Vážení přátelé, dnes bude za mne mluvit kronika nejstarší městské mateřské školy. Přesto si neodpustím krátký úvod.
Mateřská školka na Pražské třídě u Koldomu zahájila svoji činnost 1. září 1945. Za 75 let své existence pamatuje určitě spoustu smíchu kluků a holek, ale i slziček maminek, které poprvé svěřovaly své děti paním učitelkám.
Měl jsem možnost potkat se s ředitelkou mateřské školy paní Ludmilou Pokornou a ta se zmínila, že existuje kronika mapující samotné začátky. To jsme si samozřejmě nemohli nechat s Milanem ujít a objednali jsme se na návštěvu.
Jak vypadá kronika? Je to červená kniha se zlatým nápisem „Pamětní kniha“ a ve své době stála 100 Kčs. Prodával ji Josef Arnold z Českých Budějovic. Psána je úpravným písmem, jak ostatně známe skoro ze všech dokumentů té doby. Přečetl jsem zápisy od roku 1945 až do 1952 a nejzajímavější texty Vám zde uvedu:
Školní rok byl započat 1. září slavnostním projevem Z. Nejedlého.
Pro všechny děti byly obstarány malované plechové hrnečky na mléko.
Nábytek máme starý, laskavostí školy z Rudolfova zapůjčený.
Dne 6. října, kdy probíhaly celostátní oslavy armádních dnů, byla oslava i na naší škole. K našim nejmenším promluvil št. strážmistr Tříska, který velmi pěkně a přístupně dětské duši objasnil smysl těchto památných dnů. Děti poslouchaly velmi pozorně.
Dne 14. října byly děti očkovány proti tuberkulóze, látku daroval Dánský červený kříž.
Rodičům bylo doporučeno, jaké vhodné dárky by měli kupovat k blížícím se vánocům.
V únoru byla mateřská škola uzavřena pro nedostatek uhlí, po dobu jednoho týdne.
Začátkem března a dubna se vyskytly u většiny dětí spalničky, zarděnky, plané neštovice a v ojedinělých případech i černý kašel.
Od 12. do 30. dubna byla povolena OŠV hospitace žákyním odborné školy pro ženská povolání. Mateřskou školu navštěvovaly denně 3 až 4 hospitantky po celé tři týdny.
Dne 25. června navštívil mateřskou školu okr. škol. inspektor Fr. Ambrož a vykonal prohlídku úředních knih.
Dlužno připomenout, že také v tomto roce vyšel nový platový zákon, odstraňující navždy křivdy páchané na učitelích. Zákon nám pomohli uskutečnit v prvé řadě horníci, za což jim náš stav zůstává vděčný.
Školní rok by zakončen týdnem dětské radosti a děti navštívily maňáskové divadlo.“
Tolik několik zápisů ze staré kroniky. Měl jsem radost, že tradice ručně psané kroniky ve školce na Pražské pokračuje. A písmo paní učitelky – kronikářky je také krásně úhledné…Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
