Na rohu Palackého náměstí a Skuherského ulice vznikl koncem 19. století novorenesanční dům se zlatou koulí, který měl být součástí velkorysých plánů nové městské čtvrti. Historik Jan Schinko připomíná proměnu tehdejšího „Josefáku“, jeho nenaplněné ambice i každodenní život kolem Palackého náměstí na přelomu 19. a 20. století.

Dnešní ulice 28. října patřila na přelomu 19. a 20. století k nejvýstavnějším budějovickým třídám. Historik Jan Schinko v dalším díle Drbny historičky připomíná její proměnu od Střelnické ulice se střelnicí ostrostřelců až po reprezentativní adresu s novorenesančními domy, úřady a obchody. Věnuje se také osudům mariánského sousoší, domu U Červeného raka nebo plánům na prodloužení ulice směrem k Pražské třídě.

Milí přátelé budějovické historie, často projíždíme naším městem, míjíme staré domy, díváme se do oken a ani si neuvědomujeme, že za těmi skly sedí lidé. A velmi často jsou to lidé, kteří si pamatují historii a příběhy našeho města.

Severní strana budějovického náměstí patřila odedávna k nejvýraznějším částem historického centra. Historik Jan Schinko v dalším díle Drbny historičky připomíná slavné obchody, cukrárny i řemeslníky, kteří zde působili, a vrací se také k zásahům pražských památkářů v 80. letech. Nechybí ani vzpomínky na tramvaj linky „P“, kočárkování na slunné straně náměstí nebo legendární Metelcovu zmrzlinu.

Senovážné náměstí dnes patří k rušným dopravním uzlům Českých Budějovic, ještě na začátku 20. století ale sloužilo hlavně trhovcům, formanům a sedlákům z okolních vesnic. Historik Jan Schinko v dalším díle Drbny historičky připomíná dobu zelných a dobytčích trhů, tramvají mířících kolem staré nemocnice i čas, kdy se kyselé zelí šlapalo v dřevěných sudech a vozíky tažené psy byly běžnou součástí městských ulic.

Náměstí Přemysla Otakara II. dnes působí jako reprezentativní centrum Českých Budějovic, po staletí ale sloužilo hlavně obchodu, trhům a veřejným shromážděním. Historik Jan Schinko v dalším díle Drbny historičky připomíná podobu náměstí na začátku 20. století, dobu výročních trhů, řeznických krámů i chvíle, kdy se na rynku četla rychtářská nařízení a o slovo se hlásili hluční trhovci.

Jihočeské hrady, zříceniny i opevnění lákají k jarním a letním návštěvám. Znáte však jejich historii a základní fakta? Víte, na soutoku jakých řek stojí hrad Zvíkov nebo jaké dílo napsal Jan Hus na Kozím hrádku? Zkuste si náš další kvíz a prověřte své vědomosti o Choustníku, tvrzi Tichá či dalších.

Objednat si jídlo v restauraci by měla být banalita. Otevřete menu, vyberete si, najíte se. Pro část lidí je to ale malý logistický projekt. Ne proto, že by chtěli být složití. Ale proto, že prostě musí.

V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko podíval na dnes už zaniklou budějovickou hospodu Na Šlajferně, která desítky let patřila k nejznámějším podnikům ve městě. Přečtěte si, proč se legendární hostinec stal oblíbeným místem zedníků i šoférů, jak souvisel s dávným brusírenským mlýnem a proč při kopání základů v jeho zahradě narazili dělníci na pět lidských koster.

Milí přátelé budějovické historie, takto vás obvykle na začátku svých článků oslovuji. Dnes však musím tento zaběhlý rituál změnit a napsat – „Milí přátelé budějovické současnosti“.