Úterý, 13. února 2024, 20:12
Už po třiatřicáté obsadili českobudějovické náměstí koledníci s tradiční masopustní koledou. Požádali primátorku o svolení „městem jíti a koledu provozovati" a poté předvedli růžičkovou nebo mečovou koledu. Průvod sledovaly zástupy lidí.
Tradiční masopustní koleda se na českobudějovickém náměstí konala už po třiatřicáté. Průvod vyšel od Jihočeského divadla a tvořilo ho několik folklórních souborů. Nechyběla růžičková koleda z Doudleb a její maškarádi, mečová a vařečková koleda, masopustní koleda Úsvitáčku a její maškarní rej, koledníci folklórního souboru Furiant a Malý Furiant nebo dechová hudba Šumavanka.
Koledníci požádali primátorku Českých Budějovic Dagmar Škodovou Parmovou (ODS) o povolení „městem jíti a koledu provozovati“, které dostali. Na náměstí se přišly podívat desítky lidí. Kvůli průvodu musela být krátce omezena doprava v centru města.
Masopust je pohanským zvykem, který původně platil pro období před příchodem jara. Křesťané pak tradici upravili do současné podoby. Masopustní období platí od Tří králů do popeleční středy, která je šest neděl před Velikonocemi.
Podle etnograf Jihočeského muzea Jana Šimánka má zachování zvyků velký přínos. „I v moderní době, kdy spolu komunikujeme pomocí různých sociálních sítí, má masopust možná ještě větší význam než v minulosti. Protože dochází ke vzájemnému setkání, což stmeluje sousedy z obce a uvědomí si, že k sobě patří. Masopust má lidi sbližovat a budují se tím vztahy, což je jeho velký význam," uvedl před časem Šimánek.
Foto Elmira Talířová
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
