Krátce poté, co nejprve ředitel Budějovického Budvaru Jiří Boček získal státní vyznamenání od prezidenta Miloše Zemana a posléze oznámil, že ke konci letošního roku hodlá ze zdravotních důvodů na svou funkci rezignovat, se vytasil ministr zemědělství Marian Jurečka s úvahou přesunout část výroby národního podniku za hranice Budějc. Z jistých právních důvodů by ale nemohlo jít o Budějovický Budvar, ale značku Pardál.
„Ne přesunutí výroby z Českých Budějovic!“ Tak zní jeden z reklamních sloganů Budějovického Budvaru v posledních letech. Kampaň Ne z nás dělá to, čím jsme vytvořila a národnímu podniku již delší dobu pomáhá budovat marketingová agentura Kaspen/Jung von Matt. Slova ministra zemědělství by jí v tomto ohledu mohla udělat velkou a neočekávanou čáru přes rozpočet.
Jurečka však už pro Mladou frontu Dnes přiznal, že by se nejednalo o Budějovický Budvar jako takový, ale značku Pardál. „Pardál můžeme vařit kdekoliv jinde, ale budějovickou dvanáctku můžeme vařit pouze v Českých Budějovicích,“ vysvětlil Jurečka. Má pravdu, legislativně by totiž značka přišla o přívlastek „Budějovický“ ve své značce. „Toto označení původu je úzce spojeno právě s oblastí města České Budějovice a s produkty vyráběnými právě na území tohoto města,“ říká Karolína Kokešová z Advokátní kanceláře Soukupová.
Pivo vyráběné mimo území Budějc by se tak muselo jmenovat pouze Budvar. „Samotná ochranná známka není spojena s místem či zemí, ale pouze se svým vlastníkem, který ji může užít na své produkty, k nimž má známku zaregistrovanou. Ochranná známka tedy není sama o sobě spjata s místem výroby produktu,“ doplňuje Kokešová. Odlehčit výrobní kapacitě národního podniku může značka Pardál, jejíž pivo lze vařit mimo krajskou metropoli.
Vařit například dvanáctistupňové pivo Budějovického Budvaru mimo Budějce nejde ani z hlediska jedinečné chuti. Tu zajišťuje voda z artézských vrtů, jež je ve vlastnictví národního podniku, má unikátní složení a nepotřebuje žádnou další úpravu. Již dříve se o něco podobného pokoušeli v rámci Jihočeských pivovarů v Samsonu, nicméně právě absence vody z artézských vrtů zapříčinila jinou chuť piva.
Na názor s přesunem výroby do jiného města či země jsme se ptali i několika manažerů Budějovického Budvaru. Ani jeden nám však své vyjádření neposkytl. Otázkou tedy zůstává, zda se nový ředitel s ministrem Jurečkou na částečném přesunutí dohodne, nebo prozatím zůstanou výrobní kapacity na maximu. V případě první varianty by se jistě brzo začaly šířit spekulace o tom, zda se mimo Budějce nevaří i Budějovický Budvar.
Vyjádření PR manažera Budějovického Budvaru Petra Samce k problematicePivovar Budějovický Budvar se v roce 2015 díky rostoucí poptávce přiblížil hranici svých výrobních i logistických kapacit. Výkony pivovaru pokračují v růstu i letos. Zájem o naše pivo nás těší a zároveň nutí k tomu, abychom hledali řešení, jak pokrýt tuto rostoucí poptávku do doby, než uvedeme do provozu již zahájené rozsáhlé investice, které zvýší naše logistické a výrobní kapacity už počátkem roku 2018. Společně s dozorčí radou podniku projednává vedení podniku možné alternativy pro uspokojení potřeb zákazníků a spotřebitelů, aniž by to narušilo dlouhodobě prosazované hodnoty podniku. V současné době je zatím předčasné hovořit o jednotlivých variantách či řešeních. |
Foto Matěj Večeřa
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
