Středa, 31. srpna 2011, 19:50
Budějcká Drbna se nejspíš zamilovala až po uši. Již potřetí totiž vyrazila s muži a ženami v uniformě na bezpečnostní dopravní akci. Tentokrát však společně nezastavovali řidiče, nýbrž cyklisty pohybující se na stezce číslo 12 vedoucí z Prahy až do rakouského hlavního města Vídně. U Hluboké nad Vltavou se v úterý dopoledne do jejich spárů chytlo více než dvacet malých i velkých cyklistů.
Kromě policistů obvodního oddělení z Hluboké nad Vltavou byli na místě přítomni mluvčí Regina Tupá s Milanem Bajcurou a také jihočeský koordinátor BESIPu Ministerstva dopravy Václav Kovář. Jejich hlavním cílem nebylo projíždějící cyklisty pokutovat, snažili se spíše informovat, jak by se milovníci jízdních kol měli na silnicích a cyklostezkách chovat. Přesto byla drtivá většina cyklistů velmi překvapena, když se před nimi objevil muž v uniformě s kulatou ´plácačkou´.
„Cyklista je účastníkem silničního provozu, proto se na něj plně vztahuje Zákon o provozu na pozemních komunikacích číslo 361/2000 s dalšími novelizacemi. Někteří cyklisté si myslí, že můžou přijít o body a následně i řidičský průkaz. To ale není pravda. Případný přestupek se řeší ve správním řízení a cyklista za něj může být sankciován pokutou až do výše 20 tisíc korun,“ uvedl Milan Bajcura a pokračoval:„S lidmi, kteří užívají před jízdou na kole alkohol nebo jiné návykové látky, se setkáváme poměrně často. Cyklostezka je účelová komunikace, tudíž nezáleží na tom, jestli cyklista nadýchá při kontrole na silnici pro motorová vozidla nebo cyklostezce. Stejná pravidla platí i pro bruslaře. Ti jsou sice považováni za chodce, avšak jejich rychlost přesahuje nepsanou rychlost chůze stanovenou na pět kilometrů za hodinu. Ani oni tedy nemůžou požívat alkohol,“ podrobně vysvětlil ožehavé téma policejní mluvčí Milan Bajcura.
Budějckou Drbnu proto zajímalo, zda mají o těchto skutečnostech ponětí samotní cyklisté, a jestli si před jízdou někdy dali alespoň malé pivo. „Myslím si, že cyklista by pít neměl, nicméně sama si pivo také dám. Jezdím hrát volejbal na kole, takže když skončíme, maximálně jedno vypiju. Vím, že bych určitě dostala pokutu, stejně jako na lyžích, ale překvapilo by mě, kdyby mi za to vzali body,“ uvedla Alena Krejčová z Plzně. Dobrou znalost zákona při diskuzi s policisty projevila Nikola Bartoňová z Hluboké: „Pokud se cyklista nebo bruslař pohybuje na veřejných komunikacích, určitě pít nesmí. Pak by mu hrozila vysoká pokuta. O body ale nepřijde.“
O vzpomínku z mládí se s Budějckou Drbnou podělila další občanka Hluboké Petra Čábelová: „Naposledy jsem si dala před jízdou pivo asi před dvaceti lety. Udělala jsem to poprvé a naposledy. Udržet rovnováhu byl potom problém,“ uvedla vášnivá cyklistka, která rozhodně nepatří mezi občasné výletníky. „Letos to sice flákáme, ale třeba vloni jsme s manželem jeli tři dny kolem Dunaje. Každý den jsme urazili asi 120 kilometrů.“
Na frekventované cyklostezce u Hluboké se policisté setkali i s turisty. Také oni byli mluvčí Reginou Tupou informováni o tom, že od začátku roku bylo na Českobudějovicku odcizeno kolem čtyř stovek jízdních kol, proto by si měli dávat i na to svoje velký pozor. „Kola nejsou naše, půjčili jsme si je v hotelu. Máme ale s sebou zámek,“ reagovala Veronika Vildová z Mělníku, která zažila poprvé v životě dechovou kontrolu. Byla velmi překvapena, že se jí to poštěstilo zrovna při výletě na kole. „Je rozumné, že ani cyklisté nesmí pít. Nehoda se může stát kdekoliv,“ doplnil svoji přítelkyni Petr Drahozal.
