Dnešní díl Drbny historičky věnoval Jan Schinko vzpomínce na srpen 1968. Jak to vypadalo, když do Českých Budějovic dorazily ruské tanky? Kde všude tanky stály, a jak na to reagovali lidé? S ohledem na aktuální události na Ukrajině si připomeňme, jak vypadala invaze ruských vojsk do Československa.

Ruský útok proti Ukrajině je tragických završením desetiletí jejich představ o tom, jak funguje svět a jaké jsou pozice a zájmy hráčů v něm. Že k němu došlo, bohužel již nezměníme, můžeme jej však uchopit jako příležitost ke změně. Sebe samých.

Čtvrteční díl Drbny historičky věnoval Jan Schinko ulici Holečkova, která dnes ústí na Pražskou. Víte, kdy ulice vznikla? A jak se jmenovala původně? V roce 1928 byla součástí investičního programu, v rámci kterého se měly otevřít ve městě nové ulice. Některé plány ale vznikly už dávno před rokem 1928.

Další díl Drbny historičky věnoval Jan Schinko Kněžské ulici. Konkrétně domu číslo 15. Po dlouhá léta dům často měnil majitele, až roku 1933 se jimi stali Antonín a Marie Sládkovi. Víte, co v domě Antonín Sládek vyráběl? A co v něm bylo po jeho smrti?

Dnešní díl Drbny historičky věnoval Jan Schinko zaniklé železniční vlečce, která vedla do pivovaru Samson. Podíval se také na to, co se dělo poté, co se pivovar nedohodl s Československými státními dráhami.

Vláda se rozhodnutím nezávislého Nejvyššího správního soudu o neplatnosti vládních nařízení v souvislosti s koronavirem dostala do ostudné a nezáviděníhodné pozice toho, kdo způsobil rozvrat české společnosti. Teď ale poneseme následky všichni a generace, které přijdou po nás nám jistě nebudou děkovat.

V dalším díle Drbny historičky se Jan Schinko věnuje Škáchově domu, který stál na Pražské ulici. Manželé Škáchovi zde od roku 1923 vyráběli různé druhy vah. Co se však s podnikem stalo poté, co byl znárodněn? To se dozvíte v dnešním povídání.

Ačkoli většinu veřejnosti dnes trápí hlavně zvyšující se inflace a s ní spojená cenová hladina, opravdový problém doutná pod povrchem a trochu se bojím toho, až vystoupá nad něj.

Dětství strávila Jana Šrejma Kačírková v jihočeském Vidově. Už tady se začala pomalu psát její kapitola jedné z nejúspěšnějších českých operních pěvkyní. Jako malá chtěla být princezna, a tento sen si částečně splnila. Ve svých rolích totiž často vystupuje v krásných šatech. Jak se nakonec dostala k opeře? Co podle ní musí mít dobrá operní pěvkyně, a jaká role je její nejoblíbenější? I na to odpovídala v rozhovoru pro Budějckou Drbnu v rámci seriálu (Ne)Obyčejní.

Tématem uplynulého týdne v Českých Budějovicích bylo bezesporu rozhodnutí rady města o omezení dopravy a zrušení 25 parkovacích na náměstí Přemysla Otakara II. Protože v médiích dostali prostor především zastánci tohoto řešení, po dlouhé době jsem sedl a napsal článek, ve kterém bych rád shrnul, proč takové rozhodnutí považuji z mnoha důvodů za nesmyslné.