bodu jednání zastupitelstva zazněly různé názory, i protichůdné. Každý zastupitel má právo na to, se vyjádřit," uvedl českobudějovický primátor Jiří Svoboda s tím, že ale neví, proč právě tohle vzbuzuje takové emoce. „Oba občanství dostali v době, kdy k tomu byly důvody. Až pak, v padesátých letech, se ukázalo, že se asi nechovali úplně optimálně," dodal.
Diskuzi o tom, zda je správné, aby stále byli čestnými občany našeho města sovětský vůdce Josif Vissarionovič Stalin a první komunistický prezident ČSR Klement Gottwald, kteří byli přímo zodpovědní za smrt mnoha lidí, začátkem března letošního roku inicioval budějovický radní Ivo Moravec. „Čestné občanství bylo Stalinovi či Gottwaldovi uděleno jen kvůli jejich úřadu a době. To však automaticky není záruka čestného chování. Čest je v jejich případě jen pouhým štítem, na kterém vlastně nezáleží, a to je špatně," uvedl Moravec. „Slušné město nemůže nechávat čestné občanství zločincům," měl jasno zastupitel Tomáš Bouzek.
Klement Gottwald a Josif Vissarionovič Stalin.
Začátkem května se odebráním čestného občanství Stalinovi a Gottwaldovi zabývala městská rada. Zatímco návrh na odebrání čestného občanství Stalinovi radou prošel, pro odebrání čestného občanství Gottwaldovi se kupodivu nadpoloviční většinu hlasů získat nepodařilo. Měl tak Klement Gottwald, který mimo jiné podepisoval rozsudky smrti nad odsouzenými odpůrci komunistického režimu včetně například bývalých letců a vojáků z Anglie, dál zůstat čestným občanem Českých Budějovic? V seznamu čestných občanů města navíc najdeme i další komunistické prominenty. K tomu dodal náměstek českobudějovického primátora Petr Podhola: „Toto téma bude vždy vzbuzovat určité vášně. A každý by našel další a další jména ze seznamu. Je tam celá řada těch, kteří působili za komunismu, ale tady bych asi nebyl až tak přísný.“
V případě Stalina odhadují historikové, že přímo i nepřímo způsobil smrt 20 milionům lidí. Klement Gottwald pak zosobňuje vše, k čemu došlo v naší zemi po Únoru 1948 – politické procesy, čistky, znárodňování, železnou oponu…
Samsonova kašna na náměstí Přemysla Otakara II. v prosinci 1949 ověnčená u příležitosti 70. výročí narození Stalina.
Udělování čestného občanství je v Českých Budějovicích poměrně stará tradice. Pravděpodobně prvním nositelem čestného občanství se zde stal již v roce 1807 hudební skladatel Vojtěch Jírovec, i když institut čestného občanství byl v Čechách právně ukotven až roku 1864. Do konce 19. století získaly čestné občanství města další tři desítky osobností, například doudlebský farář Karl Pelzeter, krajský fyzikus Franz Sazyma, továrník Carl von Hardtmuth, loďmistr Adalbert von Lanna, biskup Martin Josef Říha, nebo starosta a stavitel Josef Kneissl.
Udělování čestného občanství v Českých Budějovicích provázely aféry již v době Rakouska-Uherska. Čestné občanství tehdy totiž nebylo zdaleka jen veřejným uznáním zásluh konkrétní osobnosti, ale až do roku 1920 neslo s sebou i volební právo v obci v nejdůležitějším tzv. prvním voličském sboru. Toho zneužila městská rada roku 1902, kdy bylo zcela účelově čestné občanství uděleno naráz 26 osobám. Většinou se jednalo o poslance zemského sněmu a další státní úředníky. Znovu došlo k machinacím s čestným občanstvím před obecními volbami v roce 1906, kdy se čestnými občany Budějovic stalo naráz 24 lidí.
Prvním čestným občanem Českých Budějovic po první světové válce se roku 1922 stal JUDr. August Zátka, uznávaný český vlastenec a politik, který v listopadu 1918 stanul jako první Čech v čele města. Po něm získali čestné občanství až v roce 1937 prezidenti T. G. Masaryk a Edvard Beneš, kterým ho již o dva roky později odňali nacisté, aby jim bylo opět vráceno po druhé světové válce. Tehdy se vůbec prvním čestným občanem stal právě Josef Stalin a roku 1946 také Klement Gottwald, v té době ještě jako ministerský předseda. Spolu s ním získali ten rok čestné občanství další tehdejší ministři ČSR, vesměs komunističtí. In memoriam získal ten rok čestné občanství například také divadelník a popravený odbojář Josef Stejskal. Posledním Čechem, který v Českých Budějovicích získal čestné občanství, se v roce 1949 stal předseda vlády a budoucí prezident Antonín Zápotocký.