Jen co Budějcká Drbna zaslechla, že se v Budějcích krade, zbystřila a nechala si od Reginy Tupé poradit, jak má postupovat, aby o svůj jednostopý klenot nepřišla. „Čím více investujete, tím lepší by mělo být zabezpečení. Zloději se totiž specializují na dražší značky. Kola mizí z veřejných prostranství, sklepů, koláren nebo parkovišť. Veškeré doklady, které při koupi kola obdržíte, si musíte uschovat. Dobré je také pořídit fotodokumentaci důležitých markantů, aby bylo případné pátrání snazší,“ řekla Regina Tupá. Jedna z cyklistek zanedlouho slova policejní mluvčí potvrdila: „U Mercury mi vzali kolo, i když jsem ho měla uzamčené. Stálo asi čtyři a půl tisíce. Číslo jsem ale nevěděla, takže jsem už nedokázala, že bylo moje,“ mrzelo Radku Krygarovou z Českých Budějovic, která se stejně jako většina ostatních cyklistů nevyhnula dechové zkoušce. Nutno dodat, že všichni měli test na alkohol negativní.
Ne všechna kola však mají číslo, podle kterého by se dalo najít jeho majitele. „Můžete nám ukázat číslo vašeho kola?“ zeptala se při kontrole policistka, když zastavila společně se svým kolegou staršího muže ověšeného rybářskými potřebami. „No, když vás vidím… radši to nedělejte. Ještě si vysypete hrabanku,“ dodal s úsměvem policista, jenž chtěl ušetřit rybáře od případného pádu i s kolem. „A vy si opravdu myslíte, že tahle šunka je kradená?“ uzavřel krátký rozhovor českobudějovický Karel Čermák, který se vracel od vody s prázdnou.
A aby nebyla u hlubockého fotbalového hřiště nuda, musel zákonitě dříve nebo později přijet někdo, na koho Budějcká Drbna jen tak nezapomene. Z dálky se pomalu blížila velmi zadýchaná cyklistka s mobilem u ucha: „Jo, no… počkej. Hele, policajti! – Mám zastavit? – Já ti pak zavolám.“ Pokyn policisty byl jasný, ale mladá žena se velmi divila, že staví zrovna jí, i když jela po cyklostezce v ten moment úplně sama. „Neberte to nijak zle, ale na kole byste neměla telefonovat,“ řekl velmi přívětivě muž v uniformě. „Jo…“ zareagovala stručně hříšnice. „Jste účastníkem silničního provozu, takže telefonovat nesmíte.“ – „Jo.“ – „Dnes to tedy vyřešíme domluvou, ale příště si na to dejte pozor.“ – „Jo.“ – „Tady máte od nás cyklistické desatero,“natahoval ruku Václav Kovář z BESIPu s užitečným letáčkem. „Jo, úžasný!“ odpověděla velmi roztěkaná cyklistka a kolo odtlačila opodál, kde ho velmi zlostně opřela o strom a pokračovala v nuceně ukončeném hovoru.
Hlubocký policista Petr Pořádek však překvapen nebyl. Ve své službě se mnohdy setkává s mnohem horšími případy. O jeden se s Budějckou Drbnou podělil: „Minulý týden se vypotácel z golfového klubu muž, který měl tři a půl promile. Chtěl vyrazit domů na kole. Nebyl ale schopen ani stát, natož jet. Kolo jsme tedy zajistili a pána odvezli na záchytku. Kombinace alkoholu s třicetistupňovým horkem na něj dost zapůsobila,“ popisoval Petr Pořádek.
