Počasí dnes8 °C, zítra7 °C
Čtvrtek 18. dubna 2024  |  Svátek má Valérie
Bez reklam

Dřív lákal na výnosné projekty, po nichž zůstali zklamaní investoři. Teď král multilevelu sází na výdělky ze stromů

Jaroslav Pilný si říkal král multi-levelu neboli síťového marketingu. V Česku patřil mezi hlavní prodejce sítě Lyoness, v níž řada lidí utopila velké peníze. Nyní „obchoduje“ se stromy v Kolumbii a láká na výdělky z prodeje rychle rostoucích stromů na dřevo a také na to, že je nabídne jako uhlíkové offsety.

Text byl původně publikován na webu Ekonews, který zároveň vydává podcast. Všechny díly si můžete poslechnout zde. Podcast Ekonews vychází minimálně dvakrát do měsíce. Moderuje ho Martina Patočková a Veronika Němcová.

„Rozjedeš s námi vlastní podnikání. My Trees v sobě pokrokově spojuje dva světy: ekologii a byznys. Pěstujeme stromy pro dřevo, a chráníme tak vzácný deštný prales,“ zní jeden ze sloganů projektu My Trees, za nímž stojí bývalý „král multilevelu“ Jaroslav Pilný.

Zájemci prý pomohou planetě. A až stromy dorostou, pokácí se, dřevo se prodá na nábytek a investoři z projektu „získají penízky“, uvádí Pilný na jednom z videí na webu projektu. Startovací balíčky My Trees na „pomoc planetě“ začínají na dvaceti dolarech, ale zájemce může zaplatit mnohem víc.

Pilný byl v předchozích letech jednou z výrazných postav multi-level scény v Česku. O svých projektech psával na nyní již smazané doméně kralmultilevelu.cz. A také systém My Trees má prvky multi-level marketingu. Tato obchodní strategie spočívá v tom, že účastníci systému po zaplacení příspěvku nebo koupi zboží získávají odměnu podle počtu lidí, které pro projekt získají. Konkrétně systém Lyoness byl dokonce v několika zemích zakázán, protože splňoval některé znaky pyramidové hry.

Kolumbie, země zaslíbená stromům

Podnikání spojené s pomocí planetě – včetně sázení stromů a nabízení uhlíkových offsetů – je v posledních letech čím dál tím populárnější. Zároveň se s takovým byznysem často pojí greenwashing, tedy lakování projektů na zeleno bez reálného přínosu pro životní prostředí. Legislativa na potírání greenwashingu však teprve vzniká.

Offsetové projekty a kredity, které si firma může koupit a vyrovnat jimi část svých emisí CO2, bývají rovněž problematické. Měly by splňovat určité základní podmínky, jako je například dlouhodobý přínos, který potvrdí důvěryhodná a nezávislá autorita.

Podle informací, které o projektu uvádějí zakladatelé My Trees na jejich webu, je cílem pěstování rychle rostoucích dřevin v jihoamerické Kolumbii. Díky tomu údajně nebude muset padnout kus pralesa jinde v Latinské Americe. Další společnost spřízněná s Pilného projektem My Trees se údajně zabývá prodejem offsetů – opět by mělo jít o stromy pěstované na pozemcích v Kolumbii.

Sáhnul si na Amazonii díky CCN

Jaroslav Pilný se ke stromům dostal před více než deseti lety, kdy se v Česku podílel na rozjetí byznysu původně australské společnosti Carbon Central Network (CCN). Ta nabízela svým členům obchody s uhlíkovými kredity sloužící k záchraně amazonských pralesů. Hlavním heslem projektu bylo „Make Money, Save Forest“, tedy „Vydělejte peníze, zachraňte prales“. Pronájmem kusu pralesa se mělo zabránit jeho pokácení. Stromy tak mohly dál pohlcovat uhlík, za což měly platit firmy, aby tím kompenzovaly svou uhlíkovou stopu.

Projekt zkrachoval a peníze zmizely, přičemž šlo zřejmě od začátku o podvod. Podle reportáže v pořadu Reportéři ČT lidé v pochybném systému přišli až o 15 milionů eur (přes 370 milionů korun). Slovenská média uváděla, že do CCN bylo zapojeno okolo dvaceti tisíc investorů, z toho pět tisíc Čechů a deset tisíc Slováků. Jedním z hlavních zakladatelů a propagátorů byl v Austrálii žijící Slovák.

Pilný byl jedním z významných prodejců a propagátorů CCN. K účasti v projektu CCN se hlásí, sám se prý stal obětí. „Nechal jsem tam 6,5 milionu korun, investoval jsem do toho,“ tvrdil loni v jednom ze svých propagačních videí. Přínosem pro něj prý bylo, že si aspoň mohl poprvé „sáhnout na Amazonii“.

Za pádem CCN stáli podle Pilného australští zakladatelé. „Chlapům z Austrálie vděčím za to, že jsem jiný Jaroslav, dnes se zabývám udržitelností a budoucností tohoto světa a obrovsky mě to naplňuje,“ uvedl Pilný před lety na videu, kde vysvětloval svým klientům pád jiné multi-level sítě, nákupního společenství Lyoness, jehož býval také významným propagátorem a prodejcem. Více o jeho angažmá v Lyoness najdete níže v boxu či v článku v časopise Reportér.

Někteří lidé, které k investici do CCN přitáhl, to však i po letech vidí trochu jinak a v příspěvcích na sociálních sítí to dávají najevo. „Zdravím Jaroslave, jak to dopadlo s tím vámi propagovaným multilevelovym projektem Carbon Network? Také to bylo o stromech, ale podvod, že… Ještě tam mám sto tisíc,“ uvedl nedávno manažer jedné velké společnosti pod příspěvkem a videem Jaroslava Pilného na profesní sociální síti LinkedIn.

Kácet, anebo nekácet?

Projekt My Trees pěstuje stromy v odlehlé oblasti Vichada v Kolumbii u hranic s Venezuelou a stromy jsou dnes tím hlavním, čemu se Pilný věnuje. Poprvé do Kolumbie odletěl v roce 2018 a s pomocí státní organizace CzechTrade na podporu exportu tam hledal strategického partnera. V roce 2019 koupil prvních 900 hektarů půdy, dalších 1200 hektarů přidal loni, jak uvádí ve videu s názvem „S Jaroslavem a jeho hosty o životě mezi stromy“ z loňského listopadu.

Na pozemcích My Trees mají růst eukalypty a akácie, a to ve spolupráci s kolumbijskou společností InverBosques. Ta dřeviny sází a má se o ně starat. Alejandro Ceballos, spoluzakladatel a obchodní ředitel InverBosques, pro Ekonews potvrdil, že s českou firmou Jaroslava Pilného spolupracuje. Firma je ale prý na jejich území jen malým investorem.

Pěstování eukalyptu, česky též blahovičníku, bývá často považováno za problematické. Jde o nepůvodní křovinu z Austrálie, která má velkou spotřebu vody. Podle příručky kolumbijského ministerstva životního prostředí a udržitelného rozvoje je navíc považován v zemi za invazivní druh.

Alejandro Ceballos z InverBosques nicméně uvádí, že do tamního prostředí se strom hodí. „Pro vodou obdařenou oblast Vichada je vhodný, protože ztvrdlou půdu, po které voda většinou jen sklouzne do řeky, dokáže narušit,“ uvádí. Tím půdu prokypří a vytvoří humus, což umožní po vytěžení eukalyptu pěstovat místní druhy stromů a vegetace.

„Až první eukalypty a akácie dorostou, vstoupíme na jihoamerický trh s dřevinami a ukážeme, že kvůli dřevu nemusí umírat letité vzácné stromy ani zvířata žijící v útrobách pralesa,“ stojí na stránkách My Trees. Ceballos nicméně několikrát v rozhovoru pro Ekonews zdůraznil, že jeho byznysem není prodej dřeva, ale nabízení uhlíkových kreditů.

„Naším cílem není kácení a prodej dřeva nebo výroba nábytku, i když takové projekty ve Vichadě jsou, protože eukalyptus rychle roste a dá se po několika letech kácet a zase vysazovat,“ uvedl Ceballos. „Nám jde o to, aby naši investoři mohli prodávat znečišťovatelům ovzduší uhlíkové kredity a les tu zůstal natrvalo,“ dodal. Takový obchodní model podle něj funguje a bude ještě zajímavější, až se obchod s odpustky „pořádně rozjede“.

V kolumbijském projektu se angažuje několik vzájemně propojených společností spojených s Jaroslavem Pilným. Mateřskou firmou je kalifornská společnost Perfect Nework (Pilný je jejím zakladatelem), pod kterou patří projekt My Trees a předloni založená česká akciová společnost Little Bohemia. Vlastníkem pozemků v Kolumbii je Pilného společnost Degirans.

Zatímco u projektu My Trees hovořil Pilný a investoři s ním spolupracující hlavně o pěstování a prodeji dřeva, v případě společnosti Little Bohemia zmiňovali nabízení offsetů a takzvané syntropické zemědělství. To je systém hospodaření, který se snaží napodobit přirozené přírodní procesy.

Pilný v krátkém telefonickém rozhovoru s Ekonews na dotaz, zda mu jde v Kolumbii o offsety, nebo hlavně o prodej dřeva, uvedl bez dalšího vysvětlení následující: „To je to, co se stalo v průběhu času, kdy oni v loňském roce reagovali na trh a došlo ke strategické změně.“ Následně slíbil, že více informací o svém projektu poskytne písemně, k čemuž ani po dvou týdnech od původního zaslání dotazů nedošlo.

Problematické keře

Rychle rostoucí eukalypty a akácie, které sází v Kolumbii, nejsou podle oslovených expertů těmi nejlepšími dřevinami na „záchranu planety“. „Argument, že místní nebudou kácet původní lesy a budou pěstovat eukalypty, sice může být do určité míry relevantní, ale moc bych tomu nevěřil. Místní obyvatelé nekácejí pralesy primárně kvůli dřevu, ale protože potřebují půdu na zemědělství, například na pěstování sóji,“ vysvětluje Bohdan Lojka, vedoucí katedry tropických plodin a agrolesnictví na Fakultě tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze.

Lojka dlouhodobě vystupoval proti eukalyptům, a to právě kvůli náročnosti na vodu a živiny, nyní je k nim smířlivější. Zemědělci je často využívají jako rychlý zdroj dřeva a to je podle Bohdana Lojky lepší varianta než plundrovat zbytky původních lesů.

Na záchranu pralesů prostřednictvím sázení rychle rostoucích eukalyptů nevěří ani Ondřej Tarabus, který má na starosti v rámci dánské nevládní organizace Preferred by Nature certifikaci offsetových projektů. „Těžko se dá věřit tomu, že to zamezí někde kácení, protože jde o úplně jiné dřeviny. Z pralesa se neodváží štěpka, ale kvalitní dřevo, které pak jde do nábytku. Kdežto akácie jde v lepším případě do papíru, v horším případě do biomasy, na energetické použití,“ doplňuje Tarabus, který se soustřeďuje hlavně na certifikaci offsetů v tropech a subtropech.

Osobní zkušenosti se sázením stromů v Kolumbii má Martin Smola, který se ve společnosti Lesprojekt východní Čechy stará o oceňování lesů a lesní hospodaření. Na webu si pročetl hospodářský plán kolumbijské společnosti InverBosques a uvedl k němu následující: „Jejich projekt je jako řada jiných komerčních projektů lesních plantáží založen s cílem využít potenciálu přírodních, zejména klimatických podmínek v kombinaci s vybranými, rychle rostoucími dřevinami a dosáhnout za krátký čas sedmi až patnácti let vysokého výnosu.“

Mluvit podle Smoly o takovém projektu jako o pomoci přírodě je velmi matoucí z několika důvodů. Těmi jsou vnášení nepůvodních dřevin do cizího prostředí, využívání hybridů, klonů a negativní vliv rozsáhlých monokultur na okolí.

„Diskutabilní je také udržitelnost. Právě z Kolumbie mám zkušenost, že řada projektů se deklaruje jako udržitelná, ale končí pokácením plantáže, prodejem dřeva, splacením případných úvěrů za pronajatou půdu a využitím zisku bez vrácení jeho části do další obnovy lesa,“ upozorňuje expert. Pokud se však k takovému projektu přistupuje jako k ryze komerčnímu pěstování dřevní hmoty, lze podle Smoly s určitým rizikem vloženou investici za relativně krátký čas slušně zhodnotit.

„Je to klasický byznys. Nepřipadá mi, že by to mělo s ochranou životního prostředí mnoho společného,“ souhlasí Lojka.

Využití těchto dřevin na offsety je rovněž sporné. „Pokud jde o využití rychle rostoucích dřevin na uhlíkové offsety, to se mi zdá velmi problematické. Nevím přesně, kolik CO2 uloží do půdy, ale nebude to mnoho. Do biomasy ano, ale je otázka, jak se biomasa potom využije. Když ji někdo spálí, tak jsme na nule. Když ji někdo využije na nábytek, tak tam nějaký uhlík uložený je,“ uvádí Bohdan Lojka. Kvůli offsetům se podle něj pěstují hlavně pomalu rostoucí stromy, které uhlík zadrží na dlouhou dobu.

„Základním problémem je, že tam je nulová biodiverzita. Kvalitní projekty by měly mít vyčleněno zhruba dvacet procent na biodiverzitu. Plantáže jsou ale z tohoto pohledu cesta do pekel,“ říká Tarabus. Z pohledu uhlíku podle něj nicméně k určitému jeho pohlcení dojde. Protože jde o rychle rostoucí dřevinu, může být takzvaná „kreditní perioda“ – tedy období, na které se offset smí uplatnit – třeba pouhých pět let.

Kompletní servis za 15 dolarů na dva roky

Zájemci o zelený výdělek a pomoc planetě se z webu My Trees nedozvědí, co přesně za vložené peníze získají a jak případně pomohou. Bez zaplacení prvních dvaceti dolarů nezískají ani žádné podstatné informace. Za vklad údajně pořídí „první strom, který zasadíme a budeme o něj pečovat“, a členství v komunitě My Trees. A „naučí se, jak v rámci My Trees stavět vlastní byznys“. Není tak jasné, co si člověk vlastně kupuje.

Kolumbijská společnost InverBosques si za pěstování stromů účtuje následující ceny. „Pokud bychom jen prodali sazeničku, což ale neděláme, byl by náklad jeden dolar,“ říká Alejandro Ceballos. S vysazením jsou to tři dolary, s vysazením a hnojením na rok jde o šest dolarů. Totéž na dva roky stojí deset dolarů, a když k tomu firma zajistí potřebné certifikáty, právní servis a pojištění proti požáru, tak se cena vyšplhá na 15 dolarů. „Právě poslední model, což je kompletní servis, máme s českou společností Little Bohemia,“ dodává Ceballos. Konkrétní sazby se však podle něj nepočítají v sazenicích, ale v hektarech.

Pokud jde o obvyklou cenu sazenice v Latinské Americe, záleží podle expertů kromě druhu dřeviny také na tom, zda osivo pochází z certifikovaného zdroje. „V době našich projektů se ceny pohybovaly v řádu jednotek dolarů za kus,“ potvrzuje Smola.

Budování úspěšných lídrů MLM

Jaroslav Pilný sice v krátkém telefonním rozhovoru s Ekonews označil svou zkušenost s multi-level marketingem za minulost, obchodní podmínky na webu My Trees však nesou jeho znaky. Navíc i na svých dvou profilech na LinkedIn se Pilný k síťovému marketingu hlásí.

Z obchodních podmínek My Trees vyplývá, že v nabídce jsou vedle vstupního balíčku za 20 dolarů ke koupi další, výrazně dražší balíčky. Více investovaných peněz znamená nejen více zakoupených stromů, ale také vyšší a lukrativnější provizní pozice v celém systému. Ten je poměrně složitý a nepřehledný a laik má malou šanci rozklíčovat, na co má nárok a co může získat.

„V současnosti se soustředím na výuku a vytváření nových lídrů MLM (multi-level marketingu, pozn. aut.) v projektu My Trees. Mým cílem je vybudovat novou generaci úspěšných lídrů MLM a pomoci networkerům těžit z jejich tvrdé práce,“ uvádí Pilný na svém profilu na LinkedIn.

