Není to tak dávno, kdy obyvatelé sousedního Rakouska zablokovali hraniční přechody s Českou republikou. Důvodem byla Jaderná elektrárna Temelín, která sousedy zvedá ze židle i nyní. Budějcká Drbna zjišťovala, jaká je v příhraničí nálada.
Pondělí, 7. listopadu 2022, 19:00
O tom, že je Jaderná elektrárna Temelín pro Rakušany stále citlivé téma, přesvědčují současné plány na vybudování malého modulární reaktoru. Starostové obcí v příhraničí si stěžují na nedostatečnou komunikaci. Budějcká Drbna zjišťovala podrobnosti k...
Je čtvrteční dopoledne a po hlavním tahu, který Češi znají hlavně díky cestám k moři, projíždí nespočet aut a kamionů. Kromě ruchu na silnici je v městysu Rainbach im Mühlkreis klid. Jen pár lidí se prochází uličkami v česko-rakouském příhraničí.
„Temelín? Vadí mi a ano, zlobím se hodně,“ říká stručně žena, která právě odchází od kadeřnice. O plánech v areálu české jaderné elektrárny se tady dozvěděla pravděpodobně většina místních. Budějcká Drbna na místě oslovila necelou dvacítku obyvatel a všichni potvrdili, že o záměru slyšeli.
Někteří se zlobí a jsou proti rozšiřování jaderných elektráren, jiní mají mírné obavy, nikdo ale z plánů nemá radost. Po náměstíčku v Rainbachu se právě prochází muž středního věku s cigaretou. Ten ve svém názoru tak kritický není. „Nemohu říct, že jsem naštvaný. Máme ale určité obavy hlavně kvůli bezpečnosti. Je to od nás kousek,“ vysvětluje Felix Ebner. „S přáteli a rodinou jsme se o tom bavili, není to hlavní téma, ale řešili jsme to,“ přiznává a vzápětí se s úsměvem loučí a odchází.
Část rakouské veřejnosti se zlobí kvůli plánům české strany, která chce v areálu jaderné elektrárny vybudovat malý modulární reaktor. Vzniknout má okolo roku 2032. Na projektu pracují společnost ČEZ, stát a Jihočeský kraj. Zástupci těchto subjektů už podepsali smlouvu o vzniku společnosti South Bohemian Nuclear Park.
Velmi ostře proti plánům vystupují starostové rakouských příhraničních obcí. To platí i pro starostu městysu Rainbach im Mühlkreis, kterým je Günter Lorenz (ÖVP). Podle svých slov jsou jeho spoluobčané proti rozšiřování jaderných elektráren a měl by se zvyšovat význam obnovitelných zdrojů.
Vadí mu také nedostatečná komunikace a nezodpovězení některých otázek ve veřejném prostoru. „Obavy o bezpečnost jsou velké zejména proto, že významná otázka likvidace vyhořelých palivových tyčí stále není objasněna,“ uvedl pro Budějckou Drbnu.
V rakouském veřejném prostoru se také mluví možném opakování protestů či blokádě hranic. „Pokud mezi sousedy neexistuje otevřený a upřímný základ pro diskusi, budou rozhodně zváženy akce, které upozorní na naléhavou potřebu úzké koordinace mezi Českou republikou a Rakouskem. V Horním Rakousku se toto téma bere velmi vážně,“ reagoval starosta Rainbachu s téměř třemi tisíci obyvateli.
Ještě blíže je k hranicím s Českou republikou Leopoldschlag, kde žije přibližně tisíc lidí. S blížícím se čtvrtečním polednem je v ulicích klid, jen někteří pejskaři vyrazili ven na procházku. Také tady o českých plánech slyšeli. „Je to od nás 70 kilometrů, samozřejmě máme obavy z bezpečnosti,“ přiznává starší žena při procházce přes námětí.
