Z královského města jihočeskou metropolí. Město slaví 760 let od svého vzniku

Letos slavíme 760 let od založení Českých Budějovic. Jaké okolnosti vedly k založení největšího města v jižních Čechách?

Přemysl Otakar II. jako král železný a zlatý měl ve 13. století obrovský vliv na České království, ale stejně jako jeho předchůdcům mu tak trochu unikaly z jeho moci jižní Čechy. Šlo o velké území, které patřilo rodu Vítkovců a král zde neměl dostatečnou oporu, jako kdyby se mu v království vytvářelo území, nad kterým on nemá úplnou kontrolu. Proto se Přemysl Otakar II. rozhodl vytvořit v jižních Čechách královské město jako oporu jeho moci.

Jeho rozhodnutí se datuje k 10. březnu 1265 a je symbolizováno zakládací listinou. O co přesně v té listině šlo?

Je důležité dodat, že sice oslavujeme listinu z roku 1265, ale pravdou je, že Budějovice byly asi zakládány už nějaké roky předtím. Předpokládá se už třeba rok 1262 či 1263. Jistí si ale nejsme, protože nešlo ani o pravou zakládací listinu. Kdyby byla pravá, vymezovala by hradby kolem města, jeho povinnosti vůči králi a jeho práva. A to my nemáme, protože šlo nejspíše o ústní dohodu, kdy se král rozhodl, že tady založí nové město. Tato listina zároveň vymezila prostor pro pozdější dominikánský klášter.

Existovala vůbec ta pravá zakládací listina?

Dnes si myslíme, že pravděpodobně žádná nebyla, že tam opravdu šlo jen o důvěru. Ale je taky možnost, že ta listina se prostě ztratila. Ale v žádných záznamech není psáno, že by ji nějací historici měli.

Jak na vznik královského města reagoval rod Vítkovců? Přeci jen přišli o své území.

Ne tak docela, protože část toho území v jižních Čechách patřila královu služebníkovi Čéči z Budivojovic. S ním se zřejmě dohodl a získal ty pozemky pro založení Budějovic. No a Vítkovci svůj nesouhlas vyjádřili tak, že když se to město začalo stavět, tak ho několikrát zpustošili.

Za vlády Přemysla Otakara II. Budějovice získaly opevnění a staly se královským městem. Jaká další privilegia byla městu udělena panovníkem?

Když se českým králem stal Karel IV., několikrát Budějovice navštívil a někdy mezi roky 1350 a 1360 udělil městu různé výsady. Klíčovým okamžikem bylo, když nařídil obchodníkům jedoucím z Rakouska, aby se zastavovali v Budějovicích a nabízeli zde své zboží. Dalšími výhodami pro město bylo právo mílové nebo třeba várečné.

Čím si město zasloužilo takové výhody?

Budějovice byly od svého založení vždycky věrné panovníkovi a o taková města se Karel IV. chtěl opírat. Pokračoval vlastně v úsilí Přemysla Otakara II. a snažil se o ekonomický růst města.

Říkáte, že Budějovice byly vždy věrné panovníkovi. Bylo tomu tak i za husitských válek?

Ano, město se postavilo na stranu katolíků. Díky pevným hradbám, které ho obklopovaly, se husité nikdy nepokusili Budějovice obléhat.

Když se posuneme v čase, tak v první polovině 17. století otřásala Evropou Třicetiletá válka. Jak moc se konflikt dotkl Budějovic?

Stále katolické Budějovice se postavily na stranu panovníka, i když se české stavy pokusily o vyjednávání. Spolu s Plzní to byla totiž jediná dvě města věrná císaři, což stavy chtěly změnit. Vnímaly je jako silné nepřátele na vlastním území. První obléhání, které Budějovice zažily, bylo hned v roce 1618. Stavy totiž dobyly Plzeň a chtěly, aby padlo i poslední odporující město. To se nakonec nestalo, ale doba obléhání rezonovala i za českými hranicemi, protože Budějovice byly v té době nejen hospodářsky a ekonomicky významné, ale šlo i o strategický bod, u kterého katolíci doufali, že nepadne. Důkazem takové té důležitosti pro panovníka a celou katolickou stranu bylo to, že během války tu byly dvakrát uloženy korunovační klenoty.

Bylo město kvůli válce hodně poškozeno?