Cyklostezku v Hluboké nad Vltavou si na vlastní kůži, nebo spíš srst, vyzkoušela také fenka yorkšírského teriéra Žolík. Ta dorazila k policejní hlídce v košíku na kole své majitelky. A věřte nebo ne – byla připoutaná! „Chválíme vás za vzorové zajištění pejska, aby vám za jízdy nevyskočil,“ řekla rodině Dubových z Prahy Regina Tupá. „To je hlavně pro jeho život. Jezdí s námi pravidelně a dost často vyskakoval ven, tak ho teď musíme připoutávat, aby se mu nic nestalo,“ uvedl cyklista z hlavního města Libor Duba. „Překvapily nás místní stezky. Po silnice se nám zdá nebezpečné, ale tady je to super,“ dodal.
Skvěle vybaven byl také František Kočárník, který na kole zamířil do Českých Budějovic navštívit končící výstavu Země živitelka. „Soused jel vlakem, já na kole. Vždyť to není tak daleko,“ řekl důchodce z Vodňan, který dostal odměnu pro svoje vnoučata v podobě signálních pásek na ruku, jelikož podle Václava Kováře z BESIPu splňoval všechny zásady cyklistického desatera.
Ne všichni cyklisté ale všechna pravidla respektují a dodržují. Častým nešvarem jsou sluchátka v uších, na které doplatil minulý týden sedmnáctiletý mladík z Břeclavska smrtí, když vjel do cesty náklaďáku. „Jízda s poslechem hlasité hudby pomocí sluchátek je velice nebezpečná. Smyslové vjemy jsou tím otupené. Zakázané je i používání mobilního telefonu. Na kolech jezdí hodně mladých lidí, kteří mají ve zvyku psát zprávy při jakékoliv činnosti,“ připomněl Václav Kovář ženu, kterou před okamžikem policisté zastavili s mobilem u ucha.
Zakázaná je rovněž jízda po chodníku a přechodu pro chodce. „Po chodníku smí jet jenom dítě do 10 let. Na silnici se pak smí pohybovat jen v doprovodu osoby starší patnácti let. Nezletilí mají navíc předepsanou bezpečnostní přilbu,“ uvedla mluvčí Regina Tupá a pokračovala: „Přednost na přechodu má ten, kdo po něm jde, ale ne jede. Cyklista musí z kola sesednout a přejít na druhou stranu. V případě, že by došlo ke střetu s vozidlem, bylo by sporné, kdo je viníkem dopravní nehody. Bohužel i s takovými případy se setkáváme.“
Se stejnou zkušeností se přidal i Václav Kovář: „Zažil jsem to již několikrát. Cyklista jedoucí po chodníku najednou zahnul doleva a byl na přechodu. Pro řidiče je to příliš krátký čas, aby stihl zareagovat. S chodcem počítá, ale u cyklisty je složité předvídat, jestli pojede rovně nebo zahne na přechod,“ uvedl jihočeský koordinátor BESIPu, kterého těší, že jeho snažení má nějaký efekt: „Možná, že jsem optimista, ale opravdu si myslím, že moje práce je účinná. Pan Kočárník byl příkladem toho, že čím dál tím víc cyklistů používá ochrannou přilbu. Mezi dětmi se snažíme o osvětu pomocí dopravní výchovy ve školách.“
Praxe ale bývá někdy jiná, než teorie. Jak potvrdil hlubocký policista Petr Pořádek, problém je hlavně s malými dětmi a staršími lidmi, kteří nepředpokládají, že se něco může stát. „Mně osobně vadí, když musím jako řidička auta předjíždět dva cyklisty, kteří jedou vedle sebe. To je podle mého názoru bezohledné. Někteří pak jezdí tím stylem, že je vůbec nezajímá, co se děje za nimi,“ uzavřela cyklistka Petra Čábelová.
1. Dbejte na stav kola a jeho výbavu
2. Snažte se vidět a být viděni
3. Vyhněte se alkoholu a omamným látkám
4. Vydejte se jen na cestu, kterou zvládáte
5. Buďte ohleduplní a předvídaví
6. Komunikujte s okolím
7. Jezděte při pravém okraji a s rozestupy
8. Dávejte pozor na mrtvé úhly
9. Kolo zamykejte s rozmyslem
10. Kolizi se zraněním nahlaste
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