Na dlouhou dobu udělování čestného občanství města ustalo. Až roku 1978 si tehdejší komunistický Národní výbor na něj opět vzpomněl a udělil čestné občanství čtyřem sovětským kosmonautům. Poslední v pořadí 118. osobou, která získala čestné občanství Českých Budějovic, se v roce 1979 stala kosmonautka Valentina Těreškovová. Od té doby nebylo v našem městě čestné občanství již nikomu uděleno. Do jisté míry ho nahradilo udělování čestného odznaku města.
České Budějovice nejsou jediným městem, kde v minulosti získaly čestné občanství osoby, dnes považované za zločinné, nebo minimálně kontroverzní. V několika posledních letech byli právě Stalin a Gottwald zbaveni čestného občanství v Domažlicích, Opavě, Písku a v dalších místech České republiky. V jižních Čechách v minulosti byly za čestné občany prohlášeny i další pochybné osobnosti. Například v Písku byl v době německé okupace prohlášen za čestného občana dokonce Adolf Hitler a v Hluboké nad Vltavou v době socialismu zase Leonid Brežněv.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Díky za seznam Pane Husinecký, nebudu říkat a stejně svítíte. Ze seznamu je vidět,pokud je nezpochybnitelný,že v letech 1939-1945 se nic takového nědělo (udělování čestného občanství).Vycházel jsem z diskuse zastupitelů. Za tuhle nepřesnost se omlouvám. I tak jsem názoru, že všechny věci již podléhají historii. Pokud ji nebudeme ohýbat, jsme na dobré cestě se vyrovnávat i s takovou minulostí.Já se dívám na věci v globálu, Život města byl a je střípek celé historické události jako byla druhá světová válka.Pokud začneme takto přistupovat k historii tak by nemohl být presidentem USA ani Busch starší a řada jiných význačných politiků,bankéřů,kteří vydělávali a spolupracovali s Hitlerem.USA sice moc nemluví o Stalinovi,ale také nezamlčují,že Stalin byl V USA v době války vyhlášen jako nejvýznačněší a nejlepší muž světa po dva roky. proto se bráním měnit historii. Považuji to za plezírské jednání.Jen na okraj: Já jsem poznal otce až v šesti letech,když se vrátil z komunistického vězení v roce 1961,jako politický, Vzali nám všechno s bráchou jsme si půjčovali i boty ještě v té době. Nikdy se nevrátil ke své práci dle vzdělání a skončil jako krmič krav a traktorista.Tenhle režim nám všechno vrátil Otci zaplatili i vězení v penězích.Přesto i s maminkou až do své smrti 2006 volili komunisty, což jsem nikdy nepochopil proč.A já? já také netoužím po pomstě a vyřizování si účtů i za jiné třeba za Pomejů z Hlubocka, či jiných. hlavně zemědělců obzvlášť na Českobudějovicku.Přijímám to jako dobu historickou a žije se mě daleko lépe.Dalo by se diskutovat velmi dlouho o mnoha bolestech i o událostech v minulosti se kterými bych bytostně nesouhlasil být v té době. Otázka je jestli bych byl tak statečný jako mnoho našich tehdejších spoluobčanů.
Pro Ilja Muromec, zde je ten seznam : http://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/cestne-obcanstvi
Myslím si,že vše patří již do historie. Je to znak,jací jsme byli, jsme, a jací budeme v budoucnosti.Pokud má někdo potřebu se vyrovnávat s minulostí, prosím jak je libo. Jen mě to připadá a zvlášť výroky,či aktivita,že slouží jen ke zviditelnění někoho,kdo si hraje v toto chvíli na nějakou morálku. Považuji to za ubohou a pokryteckou akci. Minulost kráčí pomalu,ale každého dožene.Když si někdo vybere jen někoho na co lidé slyší a ukazují, tak v podstatě hraje jen na falešnou morálku.Aby to nebyla pravda,pak bychom měli zveřejnit všechny čestné občany, především z doby válečné od roku 1939 až 1945. Nebo si někdo myslí,že němci propagovali čestné občanství třeba Fučíkovi? Takže pokud někdo cítí potřebu se ukazovat a křivit historii, měl by se zamyslet sám nad sebou a starat se o to, aby se občanům města především dnes žilo lépe.To je, zabývat se problémy dneška a ne se hrabat takovým způsobem v historii. Tu nám totiž nikdo neodpáře i kdybychom je stokrát vymazávali,či škrtali ze seznamu.
Naprosto šokující imformace. Budějce mají jen 118 čestných občanů, ostatní jsou nečestní. Teď se zjistilo, že dvá z těch čestných, jsou vlastně taky nečestní. :-D
