První důsledek fiaska české reprezentace na největším svátku fotbalu je na světě. Hlavní trenér Miroslav Koubek rezignoval. To by však měl být jen začátek. Přijmout osobní odpovědnost by měli i šéf svazu David Trunda, generální manažer reprezentací Pavel Nedvěd a všichni, kteří nasměrovali domácí fotbal do mezinárodního podprůměru. Ale právě Koubkův pád ukázal, že se opět dělá spíš politika, než že by vypuklo tolik potřebné ozdravné zemětřesení.

Ulice Karla IV. patří k hlavním dopravním tepnám Českých Budějovic, ještě v polovině 19. století ji ale uzavírala Vídeňská brána se zvedacím mostem. Historik Jan Schinko v dalším díle Drbny historičky připomíná proměny jedné z nejstarších městských ulic i příběhy spojené s Janem Žižkou nebo legendární vinárnou U Haška.

Ta věta je výmluvnější než osmdesát mrtvých sivenů. Ne proto, že by byla pravdivější, ale protože přežívá. Ryby uhynuly jednou. Tato věta však zůstává v oběhu a slyšíme ji znovu a znovu – pokaždé, když někdo potřebuje stát vedle vlastního rozhodnutí, nikoli za ním.

Vážení přátelé budějovické historie, tak jsme se dočkali! Po necelých dvou letech se oficiálně otevírá nejstarší stavba našeho města, kostel sv. Prokopa a sv. Jana Křtitele.

Dnešní ulice U Černé věže patří k nejstarším a historicky nejproměnlivějším ulicím v Českých Budějovicích. Historik Jan Schinko v dalším díle Drbny historičky připomíná její cestu od středověké Židovské ulice přes Sterneckovu, Stalingradskou či UNRRA až k současnému názvu. Přibližuje také osudy zdejších domů, obchodů i příběh Jana Žižky, který si podle dochovaných záznamů v ulici půjčil peníze od dvou židovek.

Natěšení a optimismus se změnily v rozčarování a frustraci. Stačily k tomu dva zápasy. Teď čeští fanoušci a hráči vzývají zázrak v utkání s Mexikem, aby Koubkův tým přece jen poskočil na šampionátu postup ze skupiny. Všichni by však měli hlavně přemýšlet o tom, jak ze staromódní hry udělat šmrncovní fotbal. Poté se Schick a spol. přestanou trápit na hřišti a jejich obdivovatelé se nebudou muset za svoje mužstvo stydět.

Na rohu Palackého náměstí a Skuherského ulice vznikl koncem 19. století novorenesanční dům se zlatou koulí, který měl být součástí velkorysých plánů nové městské čtvrti. Historik Jan Schinko připomíná proměnu tehdejšího „Josefáku“, jeho nenaplněné ambice i každodenní život kolem Palackého náměstí na přelomu 19. a 20. století.

Dnešní ulice 28. října patřila na přelomu 19. a 20. století k nejvýstavnějším budějovickým třídám. Historik Jan Schinko v dalším díle Drbny historičky připomíná její proměnu od Střelnické ulice se střelnicí ostrostřelců až po reprezentativní adresu s novorenesančními domy, úřady a obchody. Věnuje se také osudům mariánského sousoší, domu U Červeného raka nebo plánům na prodloužení ulice směrem k Pražské třídě.

Milí přátelé budějovické historie, často projíždíme naším městem, míjíme staré domy, díváme se do oken a ani si neuvědomujeme, že za těmi skly sedí lidé. A velmi často jsou to lidé, kteří si pamatují historii a příběhy našeho města.

Severní strana budějovického náměstí patřila odedávna k nejvýraznějším částem historického centra. Historik Jan Schinko v dalším díle Drbny historičky připomíná slavné obchody, cukrárny i řemeslníky, kteří zde působili, a vrací se také k zásahům pražských památkářů v 80. letech. Nechybí ani vzpomínky na tramvaj linky „P“, kočárkování na slunné straně náměstí nebo legendární Metelcovu zmrzlinu.