V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko věnuje pohledu na Pražskou třídu. Kromě jiného popisuje domy, které na rušné silnici stály či stojí, ale zmiňuje také některé obyvatele Českých Budějovic.
Pohled Pražskou od Nerudovy ulice směrem do města dokládá přiléhavý název Pražská silnice. Termín třída by to mohl být až od roku 1925, kdy se silnice začala dláždit od Mariánského náměstí ke Skuherského. Tramvaj linky P jede tedy po prašné silnici do města. V době dopravních špiček měla tramvaj vlečňák. Shodou okolností bydlel ve druhém patrovém domě od leva řidič tramvaje František Seiler.
Oba patrové domy vlevo z konce 19. století ustupují z původní domovní čáry, kterou vyznačuje další starší přízemní dům. Vytvořil se prostor s pumpičkou s pitnou vodou. Podle pamětníků se nájemníci z domů ani moc nenavštěvovali. Potřebné místní domovní informace si sdělovali u pumpičky. Plus vlevo na rohu v kupeckém obchodu, kde prodával do roku 1908 Konrád Klein. Později Josef Honner, který obchod rozšířil o stáčírnu piva. Za socialismu zde obchod Ovoce-zelenina.
V dalším patrovém domě (světlé barvy) měl Václav Smutný obchod uhlím a Hugo Fleischinger obchod peřím. Zrovna v tomto domě se firmy a nájemníci často střádali. Anna Reisová zde měla mandl. U mandlu si hospodyňky také předávaly zprávy. Krejčí Jan Kochta, řezník Josef Hromádka, strojní zámečník Linhart Kříž, tramvaják aj.
Čtvrtek, 25. ledna 2024, 16:23
V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko zaměřil na novogotickou synagogu z roku 1888 v Gerstnerově ulici. Synagogu projektovat Max Fleischer z Vídně a její kapacita byla 500 lidí. Synagogu později přikázal zlikvidovat komisař města Friedrich...
V přízemním domku bývalo do roku 1932 řeznictví a uzenářství u Farků, potom jen malý krámek obuvníka Františka Janouška. Bydlel šofér František Fuxa a před rokem 1948 zkusil živnost cukrářskou Karel Filip. Z hlediska obyvatel a historie města je nejvýznamnější další dům, patrový, za nímž vede vlevo ulička do Puklicovy ulice. Léta zde bydlel odborný učitel, publicista a zejména znalec života Starého města Budějovického, staroměstské školy a Šmídovny a vůbec historie města Václav Ambrož. Nejprve to byl dům Svobodů, potom Ambrožů.
Václav Ambrož se narodil 23. září 1892 v Pekárenské ulici 45. V roce 1919 si vzal Gabrielu Svobodovou (v rodině Ellu Svobodovou) a do domu Svobodů se přiženil. V domě potom vedle Václava a Gabriely Ambrožů bydleli ještě sourozenci Gabriely a to Marie, Josef a Karel, jejichž rodiče byli Josef a Helena Svobodových. Bratři Josef a Karel byli poštovní úředníci. Do domu se ještě vešel další poštovní úředník Holzer s rodinou a rodiny Churáčků a Seifelů. K domu přiléhala velká zahrada.
Čtvrtek, 14. prosince 2023, 16:08
Další díl Drbny historičky věnoval Jan Schinko historii obchodního domu Prior v Českých Budějovicích. Základní kámen Prioru byl instalován a slavnostně poklepán dne 7. dubna 1976. Dům se otevřel v roce 1979.
Václav Ambrož napsal publikace „Z minulosti Českých Budějovice“, „Průvodce městem České Budějovice“, „Ze starých pověstí Budějovic“, „Koňská dráha z Budějovic do Lince a Gmundenu“, „Rudolfov“ a další menší texty z historie. Otec Václava Ambrože byl stavbyvedoucí Josef Ambrož v Pekárenské 45 a matka Františka, rozená Školová. Kromě Václava měli tak syna Adolfa a dceru Helenu.
Roku l964 se Ambrožů odstěhovali na Vrchlického nábřeží 31. Václav Ambrož zemřel 19. dubna 1979. Od toho roku 1964 neudržovaný dům byl Ambrožům vrácen v restituci po roce 1990. V Encyklopedii města Českých Budějovice Václav Ambrož heslo nemá.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.