Tetování už není v dnešní době ničím výjimečným. Lidé si na těle nechávají zvěčnit malé ornamenty, nápisy, ale i velké barevné motivy a obrázky. Nová mezinárodní studie, na které se podíleli i vědci z českobudějovického Biologického centra AV ČR, ale zjistila, že inkoust v kůži může mít na lidské zdraví větší dopad, než se myslelo.
Podle nejnovější studie, na které pracovalo dvanáct mezinárodních skupin vědců, neputují pigmenty z barev jen do vytetovaného místa, ale dostávají se i do imunitního systému, kde mohou vyvolávat záněty a v některých případech se ukázalo, že mohou dokonce snižovat účinnost některých vakcín.
Podle vědců se pigment už několik hodin po tetování šíří lymfatickým systémem a ve velkém se ukládá v mízních uzlinách. Tady pak pigment pohlcují imunitní buňky. „Tyto buňky, které běžně odklízejí cizorodé částice jako bakterie, viry či toxiny, však pigment nedokážou rozložit. To vede k jejich poškození a buněčné smrti, nejvýrazněji u černých a červených inkoustů,” uvedlo Biologické centrum AV ČR v tiskové zprávě.
Podle vědců vyvolává proces tetování v těle zánětlivou reakci, která má dvě fáze. V té první dochází k akutnímu zánětu, který vrcholí během několika hodin po tetování. Během následujících dní pak postupně odeznívá. Ve druhé fázi, která má být dlouhodobější, probíhá aktivace imunitních buněk a reakce v mízních uzlinách, které mohou podle studie trvat minimálně dva měsíce.
Pigmenty se navíc v těle drží opravdu dlouho. Vědci je našli nejen u laboratorních myší, ale i v lidských vzorcích, a to klidně i roky po tetování.
Studie zkoumala také to, zda může tetování ovlivnit účinnost některých očkování. Pokusy prováděné na myších ukázaly, že po očkování mRNA vakcínou měly výrazně méně protilátek. Imunitní buňky vystavené inkoustu totiž hůře zpracovaly antigen a poskytly slabší signály potřebné pro tvorbu ochranných protilátek. Podobné chování vědci pozorovali i u lidských buněk v laboratorních podmínkách.
„Tetovací inkoust není z pohledu imunologie neutrální. Dokáže dlouhodobě měnit prostředí v lymfatických uzlinách, což může být důležité při reakcích na infekce i při očkování,“ upozorňuje Martin Palus z Biologického centra Akademie věd ČR.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám