Hnutí Stop Genocidě své aktivity provozuje už přes deset let. Jeho cílem je zrušení potratového zákona. K šíření svých názorů a sbírání podpisů na petici zvolilo hnutí strategii zaujmout a šokovat kolemjdoucí. Příkladem můžou být akce u Jihočeské univerzity, které nyní došla trpělivost.
Hlavním propagačním materiálem spolku Stop Genocidě není jejich stánek s peticí, ale početné bannery s explicitními fotografiemi. Ty přirovnávají umělé interrupce ke genocidě židů, k vraždám s rasovým podtextem nebo k trestům smrti. Všechny bannery zobrazují mrtvé děti, lidská embrya a části lidských plodů. To se stává předmětem diskuse odpůrců tohoto hnutí, jelikož tyto záběry nemusí být vhodné například pro děti nebo citlivější osoby.
Na webových stránkách hnutí uvádí, že jejich „petiční výstavy probíhají především před středními nebo vysokými školami, kolejemi, menzami apod.“ To znamená, že kromě široké veřejnosti jsou primárním publikem studenti, často i nezletilí. Při akcích se členové hnutí snaží navázat kontakt s kolemjdoucími a prezentují jim názory, proč by mělo dojít k zákazu interrupce. Tyto akce se ale ne vždy setká s pochopením a dochází ke konfliktům. Na jejich základě se předseda hnutí Jan Vrána už čtyřikrát obrátil na Ústavní soud a domáhal se kompenzace za porušení jeho ústavou zaručenými právy. Ani jednou mu ale soud nevyhověl.
Svou činnost hnutí Stop Genocidě provozuje od roku 2008 a uspořádala už přes patnáct set výstav. Na fotografiích z akcí, které pořídili členové hnutí, jsou často vidět i velmi malé děti, které kolem poutačů s explicitním obsahem prochází.
Například v Českých Budějovicích se akce této skupiny aktivistů konají pravidelně. Od roku 2010 tu proběhlo už devatenáct akcí a čtrnáct z nich uspořádalo hnutí u středních a vysokých škol. Nejčastěji to bylo u Střední zdravotnické školy, Obchodní akademie a v areálu Jihočeské univerzity. Pozornosti aktivistů neunikl ani gymnázia, konkrétně Biskupské a J.V. Jirsíka, či Konzervatoř.
Zatím poslední protest si hnutí Stop Genocidě připravilo na listopad loňského roku. Do areálu Jihočeské univerzity tehdy zamířil dvoučlenný tým s jejich klasickým vybavením – stánkem a bannery. Ty muži rozestavěli podél cesty, která slouží nejen studentům k pohybu mezi jednotlivými budovami, ale i veřejnosti. Cesta vede k ohradám s hospodářskými zvířaty a do parku Stromovka, kam často míří lidé venčit psy nebo se projít s dětmi. To také bylo jedním z důvodů, proč se hnutí nesetkalo s pochopením studentů Jihočeské univerzity. Ti totiž během půl hodiny utvořili menší dav a diskutovali s předsedou hnutí Vránou, který měl celou akci na starost. Během odpoledne, kdy se shromáždění stále víc rozrůstalo, studenti kritizovali nejen propagované názory, ale i podobu bannerů. Kromě jichž zmíněných fotografií se na nich vyskytovala i nacistická symbolika a to v těsné blízkosti vlajky Evropské unie. Podle Filipa Lišky, jednoho z přítomných studentů, nebylo toto umístění vhodné: „Vypadalo to, jako kdyby tím říkali, že Evropská unie je stejná jako Třetí říše.“ Akci nakonec řešila i přivolaná městská a státní policie.
Ke studentům se v jednu chvíli přidal i děkan Přírodovědecké fakulty František Vácha. „Co studenty rozčílilo nejvíc, a mě také, byla forma prezentace a to, že ten člověk tam tvrdil, že žena si za znásilnění může sama. To už bylo prostě přes čáru. Ale nejhorší bylo jeho tvrzení, že potraty jsou genocida, která se dá přirovnat k masakru na Filozofické fakultě Karlovy univerzity. Tohle si dovolil říct na akademické půdě,“ okomentoval děkan Vácha chování členů hnutí a podobu jejich výstavy.
Vedení Jihočeské univerzity vydalo druhý den oficiální prohlášení, ve kterém vysvětluje, že dle zákona takovou akci nemůže zakázat. „Jihočeská univerzita se distancuje od aktivistické akce v univerzitním kampusu, která nebyla na univerzitě nahlášena a nikdo k ní nedal souhlas. Studenti a akademici se jasně vymezili proti tématu i vystaveným fotografiím. Rektor JU Pavel Kozák děkuje studentům za jejich pohotovou reakci a zakrytí nevhodných panelů vlastními univerzitními materiály. Poděkování patří všem, kteří se postavili proti nezvané agitaci na univerzitní půdě,“ dodala tisková mluvčí univerzity Edita Kadlecová.
I když akce z 26. listopadu loňského roku nebyla pro hnutí úspěšná, na začátku letošního února se jeho předseda rozhodl, že by se do univerzitního kampusu chtěl vrátit počtvrté. Mělo k tomu dojít ve dnech 24. a 25. února, a to od dopoledních hodin. Magistrát města České Budějovice akci plánovanou na jeho pozemku povolil, tentokrát ale stanovil podmínky o podobě výstavy. Pořadatel by tak musel z informačních panelů vytvořit ohraničený útvar s jedním společným vstupem, přičemž fotografie musí směřovat dovnitř útvaru, a vytvořený prostor bude z vnější strany viditelně označen informací o šokujícím a drastickém obsahu fotografií. Předseda hnutí Jan Vrána s tímto ale nesouhlasil a akci odvolal. „Svoboda slova, projevu a názoru tak byla pošlapána a nápravu nebyla ochotna či schopna zajistit ani přivolaná hlídka městské a státní policie,“ řekl předseda hnutí a dodal, že do kampusu v Branišovské ulici se už nevrátí.
Opačného názoru je děkan Přírodovědecké fakulty. Reakci policie přivolané na akci v listopadu loňského roku a jejich chování v průběhu celé akce označil za férové a korektní. Podobná slova chvály od něj patří i studentům, kteří se po celou dobu snažili o odchod hnutí z areálu univerzity. Když k tomu nedošlo, raději přinesli vlastní výstavu, která se nacházela v budově Filozofické fakulty, a zakryli tak fotografie hnutí.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.