středa 7. prosince 2022 Ambrož

Postrach šedé ekonomiky: Bezhotovostní platby předcházejí daňovým únikům

Nákup bez účtenky nebo na černém trhu, práce na černo, nepřiznání celého příjmu nebo třeba výplata mzdy „na ruku“. To jsou podle Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) nejčastější tuzemské aktivity v zóně šedé ekonomiky. Podle ekonomů se ji ale daří potlačovat například díky častější akceptaci platebních karet.

Prodejci, kteří neberou karty? Vzpomeňte si na ně, až budete nadávat na rozbitou silnici, říká ekonom

„Mezi transakcemi v hotovosti a stínovou neboli šedou ekonomikou je výrazná korelace, což prokazují průzkumy po celém světě,“ potvrzuje ekonom a vysokoškolský pedagog Aleš Rod. Ten pracuje jako ředitel výzkumu v Centru ekonomických a tržních analýz (CETA).

Důvody jsou podle něj jednoduché. Hotovost umožňuje nedohledatelné anonymní transakce, což je v případě platby kartou nemyslitelné. Právě proto téměř všechny operace v rámci šedé ekonomiky používají hotovost jako prostředek platby. „Dnes vídáme místa, kde platební karty dříve akceptovali, a nyní se zdráhají nebo alespoň aktivně poptávají hotovost. Na zákazníky zkouší, že terminál je rozbitý, požadují rozdělení platby na hotovostní a nehotovostní část atd.,“ vyjmenovává praktiky některých obchodníků Aleš Rod.

Motivace obchodníků je podle něj převážně zištná: „Můžeme se minimálně oprávněně domnívat, jaké důvody k tomuto kroku obchodníci mají, když jsou poplatky spojené s bezhotovostní transakcí nižší než dříve a poptávka po platbami kartou je vyšší než dříve. Odpovědět na tuto otázku by si měl každý sám, především až bude nadávat na rozbitou silnici, nedostatek míst ve školkách nebo se začne ježit při debatě o finanční spoluúčasti u lékaře,“ dodává Rod, který naráží na to, že právě šedá ekonomika značně ovlivňuje příjmy státu.

Dramatický nárůst výběru DPH díky platebním kartám

Jednoduchý příklad za všechny. Když se lidé během řecké dluhové krize nemohli dostat k hotovosti, byli nuceni více využívat karty, a výběr DPH náhle dramaticky narostl. „Pokud platí teze o tom, že bezhotovostní platby snižují šedou ekonomiku, pak s návratem západního světa ke kladnému úročení bude dál klesat objem šedé ekonomiky, protože se bezhotovost vyplatí více než hotovost,“ doplňuje hlavní ekonom společnosti Natland Petr Bartoň.

Všeobecně tak podle ekonomů platí, že rozšiřování bezhotovostních plateb bojuje s šedou ekonomikou. „Bezhotovostní platby to dělají dokonce tak elegantně, že k tomu není ani zapotřebí státní příkaz – jak tomu je například v EU pro jednorázové platby nad určitou částku, jež je de facto zakázáno vykonávat hotovostně. Ale i bez takového zákazu jsou účastníci placení motivováni k přechodu na lépe monitorovatelnou bezhotovostní formu,“ vysvětluje Bartoň a dodává příklad: „Známe to všichni z našich cest do zahraničí, třeba z tradičních každoročních poutí Čechů a Češek do Jugoslávie. Ještě před pár lety musel každý optimalizovat, kde a za kolik nakoupí kuny, dnes vyrazí s kartou a málokterý obchodník si troufne přijít o transakci, když by trval na jejím vypořádání v obrázcích národních buditelů. Jistě, částečně k ohlídání zdanění transakce přispěly i povinné registrační pokladny, kterým je jedno, jestli Češi platí kartou nebo bankovami, ale bezhotovostní platby státu zaručují daňový dohled elegantněji.“

Platba v hotovosti jako ústavní právo?

Před několika týdny senátorka Jitka Chalánková (TOP 09) představila návrh zákona, který by do ústavy zanesl právo na platbu v hotovosti. Podle svých slov se obává, že by se z peněz mohlo stát digitální zboží. Senát začátkem srpna návrh podpořil v prvním čtení. Mezi širokou veřejností a ekonomy však vzbudil vlnu nevole. „Všude na světě podporují digitalizaci a modernizaci, zatímco u nás si do Ústavy dáme právo setrvat v době kamenné,“ vyjádřil se kriticky prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza ke slovům europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL), který na sociálních sítích myšlenku Chalánkové podpořil. „Chci prosadit ústavně garantované právo platit v hotovosti. Nejen kvůli ochraně soukromí,“ napsal na sociální sítě.

Platba hotovostí podle Prouzy přináší také řadu nevýhod. „Analýzy ukazují, že práce s hotovostí je dražší a složitější než elektronické platby, dává větší prostor pro 'nenechavost' zaměstnanců a vytváří podhoubí pro daňové podvody,“ potvrdil Prouza skutečnost, že hotovostní platby dávají větší prostor pro obchodování v šedé zóně.

Finanční profit jako motivace k nedanění? Ne vždy…

Bartoň zároveň potvrzuje, že motivací k obchodování v šedé zóně nemusí být pouze finanční profit jedné nebo druhé strany. „Nejsou totiž jen liberální státy, kde hlavní motivací úniku do šedé ekonomiky je daňový únik. Je spousta neliberálních států, které do šedé ekonomiky odsuzují spoustu transakcí z morálních, náboženských, rasistických či přímo diktátorských důvodů. Jinými slovy: pokud vaše vláda použije daňové příjmy na vraždění, ať už svého nebo civilního obyvatelstva, nevedl by nás vyšší princip k odepření lepší zdanitelnosti bezhotovostní transakce,“ uzavírá Bartoň.

Hodnocení článku je 20 %. Ohodnoť článek i Ty!

Foto pixabay.com

Štítky Mastercard, karta, platba, obchod, šedá ekonomika

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.