V centru Leopoldschlagu bydlí také osmačtyřicetiletá Eva Birngruber. Tu zajímá, co se děje v Česku, dokonce se už tři roky učí česky. O záměru v areálu jaderné elektrárny se dozvěděla zhruba před dvěma týdny. „Pro místní je to velké téma, bavíme se o tom. Je to problém, ale není to černé nebo bílé. V Rakousku nejsou jaderné elektrárny, my samozřejmě potřebujeme elektrickou energii a já vím, že ji získáváme od České republiky,“ vypráví.
Eva Birngruber žije v rakouském Leopoldschlagu. Městys se nachází jižně od řeky Malše, která tvoří hranici mezi oběma státy. Obavy má mimo jiné z ukládání využitého paliva. Připomíná také problémy Francie v souvislosti s nedostatkem vody, což ohrožuje provoz právě jaderných elektráren. „Češi jsou v případě moderních technologií daleko a jsou to skvělí inženýři. Myslím, že by se ale více měli zaměřit na moderní technologie a ne na tyto zastaralé, které jsou plné potíží,“ říká rodačka ze sousedního Německa.
Také Eva Birngruber by ocenila, kdyby dostala více informací. Zároveň nevylučuje, že může dojít k protestům na hranicích s Českem. Sama by se případné podobné akce zúčastnila, aby dala najevo svůj názor. „Myslím, že by spolu česká a rakouská strana měly více komunikovat, což platí nejen pro téma jaderné elektrárny. Měli bychom více mluvit a více spolupracovat,“ dodává a při svém vyprávění s úsměvem přeskakuje k českým slovíčkům.
Starostka Leopoldschlagu Anita Gstöttenmayr (ÖVP) tento týden Budějcké Drbně řekla, že případné protesty či blokády hranic budou až posledním krokem. Také jí vadí nedostatek informací. „Byl by to poslední krok, ke kterému bychom se velice zdráhali, protože by to lidem v regionu přineslo řadu nevýhod. Raději bych šla cestou upřímné komunikace než blokádou hranic,“ sdělila redakci.
Na plány české strany reagovali i rakouští vrcholní politici. Rakouská ministryně pro ochranu klimatu, životní prostředí a energetiku Leonore Gewessler stanici ORF sdělila, že Rakousko bude i nadále zastávat protijadernou linii vůči všem svým sousedům. Petr Závodský, který je ve společnosti ČEZ zodpovědný za plány na rozšíření jaderných kapacit, podle ČTK rakouské stanici řekl, že Vídeň bude o všech plánech informována, až o nich bude definitivně jasno.
Neděle, 9. října 2022, 17:00
V Česku ho představili s velkou slávou, v Rakousku část veřejnosti dráždí. Malý modulární reaktor by měl vzniknout v reálu Jaderné elektrárny Temelín. Reakce od rakouských sousedů na sebe nenechala dlouho čekat. Podle zemského rady Stefana Kainedera...
Jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS) už dříve pro Budějckou Drbnu uvedl, že Česko nemá s ohledem na klimatické podmínky jinou možnost, a tak musí posílit význam jádra, protože v tuzemsku nelze vyrábět elektřinu jen z obnovitelných zdrojů. „Myslím, že malé modulární reaktory jsou budoucnost energetiky nejen v České republice. Argumenty, které zmiňují například geopolitickou situaci, jsou úplně absurdní. Přesně tyhle argumenty Evropu dovedly tam, kde dneska je - závislá na ruském plynu,“ sdělil.
Dnes Kuba zopakoval, že energetické mixy musí být na každém ze států. „Tu debatu považuji za absurdní obzvlášt v situaci, které čelíme, kdy si země potřebují zajistit svoji energetickou soběstačnost a ukazuje se, že to Evropa podcenila. Nemám ambici mluvit Rakousku či Německu do jejich energetického mixu a byl bych rád, kdyby kolegové respektovali, že jsme samostatná země, která bude o svém mixu rozhodovat sama,“ řekl dnes redakci hejtman a bývalý ministr průmyslu a obchodu.
Foto Jakub Bartoš
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