Válkou ani možná tolik ne, ale v roce 1641 došlo k obrovskému požáru. Během 7 hodin vyhořely dvě třetiny města. Oheň zklikvidoval velkou část architektury, například velký gotický kostel v centru města. Jelikož k požáru došlo pár let před koncem třicetileté války a byla poškozena třetina města, opravy trvaly velmi dlouho. Císařská pokladna nebyla schopná přispět tolik peněz, kolik by bylo potřeba, takže k úplnému obnovení došlo až po několika desetiletích. Důkazem jsou tomu například barokní stavby, které se v Budějovicích datují k 18. století, i když tento sloh byl v kurzu už zhruba sto let.

V průběhu 18. století také docházelo k tereziánským a později josefinským reformám. Co se díky nim změnilo v Budějovicích?

Za vlády Marie Terezie přišel do města řád piaristů. Ti se velmi orientovali právě na vzdělanost, na rozvoj. Vzdělání bylo samozřejmě v katolickém duchu, ale i tak šlo o docela výrazný impuls k lepší vzdělanosti ve městě. Piaristy tedy hned zrušil Josef II., ale ani tím nezabránil rozvoji škol. Před jejich příchodem tu sice nějaké měšťanské školy byly, ale piaristický řád dal ve městě vzniknout vyššímu vzdělání. A jak už jsem zmínila, v tomto období se začalo stavět v barokním stylu, například Samsonova kašna nebo radnice. Došlo i k proměně centra do té podoby, co známe dnes. Ještě je důležité zmínit, že za Josefa II. bylo založeno budějcké biskupství.

Nemůžeme mluvit o historii Budějovic, aniž bychom zmínily koněspřežku. Kdy se tu objevila poprvé?

Koněspřežka je spjatá s 19. stoletím, tedy s dobou technického a obchodního rozvoje. Šlo o nápad vybudovat koněspřežnou železnici, po které koně potáhnou vagony. Byl to rychlejší a snadnější způsob přepravy. Byla tedy natažena kolem roku 1830 až do Lince, což samozřejmě přispělo k obchodu Budějovic a také utužení vztahů v rámci Habsburské monarchie, protože před třicetiletou válkou se obchod orientoval spíše na Pasov. Ale v 19. století se zájem pěstovat obchod přesunul do oblasti jednoho státu, proto byl rakouský Linec lepší volbou. 

A o pár let později přišli do města bratři Hardtmuthové.

Přesně tak, šlo o další krok k průmyslovému rozvoji. V roce 1847 si tu založili malou továrnu, která začala prosperovat. Později přibyla i vila, která ve městě také stojí dodnes. Bohužel vila byla za komunistů velmi poničena, ale dnes jde opět o krásnou budovu.

O školství jsme už mluvily a vy jste říkala, že piaristé položili základy pro vyšší vzdělání. Jaká škola byla tou první?

Ve druhé polovině 19. století přišel do města biskup Jan Valerián Jirsík, který podpořil založení gymnázia a vznik kvalitního vzdělání. Absolventi gymnázia byli tehdy vysoce kvalifikovaní. Stávali se z nich výborní úředníci na úrovni císařského dvora nebo byli způsobilí pro univerzitní vzdělávání.

Vy jako historička se specializujete na historii od středověku do zhruba konce 17. století. Můžete nám přesto říct nějaké zajímavosti spadající až do 20. století? Mluvím hlavně o světových válkách.

Když bych se obrátila na Švejka, tak ta kniha i film přesně vystihují, jak to tady za první světové války vypadalo. Budějovice byly jedním ze shromažďovacích bodů, odkud odjížděl vlak dál na frontu. Až po válce byla situace horší, protože přijíždělo spoustu zraněných a invalidů, o které bylo potřeba se postarat a samozřejmě zasáhla i španělská chřipka. Na konci druhé světové války pak bylo město bombardováno a došlo k poškození několika míst. A samozřejmě poté bylo město osvobozeno Rudou armádou. Co se týká událostí z dob socialismu, tak bych asi nejvíc vyzdvihla Zemi živitelku, která se v Budějovicích pořádá už od 70. let. Tehdy nešlo jenom o to pochlubit se veškerými výpěstky nebo technologickým pokrokem, ale po celou dobu akce probíhal bohatý kulturní program se všemi významnými umělci.