Na LinkedIn jsou aktivní v projektu i další lidé, kteří se označují jako marketéři. Ti tam pravidelně dělají „náborové akce“ a lákají na nákup balíčků My Trees.

Jak to probíhá, popsal Adam Ondráček ze společnosti Kontra, který na projekt před lety narazil a se zástupkyní My Trees se sešel. „Ukázalo se, že pokud chci investovat do zmíněné miliardy stromů (jeden z headlinů na webu My Trees, pozn. aut.), musím si nejdřív nějaké stromy koupit. A když je budu chtít dál prodávat, rozuměj přivádět další investory, tak musím platit měsíční poplatek asi pět set korun. No a samozřejmě každý z mých investorů také,“ popsal svou zkušenost.


Jaroslav Pilný, prezident i oběť

Je známý hlavně kvůli svému působení v původem rakouské síti Lyoness. Šlo o „nákupní společenství“, které lákalo na věrnostní kartičky a možnost vysokých výdělků. Jen v Česku se na příslib až osminásobného zhodnocení vkladů chytily tisíce lidí a dohromady přišly o stovky milionů korun.

Se šéfem Lyoness Hubertem Freidlem začal Jaroslav Pilný spolupracovat v roce 2003, s budováním sítě ve velkém začal o tři roky později. Ze záznamů z té doby je podle článku v časopise Reportér zřejmé, jak se přes stovky prezentací a tisíce schůzek systém Lyoness zvětšoval a Pilný se sítí expandoval do dalších zemí. Sám se s rodinou v roce 2011 přestěhoval do Los Angeles, kde měl budovat americkou větev systému.

Pilný stál ve struktuře Lyoness vysoko. Patřil se svojí manželkou Beátou Pilnou k takzvaným prezidentům a podle toho, co o sobě vyprávěl, měl nárok na milionové roční odměny. Po roce 2011 však přišly první spory s rakouským vedením Lyoness. V březnu 2013 celé rodině včetně spřízněných společností zablokovala rakouská centrála přístup k účtům, přestala jim vyplácet odměny a o dva roky později Pilný ze systému odešel.

Ve své zpovědi z roku 2015 na dnes již smazaných stránkách kralmultilevelu.cz Pilný uváděl, že jeho rodina přišla až o 16 milionů korun na zálohách a Lyoness jim nevyplatil provizi za dva roky, kdy byly jejich účty zablokované. V roce 2012 měly přitom dosáhnout 23 milionů korun.

V případě Lyoness dnes Pilný vystupuje v roli oběti. Na dotaz časopisu Reportér, zda cítí osobní odpovědnost za lidi, kterým vklady do Lyoness a CCN doporučil, v roce 2017 uvedl: „K tomuto mohu jen potvrdit, že v tuto chvíli financujeme základní právní pomoc pro poškozené klienty.“

S manželkou Beátou založil v roce 2014 společnost Degirans, která měla investovat do obecně prospěšných projektů se zaměřením na udržitelný rozvoj. Nejprve to bylo coworkingové centrum Inspiro a aplikace Space Spy. Oba skončily v roce 2020.

Beáta Pilná loni ze statutárních orgánů firem Little Bohemia či Start Up Company SE (která je hlavním společníkem kalifornské Perfect Network) odešla. „Na počátku roku 2023 se naše společná životní cesta s Jaroslavem Pilným rozdělila. Přes veškerou naši snahu jsme nenašli společnou řeč ani co se týká vedení a směřování projektu My Trees. Vyslyšela jsem tedy Jaroslavovo přání a z vedení všech dotčených společností jsem v loňském roce definitivně odešla,“ uvedla na dotaz Ekonews.

Ohodnoť článek

Autoři | Foto Facebook.com/kralmultilevlu | Zdroj Ekonews.cz

Štítky Kolumbie, král multilevelu, MLM, My Trees, sázení, stromy

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Dřív lákal na výnosné projekty, po nichž zůstali zklamaní investoři. Teď král multilevelu sází na výdělky ze stromů  |  Společnost  |  Zprávy  |  Budějcká Drbna - zprávy z Českých Budějovic a jižních Čech

Můj profil Bez reklam

Přihlášení uživatele

Uložené články mohou používat pouze přihlášení uživatelé.

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.